Více času na podstatné
Jak biotechnologie mění průmysl i pohled na životní prostředí?
Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci k Aktu EU o biotechnologiích – dokumentu, který může zásadně ovlivnit budoucnost evropského průmyslu, zemědělství i ochrany životního prostředí. Biotechnologie jsou totiž dnes jedním z nejdynamičtějších a nejvlivnějších odvětví vědy a ekonomiky. Využívají živé organismy, jejich části či biologické procesy k výrobě produktů, které mohou nahradit ty založené na fosilních zdrojích.
Jde například o biopaliva, biologicky rozložitelné plasty, enzymy pro ekologické praní, léčiva vyráběná pomocí buněk, ale i potraviny pěstované s nižší spotřebou vody či hnojiv. Všechny tyto inovace jsou založené na biologickém základě – tedy surovinách pocházejících z obnovitelných biologických zdrojů, jako jsou rostliny, mikroorganismy nebo zemědělské zbytky.
Evropa v nich vidí obrovský potenciál. Biotechnologie mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů, omezit závislost na dovozu kritických surovin a posílit oběhové hospodářství. Evropa v nich vidí obrovský potenciál. Biotechnologie mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů, omezit závislost na dovozu kritických surovin – tedy kovů a nerostů, které jsou nezbytné pro moderní technologie, ale pocházejí převážně z mimoevropských zemí, například z Číny, Konga či Chile – a zároveň posílit oběhové hospodářství. Mezi tyto suroviny patří například lithium, kobalt, nikl nebo vzácné zeminy potřebné pro baterie, větrné turbíny a elektroniku.
Právě zde mohou biotechnologie nabídnout udržitelnou alternativu: mikroorganismy dokážou z odpadů vyluhovat drahé kovy (tzv. bioleaching), enzymy umožňují recyklaci použitých baterií či elektronického odpadu, a bioprocesy založené na řasách či houbách mohou vytvářet nové materiály nahrazující plasty z ropy. Takto se biotechnologie stávají klíčovým článkem v přechodu od těžby k recyklaci – od lineární ekonomiky k oběhové.Ale zároveň vyvolávají zásadní otázky: jak zajistit, aby se technologický rozvoj neproměnil v ekologickou zátěž? Jaké hranice má mít využívání živých organismů v průmyslu? A dokážeme nastavit pravidla tak, aby biotechnologická revoluce sloužila lidem i planetě?
Komise ve svém návrhu popisuje záměr „urychlit přechod biotechnologických výrobků z laboratoře do továrny a na trh“ při zachování „nejvyšších bezpečnostních standardů pro obyvatelstvo a životní prostředí“. Z toho vychází i veřejná konzultace – rozsáhlý dotazník, který sbírá podněty od firem, univerzit, ekologických organizací i občanů. Evropská komise se v něm ptá například: Jaké regulační překážky dnes brání přenosu biotechnologických inovací z laboratoře do praxe? Jsou evropské předpisy příliš složité, nebo naopak zaručují nezbytnou úroveň bezpečnosti? Jak může EU posílit investice do biotechnologického výzkumu a výroby, aniž by ohrozila důvěru veřejnosti?
Další okruh otázek se týká dopadu biotechnologií na životní prostředí. Mohou skutečně snížit tlak na ekosystémy a spotřebu energie, nebo hrozí, že výroba biobázovaných materiálů povede k nadměrnému využívání půdy a vody? Jak lze nastavit pravidla pro udržitelné pěstování biomasy, aby se zabránilo konkurenci s potravinářskou produkcí? A jak zajistit, aby produkty vzniklé z biotechnologií například bioplasty či biochemikálie nekončily stejně jako jejich fosilní předchůdci v odpadech či oceánech?
Z pohledu ochrany přírody může být nový akt průlomovou příležitostí. Biotechnologické procesy mohou nahradit energeticky náročnou chemii, přispět ke zlepšení kvality vody a půdy nebo umožnit recyklaci biologických odpadů na nové suroviny. Například vývoj bakterií schopných rozkládat plast, využití mikrořas k vázání oxidu uhličitého nebo tvorba biostavebních materiálů z mycelia představují cesty, které mohou zásadně změnit průmysl i přístup ke klimatické politice. Přesto je nutné zůstat obezřetní. Co se stane, pokud se geneticky modifikované organismy dostanou do volné přírody? Kde končí inovace a začíná riziko?
Evropská komise hledá odpovědi i na otázky financování, vzdělávání a dostupnosti kvalifikované pracovní síly. Jak podpořit vznik biotechnologických klastrů, které propojí univerzity, start-upy a průmysl? Jaké pobídky mohou přilákat soukromé investory do zelených technologií? A co udělat pro to, aby Evropa neztratila talenty ve vědě, která může pomoci planetě?
Akt o biotechnologiích bude rámovat strategii EU pro léta 2024–2029. Komise proto vybízí občany i organizace: sdílejte své zkušenosti, upozorněte na rizika i příležitosti, které biotechnologie přinášejí.
Dokument ke stažení: