Více času na podstatné
Itálie překvapila Evropu. Recyklace hliníkových obalů dosáhla rekordních hodnot a překonala unijní cíle

Recyklace hliníkových obalů zaznamenává v Evropě výrazný pokrok a některé země již dosahují výsledků, které překonávají i budoucí cíle Evropské unie. Mezi nejúspěšnější státy patří Itálie, kde se míra recyklace nápojových plechovek v roce 2025 vyšplhala na 92,8 procenta. Země tak překonala nejen současné evropské cíle, ale i požadavky stanovené pro rok 2030. Úspěch přichází v době, kdy členské státy Evropské unie hledají cesty k vyšší návratnosti cenných obalových materiálů a plnění stále ambicióznějších cílů v oblasti oběhového hospodářství.
Itálie v roce 2025 potvrdila svou pozici mezi nejúspěšnějšími evropskými zeměmi v oblasti recyklace hliníkových obalů. Podle údajů zveřejněných národním konsorciem CIAL dosáhla míra recyklace hliníkových obalů 69,5 procenta, čímž země výrazně překročila současný evropský cíl ve výši 50 procent a zároveň splnila i cíl 60 procent stanovený Evropskou unií až pro rok 2030.
Na italský trh bylo během roku uvedeno přibližně 93 500 tun hliníkových obalů, což představovalo meziroční nárůst o sedm procent. Recyklační systém přesto dokázal zpracovat rekordních 65 tisíc tun hliníkových obalů, což bylo podle CIAL nejvyšší množství za poslední roky. Celková míra využití hliníkových obalů dosáhla 72,9 procenta.
Největší pozornost však vzbudily výsledky nápojových plechovek. Jejich míra recyklace dosáhla 92,8 procenta, což představuje meziroční nárůst o 5,5 procentního bodu. Právě tento údaj se stal hlavním tématem odborných médií zaměřených na obalový průmysl a recyklaci. Německý Packaging Journal upozornil, že hodnota 92,8 procenta odpovídá úrovni dosahované nejlepšími evropskými zálohovými systémy sběru nápojových obalů. Packaging Europe zase připomněl, že podle údajů organizací European Aluminium a Metal Packaging Europe činí evropský průměr recyklace nápojových plechovek přibližně 76 procent, zatímco průměr zemí s nejúspěšnějšími systémy návratu obalů se pohybuje kolem 92 procent.
Zahraniční média přitom nezdůrazňovala pouze samotnou míru recyklace. Opakovaně upozorňovala také na environmentální přínosy dosažených výsledků. Recyklace 65 tisíc tun hliníkových obalů podle údajů CIAL zabránila vzniku více než 460 tisíc tun emisí oxidu uhličitého a současně přinesla energetickou úsporu odpovídající přibližně 205 tisícům tun ropného ekvivalentu. Vzhledem k tomu, že výroba recyklovaného hliníku vyžaduje pouze zlomek energie oproti výrobě primárního kovu, patří hliník mezi materiály s nejvyšším potenciálem pro rozvoj oběhového hospodářství.
Zajímavé je, že odborné články publikované v Německu, Velké Británii i dalších zemích nevěnovaly pozornost pouze samotné Itálii. Výsledky byly často zasazovány do širšího evropského kontextu. Packaging Europe například připomněl, že celková míra recyklace nápojových plechovek v Evropské unii společně se Spojeným královstvím, Norskem, Islandem a Švýcarskem dosáhla podle posledních dostupných dat 76,3 procenta. Italských 92,8 procenta tak výrazně převyšuje evropský průměr.
Právě srovnání s evropskou špičkou je jedním z důvodů, proč jsou výsledky Itálie sledovány také v České republice. Tuzemský systém třídění kovových obalů prošel výraznou proměnou. Ve stále větším počtu měst a obcí mohou obyvatelé odkládat nápojové plechovky i další drobné kovové obaly přímo do žlutých kontejnerů určených pro takzvaný multikomoditní sběr. Tento systém využívá například Brno, České Budějovice a řada dalších municipalit. Moderní třídicí linky následně dokáží kovové obaly automaticky oddělit od plastů pomocí magnetických a indukčních technologií.
Právě rozšiřování multikomoditního sběru patří v České republice k nejvýznamnějším změnám posledních let. Pro spotřebitele znamená jednodušší třídění a vyšší dostupnost sběrné infrastruktury, protože žluté kontejnery jsou zpravidla rozmístěny hustěji než samostatné nádoby na kovy. Současně se zvyšuje množství vytříděných kovových obalů, které se vracejí zpět do materiálového využití.
Problematika nápojových plechovek se však v České republice neomezuje pouze na otázku třídění. Organizace podporující zavedení zálohového systému upozorňují, že současná míra sběru plechovek zůstává výrazně pod úrovní zemí s nejvyšší návratností obalů. Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) uvádí, že z více než jedné miliardy nápojových plechovek uvedených každoročně na český trh se k recyklaci vrací přibližně pouze třetina. Podle propočtů institutu tak současný systém každoročně přichází zhruba o 11 100 tun hliníku, který končí mimo recyklační tok.
Evropské cíle se přitom netýkají pouze hliníkových plechovek. Významnou roli hrají také PET lahve. Směrnice o jednorázových plastech stanovila členským státům povinnost zajistit oddělený sběr 77 procent PET lahví do roku 2025 a 90 procent do roku 2029. Právě hranice devadesáti procent je dnes jedním z klíčových ukazatelů, podle kterého Evropská komise hodnotí efektivitu systémů sběru nápojových obalů.