Jak ovlivňují pěstování chmele v Česku klimatické změny?

Klimatické změny mají zásadní dopad na pěstování chmele v Česku. Růst teplot a častější sucha vedou ke snižování výnosu chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa kyselin, které určují chuť a hořkost piva. Vědci předpokládají, že výnos chmele by do roku 2050 mohl poklesnout v rozmezí od 4 do 18 % a obsah alfa látek o 20 až 31 % proti současnosti. 

Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností. Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé.

Změny klimatu ovlivňují pěstování chmele i v dalších evropských regionech. Například v jižních oblastech, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera, jsou tyto změny výraznější. Naopak severněji položené oblasti, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko, jsou méně ohrožené. V těchto oblastech se očekává, že chmel bude dozrávat až o dvacet dnů dříve než v minulosti, což může mít negativní dopad na obsah alfa látek.

Proti těmto negativním dopadům mohou pěstitelé chmele přijímat opatření, jako je přesun chmelnic do vyšších nadmořských výšek, výstavba zavlažovacích systémů nebo pěstování odolnějších odrůd. Je však důležité, aby pěstitelé byli připraveni na tyto změny a přijali vhodná opatření k ochraně chmele a zachování kvality piva. Více ZDE