Více času na podstatné
Jaké se plánují změny pro hygienické limity z pohledu hluku?
Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a to v kontextu s novelou zákna o ochraně veřejného zdraví. Novelou nařízení vlády se zavádí další hygienický limit pro duševní práci, zavádí se hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště. Navrhuje se také nový způsob měření a hodnocení hluku a vibrací včetně zavedení limitu pro hodnocení výsledku výpočtových akustických studií a upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluk.
Nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zákon ve znění jeho novely přijaté pod č. 267/2015 Sb. zmocňuje v § 30 odst. 1 a 2 vydat prováděcí právní předpis k úpravě hygienických limitů, v § 30 odst. 3 ke stanovení, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, a v § 77 odst. 5 ke stanovení, co se považuje za prokazatelné navýšení hluku.
Nařízení vlády je rovněž prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon v § 7 odst. 7 zmocňuje k vydání prováděcího právního předpisu ke stanovení rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich členění, hygienických limitů, způsobu jejich zjišťování a hodnocení a minimálního rozsahu opatření k ochraně zdraví zaměstnance.
Novelou nařízení vlády se zavádí další hygienický limit pro duševní práci, která spočívá v provádění opakovaných pracovních úloh a úkonů v prostředí s hlučností do 70 dB, kdy účinky hluku na pracovišti nemají podstatný vliv na pracovní výkonnost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
Novelou nařízení vlády se dále zavádí výpočet pro jinou než průměrnou expozici hluku, která může být sledována kromě pracovního týdne i v období měsíce nebo i v např. v kalendářním roce. Obdobně je navrhovaná novelizace u průměrné expozice zaměstnanců vibracím.
Zavádí se hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána duševní práce rutinní povahy bez zvýšených nároků na pozornost a soustředění, tedy pro pracoviště, na nichž se vykonává běžná duševní práce. Jde o pracoviště ve vnitřním i venkovním prostředí, na kterých je vykonávána duševní práce rutinní povahy, a to po část nebo po celou pracovní dobu (pokladní, pracovníci na přepážkách, obsluha některých laboratorních přístrojů atp.). Taková práce často spočívá v provádění opakovaných pracovních úloh a úkonů v prostředí s hlučností do 70 dB, kdy účinky hluku na pracovišti nemají podstatný vliv na pracovní výkonnost, zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Kromě toho existuje celá řada profesí (např. dispečeři pozemní a letecké dopravy, operátoři, call centra aj.) založených na řečové komunikaci zaměstnanců mezi sebou a se zákazníky. Na takových pracovištích i přes prokazatelné překročení tohoto hygienického limitu jsou pak možnosti praktického snížení hluku jen velmi omezené. V souvislosti s obecným trendem nárůstu automobilové dopravy v ČR je třeba také zdůraznit, že při podrobném opakovaném měření hluku na pracovištích, na nichž je vykonávána duševní práce rutinní povahy, se stále častěji zjišťuje, že dominantním zdrojem hluku na pracovišti v kanceláři je spíše dopravní hluk. V takovém případě vlastník budovy nebo organizace působící v ní nemůže nikterak ovlivnit to, aby byl dodržen hygienický limit 50 dB, a nezbývá jim, než požádat vlastníka komunikce o výměnu oken, a to na jeho náklady. Možnost dalšího hygienického limitu pro duševní zátěž pak umožní omezit zbytečné náklady na úpravu pracoviště tam, kde není nutné vliv hlukové zátěže na zdraví přeceňovat.
V oblasti ochrany veřejného zdraví v komunálním prostředí se jedná především o změny vyvolané novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přijatou pod č. 267/2015 Sb. Dále dochází k úpravě terminologie v návaznosti na oblast technické normalizace (normy ČSN ISO). Návrh rovněž vychází ze zkušenosti hygienické služby s aplikací stávajícího nařízení vlády v terénní praxi.
Na základě nové úpravy a zmocnění v zákoně stanovuje nově nařízení vlády pojem prostor významný z hlediska pronikání hluku z venkovních prostor staveb do vnitřních chráněných prostor. Je nově upraveno hodnocení chráněného venkovního prostoru staveb, které jsou hodnoceny z hlediska dopadajícího zvuku, tj. nebere se v úvahu zvuk odražený od fasády konkrétní posuzované stavby. Toto hodnocení je v souladu se stanovením doporučených limitních hodnot WHO, které platí pro dopadající zvuk a z nichž vychází i hodnoty hygienických limitů, dále požadavky mezinárodních technických norem ČSN ISO 1996-2 a respektováním již implementované Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Nejde v tomto případě o ochranu lidí zdržujících se do 2 metrů před fasádami těchto staveb, protože ochrana těchto osob je zajištěna limity pro chráněný venkovní prostor, ale posouzení expozice vnitřních prostor. Je proto zavedena povinnost od naměřených hodnot odečítat korekcemi vliv odraženého zvuku.
Návrh nařízení částečně upravuje a doplňuje použité základní pojmy a terminologii, které jsou upraveny podle novelizované technické normalizace, zejména ČSN ISO 1996-2 (např. zavedení pojmu určující ukazatele fyzikálních veličin, připuštění možnosti přesnější identifikace tónové složky a její slyšitelnosti), upravuje se pojem stacionární zdroj hluku, který je doplněn i na základě zkušeností z praxe), doplňuje se další kritérium pro identifikaci impulsních hluků, protože mimo kvalitativní posouzení, zda zdroj hluku patří do kategorie zdrojů impulsního hluku, je třeba posoudit i kvantitativně impulsní charakter akustického signálu. Toto doplnění reaguje na skutečnost, že se vzrůstající vzdáleností od zdroje se ztrácí charakteristika hluku jako impulsního a v praxi byla podle stávajícího znění nařízení vlády aplikována korekce -12 dB, i když již u chráněné zástavby tento charakter neměla (např. střelba). Dále se ruší pojmy, které byly navázány na novelou zákona zrušená ustanovení (např. pojmy sousedský hluk, hluk s výrazně informačním charakterem) a rovněž jsou odstraněny tiskové chyby ve stávajícím znění.
Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti.
V souvislosti s výše uvedenou novelou zákona a zavedením „priority vstupu do území“ zdroje hluku nebo chráněné stavby, byla v souladu s požadavkem obsaženým v § 77 odst. 5 zákona v návrhu definována hodnota představující prokazatelné navýšení hluku a stanoveny podmínky pro její použití. Navýšení hluku se považuje za prokazatelné při hodnotách větších než 2dB, kdy tato hodnota byla stanovena s ohledem na hodnotu konvenční standardní nejistoty měření hluku, která je právě 2 dB.
Navrhuje se nový způsob měření a hodnocení hluku a vibrací včetně zavedení limitu pro hodnocení výsledku výpočtových akustických studií. Důvodem zavedení je standardně vysoká nejistota výpočtů v akustických studiích, kdy je v případě malého rozdílu mezi vypočtenou hodnotou ve studii a hodnotou hygienického limitu velká pravděpodobnost, že po realizaci záměru budou již v kolaudačním řízení limity překračovány. V rámci dosavadní praxe posuzování předložených podkladů orgánem ochrany veřejného zdraví nemá hygienik možnost požadovat bez zavedení této úpravy dostatečná opatření pro dodržení limitů již v návrhové fázi. Navržený „plánovací“ limit pro posouzení vypočtených výsledků v akustické studii je snížen o 2 dB vůči limitu stanovenému pro hodnocení hodnot naměřených.
Upřesňuje se pravidlo použití korekce pro účelové komunikace mimo areály stacionárních zdrojů hluku, které se posuzují stejně jako komunikace III. třídy. Jedná se o komunikace např. v satelitní zástavbě, které má charakter obslužných komunikací. Hluk z účelových komunikací má jednoznačně charakter hluku ze silniční dopravy, a není proto důvod posuzovat je o 5 dB přísnějším limitem pro stacionární zdroje hluku.
Dokument ke stažení: