
Více času na podstatné
Jak Česko hodlá do roku 2050 ochránit přírodu a obnovit biodiverzitu?
Když se zamyslíme nad tím, co nám příroda dává, není to jen krásná krajina, čistý vzduch nebo klid v srdci lesa. Je to také úrodná půda, z níž čerpáme potravu, voda, která zajišťuje život, a ekosystémy, které vytvářejí rovnováhu naší existence. Česká krajina byla po staletí formována našimi předky, ale dnes stojíme před klimatickou výzvou i před výzvou, jak ji obnovit, zachovat i pro další generace.
Česká republika představila nový rámec pro ochranu přírody, který svým rozsahem i ambicemi přesahuje běžné strategické dokumenty. Strategie ochrany biologické rozmanitosti do roku 2050 je plánem, jenž má na příští čtvrtstoletí určit, jak bude naše země chránit druhy, ekosystémy i samotnou krajinu, z níž čerpáme vodu, úrodu a prostor k životu. Navazuje přitom na dosavadní národní politiky – především na předchozí Strategii ochrany biologické rozmanitosti z let 2016–2025 a na Státní program ochrany přírody a krajiny, který byl připraven na období 2020–2025. Tento program se nyní transformuje do podoby Akčního plánu na léta 2026–2030, který má být mostem mezi ambiciózní vizí a konkrétními opatřeními v praxi.
Tento dokument není izolovaným českým nápadem, ale odpovědí na širší evropské i světové trendy. Na evropské úrovni přímo implementuje cíle Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která si klade za úkol zastavit úbytek druhů a obnovit přírodní procesy v celém evropském prostoru. Na mezinárodní úrovni jde o naplňování závazků vyplývajících z Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a dalších dohod, které jasně říkají, že ochrana přírody není luxus, ale základní povinnost vůči budoucím generacím. Česká strategie tyto cíle přejímá, přizpůsobuje je národním podmínkám a zasazuje do reality české krajiny.
Hlavní cíl je jednoznačný: zastavit ztrátu biodiverzity, obnovit narušené ekosystémy a zajistit, aby česká příroda byla do poloviny století stabilní, odolná a schopná poskytovat lidem i společnosti všechny své životodárné funkce. K tomu má sloužit několik klíčových směrů. Dokument počítá s rozšířením chráněných území, posílením soustavy Natura 2000 a lepším propojením jednotlivých lokalit. Chce se zaměřit na obnovu mokřadů, říčních niv, starých lesů a dalších stanovišť, která byla v minulých dekádách narušena intenzivním hospodařením. Vize je jasná – vrátit do krajiny pestrost a vitalitu, která se z ní v posledních desetiletích vytrácela.
Velkou kapitolou je hospodaření v zemědělství a lesnictví. Strategie zdůrazňuje, že bez změny způsobu, jakým využíváme půdu, se cílů nedosáhne. Omezení používání pesticidů a hnojiv má zbrzdit chemizaci prostředí, která má devastující dopady na hmyz, ptáky i půdní organismy. Naopak posílení šetrných forem hospodaření má pomoci obnovit rovnováhu mezi produkcí potravin a ochranou přírody. V lesích má dojít k přechodu od stejnověkých monokultur k pestřejším a odolnějším porostům, které lépe odolají větrným polomům, kůrovcovým kalamitám i suchu.
Strategie se soustředí také na ekologickou stabilitu krajiny. Důležitou roli hrají drobné krajinné prvky – remízky, meze, aleje nebo mokřadní tůně – které zadržují vodu, zmírňují erozi a poskytují útočiště rostlinám i živočichům. Součástí plánu je budování zelené infrastruktury, tedy propojené sítě přírodních a polopřírodních ploch, které pomohou přírodě i lidem. Významnou linkou je i adaptace na klimatickou změnu. Česká strategie proto počítá s opatřeními, která omezí erozi, obnoví retenční schopnost krajiny a posílí její schopnost čelit extrémům počasí.
Vedle praktických opatření věnuje dokument velkou pozornost i lidem samotným. Úspěch žádné strategie nelze dosáhnout bez aktivní účasti společnosti. Proto se počítá s posílením vzdělávání, osvětou a zapojením občanů do ochrany přírody. Participace veřejnosti, obcí a regionů má být jedním z klíčových pilířů. Neméně důležité je financování – strategie otevřeně konstatuje, že ochrana přírody vyžaduje stabilní finanční zdroje. Počítá s mobilizací evropských fondů, ale i s posílením národních rozpočtových kapacit.
Monitoring a vyhodnocování mají zajistit, že strategie nebude jen pouhým papírem v šuplíku, ale živým nástrojem řízení. Pravidelné hodnocení plnění cílů a transparentní reporting vůči evropským i mezinárodním institucím mají zaručit, že pokrok bude měřitelný a ověřitelný. Česká republika se tím hlásí k odpovědnosti – jak vůči vlastním občanům, tak vůči partnerům v EU a celosvětovém společenství.
Vize pro rok 2050 je přitom jasná a inspirující. Česká krajina má být v té době udržitelně obhospodařovaná, s vyváženým vztahem mezi člověkem a přírodou. Biologická rozmanitost má být stabilizovaná, přírodní procesy probíhat přirozeně a ekosystémy poskytovat všechny své služby – od čisté vody a úrodné půdy po kulturní hodnoty a prostor pro rekreaci. Strategický dokument tak ukazuje směr k budoucnosti, v níž příroda nebude nástrojem byznysu ani chápána jako překážka rozvoje ale naopak jako pevný a nedílný základem našeho dědictví.
Dokument ke stažení: