Honba za lithiem: Proměna hodnot a výzev evropské zelené transformace

Evropská unie dnes lithium označuje za jednu z nejkritičtějších surovin současnosti. Klíčovou roli hraje zejména v oblasti elektromobility a obnovitelných zdrojů, protože je základním prvkem bateriových úložišť. Bez lithia se takzvaná zelená transformace neobejde – alespoň ne v té podobě, jak ji dnes plánujeme. Jenže otázka nezní jen „kolik lithia potřebujeme“, ale především „na co přesně a za jakou cenu?“.

S přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku vzrostl zájem o lithium raketovým tempem. Evropa, která si klade za cíl stát se lídrem v dekarbonizaci, se zároveň snaží osvobodit od závislosti na dovozu surovin z Číny nebo Jižní Ameriky. Lithium je proto vnímáno nejen jako surovina, ale jako nástroj geopolitické autonomie.

Podle odhadů Evropské komise poroste poptávka po lithiu do roku 2050 až dvanáctinásobně. Tato čísla živí nejen investice do nových ložisek, ale také politické rozhodnutí, která mají těžbu výrazně usnadnit. Vzniká však otázka, zda honba za těžbou nepředbíhá reálné potřeby a udržitelné scénáře spotřeby.

Lithium sice napomáhá ekologickým řešením, ale jeho těžba bývá ve jménu zelených cílů překvapivě nešetrná. Ve všech lokalitách, kde se těžba připravuje – od Portugalska po Českou republiku – naráží na silný odpor místních obyvatel i ekologických hnutí. Kritizují se environmentální dopady, nedostatek transparentnosti i nízké přínosy pro místní ekonomiku.

Environmentální geografka Nina Djukanović upozorňuje, že otázka spotřeby zůstává často stranou. Pokud se nesníží celková materiálová náročnost evropské ekonomiky, žádné množství lithia – byť vytěženého ekologicky a lokálně – nebude dostatečné. Zásadní je nejprve měnit samotný model spotřeby a až následně řešit těžbu a dovoz.

V roce 2024 přijala EU nový legislativní rámec – tzv. Critical Raw Materials Act (CRMA), který definuje strategické suroviny a stanoví cíle pro jejich těžbu, zpracování a recyklaci v rámci Unie. Dokument je klíčovým nástrojem k posílení evropské autonomie a udržitelnosti, avšak v praxi často převažuje důraz na strategické zájmy před environmentálními a sociálními standardy.

CRMA stanovuje, že maximálně 65 % dodávek jedné suroviny může pocházet z jedné třetí země. Cílem je snížit riziko závislosti na nestabilních regionech a vytvořit vlastní „zelené hodnotové řetězce“. Otázkou však zůstává, zda Evropa nepřesouvá těžební problémy jinam – k ekologicky i politicky křehkým partnerům.

Evropské partnerství se zeměmi jako je Demokratická republika Kongo, Chile nebo Argentina čelí rostoucí kritice. Těžební projekty jsou často provázeny porušováním lidských práv, environmentálními devastacemi a minimálním přínosem pro místní komunity. Místo deklarované „zelené diplomacie“ tak některé dohody připomínají staronové koloniální přístupy.

Nina Djukanović varuje, že evropské hodnoty se v kontextu kritických surovin posouvají od principů solidarity, ochrany životního prostředí a lidských práv k čistě pragmatickému prosazování strategických zájmů. Honba za surovinami tak není jen otázkou průmyslové politiky, ale hluboké hodnotové transformace.

Konkrétní příklad ukazuje projekt Jadar v Srbsku. Těžbu lithia tam měla provádět společnost Rio Tinto. Po masových protestech byl projekt pozastaven, ale v roce 2023 jej s podporou EU znovu obnovili. Tento případ ukazuje, jak snadno může být veřejný odpor překonán politicko-ekonomickým tlakem – a jak tenká je hranice mezi „zelenou budoucností“ a mocenskou hrou.

Na závěr se vracíme k základní otázce: je současná těžba lithia cestou k udržitelnosti, nebo jen novou podobou ekonomického růstu? Pokud bude těžba provázena vysokou spotřebou, nedostatkem recyklace a přehlížením lokálních dopadů, pak se může snadno stát ekologickou pastí. Skutečná zelená transformace začíná nikoli v dolech, ale v hodnotovém nastavení společnosti.

Pro podrobnější informace a hlubší vhled do problematiky těžby lithia v kontextu evropské politiky a environmentálních výzev doporučujeme si přečíst celý článek „Lithium potřebujeme, otázka ale je, na co. Honba za ním svědčí o posunu hodnot EU, míní odbornice“ od Kláry Malinovské na serveru iROZHLAS.cz. Článek nabízí detailní analýzu současné situace a přináší pohledy odborníků na dopady těžby lithia v Evropě. Celý text je dostupný ZDE