Jaká auta si budeme jednou kupovat? Evropská unie kreslí podobu vozů budoucnosti

Auto budoucnosti nemusí být jen elektrické. Stále více bude navrženo tak, aby vydrželo déle, obsahovalo více recyklovaných materiálů a po skončení své životnosti se z něj stala cenná surovina pro výrobu dalších vozidel. Nová evropská pravidla naznačují, že příští generace automobilů nebude posuzována pouze podle výkonu, spotřeby nebo designu, ale také podle toho, jak efektivně dokáže využívat zdroje během celého svého životního cyklu.

Evropský parlament dnes schválil svou pozici k nové legislativě zaměřené na oběhové hospodářství v automobilovém průmyslu. Cílem je vytvořit podmínky, v nichž budou vozidla od samého počátku konstruována s ohledem na snadnější opravy, demontáž, recyklaci a opětovné využití materiálů. Automobil už tak nebude vnímán pouze jako výrobek určený k provozu na silnicích, ale také jako budoucí zdroj cenných surovin.

Podle nových pravidel musí být všechna nová vozidla navržena tak, aby umožňovala snadnou demontáž co největšího počtu dílů a komponentů. Plasty použité v každém novém typu vozidla budou muset do šesti let obsahovat minimálně 15 % recyklovaného plastu a do deseti let 25 %. Minimálně 20 % tohoto recyklovaného plastu musí pocházet z materiálů získaných z vozidel s ukončenou životností nebo z použitých dílů v rámci takzvaného uzavřeného cyklu. Na základě studií proveditelnosti bude moci Evropská komise v budoucnu stanovit obdobné cíle také pro recyklovanou ocel, hliník, hořčík nebo kritické suroviny.

Nová pravidla reagují na skutečnost, že evropský automobilový průmysl spotřebovává obrovské množství oceli, plastů, hliníku a dalších materiálů. Evropská unie proto usiluje o vyšší míru jejich návratu do výroby. Výrobci budou muset ve stále větší míře využívat recyklované suroviny a současně prokazovat jejich původ. Důležitou roli bude hrát také digitální sledovatelnost materiálů a komponentů během celého životního cyklu vozidla.

Z pohledu zákazníka může být nejzajímavější skutečnost, že budoucí automobily budou navrhovány tak, aby jejich jednotlivé části bylo možné snadněji vyměnit, opravit nebo znovu využít. To může přispět k delší životnosti vozidel a současně podpořit vznik širšího trhu s repasovanými díly. Automobil se tak postupně stane výrobkem, který nebude po deseti či patnácti letech představovat odpad, ale soubor materiálů a komponentů připravených pro další využití.

Významnou novinkou jsou také pravidla týkající se převodu vlastnictví ojetých vozidel. Při prodeji automobilu mezi členskými státy Evropské unie bude nutné jasně doložit, že vozidlo není určeno k ekologické likvidaci a je technicky způsobilé k dalšímu provozu. Evropská unie se tím snaží omezit případy, kdy jsou za ojeté automobily vydávána vozidla, která by měla být ve skutečnosti vyřazena z provozu.

S tím souvisí i zpřísnění podmínek pro vývoz ojetých vozidel mimo Evropskou unii. Export bude nově podmíněn prokázáním technické způsobilosti vozidla. Cílem je zabránit tomu, aby evropské vraky končily v zemích mimo EU pod záminkou dalšího využití. Opatření má přispět k vyšší transparentnosti trhu a současně zajistit, aby automobily, které již nesplňují základní technické požadavky, nebyly pouze přesouvány za hranice evropského prostoru.

Ještě přísnější pravidla se budou vztahovat na vozidla na konci životnosti. Automobilky ponesou větší odpovědnost za jejich sběr, zpracování a využití získaných materiálů. Rozšíří se také okruh vozidel, na která se pravidla budou vztahovat, včetně některých užitkových vozidel, motocyklů či speciálních vozidel. Evropská unie tím sleduje vyšší míru opětovného využití dílů a materiálů a omezení ztrát cenných surovin, které dosud často končily mimo recyklační řetězce.

V dlouhodobém horizontu mohou nová pravidla ovlivnit samotnou podobu automobilového trhu. Hodnota vozu už nebude určována pouze jeho technickými parametry, ale také tím, jak efektivně lze znovu využít materiály obsažené v jeho konstrukci. Automobilky budou hledat nové způsoby, jak navrhovat karoserie, interiéry i technické komponenty tak, aby jejich opětovné zpracování bylo co nejjednodušší a ekonomicky výhodné.

Odpověď na otázku, jaká auta si budeme jednou kupovat, tak možná nebude znít elektromobily nebo vozy se spalovacím motorem. Stále důležitější bude jiná vlastnost. Půjde o automobily navržené s důrazem na dlouhou životnost, opravitelnost a opakované využití jednotlivých součástí. Je proto možné, že se po desetiletích vrátí myšlenka vozu, který neslouží jednomu majiteli několik let, ale postupně několika generacím uživatelů.