Více času na podstatné

Jak si stojí Energetické unie?

19.11.2015 08:21

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dnes představil první zprávu o stavu energetické unie. Právě rok 2016 se má stát podle Komise rokem, kdy se energetická unie skutečně zrodí. Soustředit se přitom chce na přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Zpráva o stavu energetické unie analyzuje pokrok dosažený během posledních devíti měsíců, identifikuje klíčové oblasti činnosti pro rok 2016 a formuluje politické závěry na úrovni členských států, regionální a evropské úrovni. Jedná se o ústřední prvek monitoringu provádění klíčové priority Junckerovy Komise.

První zpráva o stavu energetické unie podle Komise ukazuje, že od přijetí rámcové strategie pro energetickou unii, k němuž došlo před devíti měsíci, již nastal velký pokrok. Mnohé ještě zbývá udělat a rok 2016 bude důležitý rok pro dosažení výsledků.

 „Po devíti měsících práce můžeme s důvěrou říct, že jsme v realizaci energetické unie na dobré cestě. Pokud jde o rok 2016, chtěl bych jasně sdělit: Za prvé by EU měla při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku i nadále hrát roli leadera. Za druhé by tento přechod měl být sociálně spravedlivý, se zaměřením na spotřebitele. A za třetí: geopolitické problémy, kterým jsme čelili v tomto roce, nezmizí. Rok 2016 bude rovněž rokem, kdy položíme základy spolehlivého systému správy zajišťujícího předvídatelnost a transparentnost – tedy to, co investoři potřebují. Shrnuto: rok 2016 bude rokem dosažení výsledků!“ uvedl Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za energetickou unii.

Podle komisaře pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Cañete se Energetická unie začíná formovat. V roce 2016 se chce zaměřit zaměřit na předložení právních předpisů pro lepší fungování našeho trhu s elektřinou, další zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, snížení spotřeby energie a zabezpečení dodávek zemního plynu.

Ve vztahu k problematice změny klimatu zpráva zdůrazňuje přínos Evropy k pařížským jednáním. Své příspěvky k pařížské dohodě dosud předložilo více než 160 zemí představujících přes 90 % celosvětových emisí. EU v tomto procesu formulovala závazný cíl snížit do roku 2030 emise nejméně o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl se týká celé domácí ekonomiky. Bude důležité, aby všechny země na pařížskou konferenci navázaly konkrétním prováděním svých závazků.

Zpráva o stavu energetické unie rovněž představuje základní stavební kameny mechanismu správy, který vede k předvídatelnějším, transparentnějším a stabilnějším politikám za účelem dosažení cílů energetické unie. Dnes zveřejněné pokyny pro integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu poskytují členským státům základ pro zahájení přípravy těchto plánů na období od roku 2021 do roku 2030. Navržená metodika pro klíčové ukazatele je prvním krokem k měření a monitorování realizace energetické unie. Ke zprávě o stavu energetické unie je připojeno 28 informačních přehledů, obsahujících hodnocení realizace energetické unie každým členským státem.

Společně se zprávou bylo přijato a zveřejněno několik dalších dokumentů a zpráv týkajících se energetické unie:

  • Druhý seznam projektů společného zájmu obsahuje infrastrukturní projekty, které jsou nezbytně nutné pro splnění našich cílů v oblasti energetické politiky. Podrobnější informace jsou uvedeny v tiskové zprávě (IP/15/6107).
  • Zpráva o pokroku v oblasti energetické účinnosti: Zpráva o pokroku při plnění cíle zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020 ukazuje, že přes významný dosažený pokrok přineslo společné úsilí členských států v porovnání s prognózami na rok 2020 úspory primární energie pouze ve výši 17,6 %. Komise však zůstává ohledně dosažení 20% cíle optimistická – pod podmínkou, že budou existující právní předpisy EU plně provedeny, dojde k akceleraci úsilí, zvýší se úroveň ambicí a zlepší se podmínky pro investice.
  • Zpráva o pokroku opatření v oblasti klimatu: Ze zprávy vyplývá, že EU je obzvláště úspěšná při oddělování hospodářského růstu od emisí skleníkových plynů. EU je rovněž na dobré cestě ke splnění cíle, jímž je snížení emisí o 20 % do roku 2020, i cílů Kjótského protokolu. K dosažení cíle pro rok 2030 je nicméně třeba podniknout další kroky.
  • Trendy týkající se spotřebitelů energie: pracovní dokument útvarů Komise ukazuje, že trhy s elektřinou a plynem navzdory dosaženému pokroku stále nefungují tak, jak by měly.
  • Zpráva o provádění evropské strategie energetické bezpečnosti: zpráva poskytuje aktuální informace o tom, jak si Evropská unie stojí z hlediska energetické bezpečnosti a jaká opatření byla přijata pro její zlepšení od přijetí strategie v květnu 2014.
  • Zpráva o provádění směrnice o jaderné bezpečnosti: zpráva dospěla k závěru, že směrnice o jaderné bezpečnosti z roku 2009 je obecně správně dodržována.
  • Shrnutí ohledně zásob ropy: směrnice o zásobách ropy ukládá Komisi podávat pravidelně zprávy o dostupných zásobách ropy v členských státech. Tato povinnost je splněna prostřednictvím pracovního dokumentu útvarů Komise, který poskytuje aktuální informace o ropě uložené v EU.
  • Návrh nařízení o statistikách cen elektřiny a zemního plynu, které – až bude přijato – zdokonalí evropské statistiky týkající se cen energie.
  • Komise dnes rovněž zahajuje veřejnou konzultaci o budoucí revizi směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, která potrvá do 10. února.

 

Sdělení o stavu energetické unie a informační přehledy všech 28 členských států jsou k dispozici na internetových stránkách Komise.

 

Související:

Country Factsheet Czech Republic

Projects of common interest in energy - questions and answers

State of the Energy Union - questions and answers