Evropský systém odpovědnosti výrobců má problém. Odpadové firmy varují před pravidly, která mohou poškodit recyklaci

Odpovědnost výrobců za výrobky po skončení jejich životnosti má být jedním z pilířů oběhového hospodářství. Podle evropské odpadové asociace FEAD se však její současné nastavení v některých zemích začíná vzdalovat původnímu smyslu. Místo podpory kvalitního nakládání s odpady vznikají systémy, které mohou omezovat hospodářskou soutěž, zvýhodňovat určité organizace a přenášet část skutečných nákladů na jiné účastníky. FEAD proto požaduje, aby připravovaný evropský Circular Economy Act nastavil jasná pravidla pro financování, kontrolu, transparentnost i fungování organizací odpovědnosti výrobců.

Rozšířená odpovědnost výrobce, známá pod zkratkou EPR, vychází z jednoduchého principu. Výrobce by neměl nést odpovědnost pouze za okamžik, kdy svůj výrobek uvede na trh, ale také za to, co se s ním stane po skončení jeho životnosti. Tento princip má význam nejen ekonomický, ale především environmentální. Pokud výrobce finančně zohlední náklady spojené s odpadem, který jeho výrobek vytváří, vzniká zároveň motivace navrhovat výrobky tak, aby déle vydržely, neobsahovaly problematické látky a daly se snadněji opravovat, rozebírat a recyklovat.

FEAD však upozorňuje, že současné evropské pojetí EPR se podle ní příliš soustředí na pohled výrobců. V centru pozornosti bývají především náklady na plnění povinností a administrativní zátěž. To je podle asociace důležité pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, ale představuje to pouze jednu část celého problému. Rychlé rozšiřování systémů EPR v jednotlivých evropských zemích totiž současně přineslo otázky týkající se fungování odpadových trhů, transparentnosti a postavení firem, které odpady skutečně sbírají, třídí, zpracovávají a recyklují.

Právě zde se dostáváme k jednomu z nejzajímavějších požadavků FEAD. EPR podle asociace nemá být cílem samo o sobě. Má jít o nástroj, který se používá tam, kde existuje konkrétní selhání trhu a kde běžné tržní mechanismy nedokážou zajistit odpovídající nakládání s odpady. Pokud je systém zaveden, jeho úspěšnost by se proto neměla posuzovat pouze podle toho, zda byl vytvořen a zda výrobci odvádějí stanovené poplatky. Důležité je, zda skutečně přispívá k ochraně životního prostředí, kvalitnějšímu nakládání s odpady, vyšší míře recyklace a efektivnímu využívání zdrojů.

Pravá motivace pro ekologický design

Velmi důležitou součástí této konstrukce je podle FEAD ekologická modulace poplatků. Výrobek, který je dlouhodobý, snadno recyklovatelný, složený z homogenních materiálů a neobsahuje problematické látky, by měl být z pohledu EPR zvýhodněn. Naopak výrobky, jejichž konstrukce komplikuje následné nakládání s odpadem, by měly nést vyšší náklady. EPR by tak nemělo být pouze systémem financování odpadového hospodářství, ale také ekonomickým signálem pro výrobce.

FEAD současně upozorňuje na význam recyklovaného obsahu. Podle asociace by nastavení poplatků mělo podporovat také využívání recyklovaných materiálů, včetně cílených pobídek pro recyklovaný materiál pocházející z evropského trhu. Důvodem je skutečnost, že recyklované suroviny mohou být v některých případech cenově znevýhodněny oproti primárním surovinám. Pokud má evropské oběhové hospodářství skutečně fungovat, nestačí pouze zajistit sběr a zpracování odpadu. Musí existovat také ekonomický zájem o materiál, který recyklací vznikne.

Výrobci musí platit plný účet za odpad

FEAD upozorňuje také na to, že výrobci by měli nést skutečné náklady spojené s odpady, které jejich výrobky vytvářejí. Výrobce by měl podle principu znečišťovatel platí nést plné náklady, které jeho výrobky po skončení životnosti vytvářejí. Nemělo by tedy jít pouze o částku potřebnou ke splnění stanoveného procenta sběru nebo recyklace. Do financování by měly být zahrnuty také náklady spojené s odpady, které se do oficiálních systémů vůbec nedostanou, s odpady končícími v neformálních tocích a s environmentálními nebo provozními dopady konkrétních výrobků.

Významným příkladem jsou baterie. Výrobky obsahující baterie mohou při nesprávném nakládání způsobovat požáry v zařízeních pro sběr, třídění nebo zpracování odpadu. Podle FEAD by proto odpovědnost výrobců měla zahrnovat také náklady spojené s prevencí těchto rizik a s jejich následky. Do systému tak mohou patřit například náklady na detekční a hasicí technologie, pojištění, zásah při požáru nebo obnovu poškozeného zařízení.

Skryté hrozby chemické kontaminace

Další komplikaci představují nebezpečné a problematické látky obsažené ve výrobcích. FEAD upozorňuje, že skutečné náklady nekončí okamžikem, kdy je odpad vytříděn. Pokud při recyklaci vznikají zbytky obsahující látky vzbuzující obavy nebo látky s velmi vysokou mírou nebezpečnosti, musí být tyto materiály dále zpracovány a v některých případech dekontaminovány. Asociace proto požaduje, aby financování EPR zahrnovalo také náklady na zpracování těchto zbytků a na odstraňování kontaminace. Zmiňuje přitom mimo jiné PFAS.

Tento požadavek má širší význam. Recyklace totiž není pouze otázkou množství zpracovaného odpadu. Rozhodující je také kvalita výsledného materiálu a schopnost recyklačních zařízení splnit požadavky evropské chemické legislativy REACH a pravidla pro emise. Pokud se náklady spojené s problematickými látkami nezohlední už v systému odpovědnosti výrobce, mohou se dostat k provozovatelům odpadového hospodářství nebo k veřejným rozpočtům. Ekonomická odpovědnost by se tak podle FEAD vzdalovala od subjektu, který výrobek původně uvedl na trh.

Nezávislý dohled jako záruka férovosti

Velkou pozornost věnuje FEAD také organizacím odpovědnosti výrobců, známým jako PRO (Producer Responsibility Organisations – organizace odpovědnosti výrobců, v České republice jde o tzv. kolektivní systémy, AOS). Ty v jednotlivých systémech zajišťují plnění povinností výrobců a financování nakládání s odpady. Podle asociace je nezbytné, aby jejich fungování bylo transparentní a podléhalo nezávislé kontrole. Evropský rámec by měl obsahovat účinné sankce pro organizace, které pravidla nedodržují, a zároveň mechanismy schopné odhalovat subjekty, které se systému vyhýbají a neplní své finanční povinnosti.

FEAD proto navrhuje existenci nezávislých poradních a kontrolních orgánů na národní úrovni. Ty by měly sledovat environmentální i ekonomickou výkonnost systémů EPR, posuzovat nastavení poplatků, dohlížet na ekologickou modulaci a kontrolovat, zda organizace odpovědnosti výrobců skutečně jednají transparentně a ve veřejném zájmu. Součástí jejich práce by měla být také podpora investic do místních systémů sběru, třídění a recyklace.

Podstatné přitom je, že FEAD požaduje účast samotných odpadových a recyklačních společností na tomto dohledu. Dává to logiku. Právě tyto firmy totiž v praxi řeší problémy, které mohou být v administrativním systému EPR obtížně viditelné. Setkávají se s kvalitou vytříděného odpadu, skutečnými náklady na jeho zpracování, požárními riziky, znečištěním materiálů i s tím, co se stane s odpadem, který se do oficiálního systému nedostane.

Obrana před skrytým střetem zájmů

FEAD současně požaduje, aby služby související s EPR byly zadávány prostřednictvím otevřených, transparentních a konkurenčních výběrových řízení. Podle asociace je důležité, aby odpadové firmy měly skutečný přístup na trh a mohly mezi sebou soutěžit kvalitou služeb, efektivitou a environmentální výkonností. Systém EPR by podle tohoto pohledu neměl vytvářet uzavřený prostor, ve kterém několik vybraných subjektů získá dlouhodobou kontrolu nad odpadovými toky.

S tím souvisí další citlivá otázka, kterou FEAD otevírá, a tou je využívání informací a finančních rezerv organizací odpovědnosti výrobců. Pokud organizace spravující peníze výrobců zároveň působí na stejných trzích jako společnosti zajišťující sběr, třídění nebo zpracování odpadu, může vzniknout střet zájmů. FEAD proto požaduje pravidla, která zabrání zneužití finančních rezerv nebo obchodně citlivých informací získaných od odpadových společností k ovládnutí stejného trhu.

Jednou z možností je podle FEAD větší využití finančních modelů EPR. V takovém případě výrobci financují systém, ale sami přímo neurčují, které společnosti budou jednotlivé odpadové služby provozovat. Podle asociace by tento model mohl lépe zachovat hospodářskou soutěž mezi odpadovými firmami a umožnit, aby o zakázky soutěžily na základě kvality, efektivity a environmentálního výkonu.

Digitalizace nesmí spustit cenový závod

Neméně zajímavá je oblast digitalizace. Pokud budou všechny informace dostupné v digitálních systémech, bude možné snadněji porovnávat jednotlivé organizace odpovědnosti výrobců a zjednodušit administrativu. FEAD však varuje před tím, aby se celý systém nakonec nezredukoval na prosté porovnávání cen. Nejlevnější nabídka totiž nemusí znamenat nejlepší nakládání s odpady.

Pokud by výrobci vybírali organizaci odpovědnosti výrobců pouze podle výše poplatku, mohlo by podle FEAD vzniknout prostředí, ve kterém by se jednotlivé subjekty snažily cenu co nejvíce snižovat. Výsledkem by však mohlo být méně peněz na skutečné nakládání s odpady, horší kvalita služeb a nižší schopnost financovat potřebné investice. Digitální platformy a registry by proto podle asociace měly zveřejňovat nejen ceny, ale především informace o výkonnosti, kvalitě služeb a dodržování povinností.

Celé stanovisko FEAD tak ve výsledku ukazuje na poměrně zásadní problém evropské odpadové politiky. Pokud má být EPR skutečným ekonomickým nástrojem oběhového hospodářství, nestačí pouze přenést finanční odpovědnost za odpad na výrobce. Je nutné současně zajistit, aby peníze skutečně směřovaly do kvalitního sběru, třídění, recyklace a bezpečného zpracování, aby výrobci byli motivováni ke kvalitnějšímu designu výrobků a aby mezi poskytovateli odpadových služeb zůstala zachována skutečná hospodářská soutěž.

FEAD zastupuje evropský soukromý sektor odpadového hospodářství v celém jeho řetězci od sběru a třídění přes recyklaci a energetické využití až po konečné odstranění odpadu. Podle údajů asociace její členská základna prostřednictvím 21 národních členských organizací a přidružených členů zahrnuje více než 3 000 společností. Sektor podle FEAD vytváří více než 500 000 místních pracovních míst a každoročně přináší do ekonomiky investice kolem 5 miliard eur.

Čtěte také / související:

Chceme více recyklovat, jenže bez poptávky zůstane recyklovaný materiál bez hodnoty

Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu