Více času na podstatné
Jaký je stav životního prostředí v jednotlivých krajích?
Na tuto otázku najdete odpověď ve Zprávách o životním prostředí v krajích České republiky, které na základě legislativního požadavku zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí zpracovala CENIA, česká informační agentura životního prostředí pro Ministerstvo životního prostředí.
Tyto zprávy o životním prostředí v krajích České republiky slouží jako doplnění Zprávy o životním prostředí ČR a Statistické ročenky životního prostředí ČR a zabývají se detailněji charakteristikou stavu životního prostředí v jednotlivých krajích ČR.
Každá Krajská zpráva za rok 2014 obsahuje celkem 9 tematických celků, a to Ovzduší; Voda; Ochrana přírody, Lesy, půda a krajina; Průmysl a Energetika; Doprava a Odpady. Tematické celky jsou doplněny o další aktivity a problematiku jednotlivých krajů a o úvodní informaci o každém kraji. Souhrn a vzájemné srovnání 14 Krajských zpráv představuje navíc Souhrnná zpráva o životním prostředí v krajích ČR 2014.
Souhrnné srovnání jednotlivých krajů
V rámci souhrnného srovnání jednotlivých krajů z hlediska životního prostředí je třeba vycházet z předpokladu, že na procesy územního rozvoje a na hospodářský potenciál jednotlivých krajů ČR mají vliv regionální geografické rozdíly, především přírodní podmínky, jako jsou klima, členitost reliéfu a nadmořská výška a existence ložisek surovin.
V horských a podhorských oblastech v Karlovarském a Libereckém kraji je nejvyšší lesnatost v rámci krajů ČR, významný podíl trvalých travních porostů a na zemědělské půdě je zde rozšířeno ve velké míře ekologické hospodaření. Přírodně cenná území, zejména specifické a unikátní ekosystémy, na které je vázána územní ochrana přírody, včetně vyhlašování lokalit Natura 2000, se rovněž nacházejí převážně v příhraničních horských regionech a také podél vodních toků.
Podíl zemědělské půdy, lesů a zastavěných a ostatních ploch na celkovém území v krajích ČR [%], 2014 (Zdroj: ČÚZK)
Na lokality s těžbou surovin, která převažuje hlavně v Ústeckém, Moravskoslezském, Karlovarském, a Středočeském kraji, je navázán zpracovatelský průmysl. Průmyslová produkce, včetně stavebnictví, která je v ČR a v některých regionech rozhodujícím zdrojem tvorby HDP, však produkuje široké množství odpadů na obyvatele (hlavně v krajích Ústeckém, Hl. m. Praha a Moravskoslezském) a znečišťujících látek.
Produkce emisí hlavních znečišťujících látek v krajích ČR [%], 2014 (Zdroj: ČHMÚ)
Průmyslové znečištění zhoršuje kvalitu ovzduší zejména v Moravskoslezském kraji i jakost vody v průmyslem zatížených tocích v Ústeckém, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Plošné znečištění z intenzivního zemědělství a množství bodových komunálních zdrojů ovlivňuje jakost vodních toků především v Jihočeském a Jihomoravském kraji.
Počet průmyslových provozoven IPPC v krajích ČR a podíl zastoupení jednotlivých kategorií, 2012
Zdrojem znečištění ovzduší není jen průmysl, ale rovněž malé zdroje vytápění a doprava. K malým zdrojům vytápění patří hlavně domácnosti, které představují zásadní problém ve Středočeském a Libereckém kraji, přičemž zásadní význam pro tento typ znečištění má hustota osídlení a charakter zástavby v jednotlivých krajích.
Dopravou a jejími negativními vlivy nejen na kvalitu ovzduší, ale i v podobě zvýšené hlukové zátěže, jsou nejvíce zasaženy kraje Středočeský a Jihomoravský. Důvodem je nejen průchod hlavních tranzitních tahů silniční dopravy územím těchto krajů, ale i vliv spádového území pražské a brněnské aglomerace a míra automobilizace.
Dokument ke stažení: