Kauza kompostéry: Bude pro stát důležitější reálná prevence vzniku odpadů nebo statistika?

Novela zákona o odpadech, která má nabýt účinnosti v polovině roku 2026, může zásadně proměnit hodnocení úspěšnosti obcí v oblasti třídění. Poprvé totiž reaguje na paradox, kdy obce s dobře nastavenou prevencí vzniku odpadu mohou být podle stávajících pravidel hodnoceny hůře než ty, které produkují odpadu více. Navrhovaná změna zavádí mechanismus, který má tento nesoulad odstranit a lépe reflektovat skutečný přínos obcí k ochraně životního prostředí.

Navrhovaná opoziční novela zákona o odpadech představuje cílený zásah do systému hodnocení plnění třídicích cílů obcí a reaguje na dlouhodobě diskutovaný nesoulad mezi principy hierarchie nakládání s odpady a praktickým nastavením legislativních požadavků. Změna se týká ustanovení, které ukládá obcím povinnost dosahovat minimálního podílu odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů. Tento podíl se postupně zvyšuje tak, aby v letech po roce 2025 činil nejméně šedesát procent, v následujících letech dosahoval ještě vyšších hodnot a po roce 2035 dosáhl sedmdesáti procent. Smyslem tohoto nastavení je zajistit dostatečné primární třídění komunálních odpadů jako základní předpoklad pro jejich další materiálové využití a recyklaci.

Právě v této oblasti se však v praxi ukazuje zásadní paradox. Obce, které aktivně podporují předcházení vzniku odpadu, zejména prostřednictvím domácího kompostování biologicky rozložitelných složek, dosahují nižší celkové produkce komunálního odpadu. Biologický odpad přitom tvoří významnou část komunálních toků a jeho zpracování přímo v místě vzniku znamená, že se vůbec nedostane do systému evidence odpadů. Přestože jde z hlediska environmentální hierarchie o nejvyšší a nejžádanější způsob nakládání s odpady, statisticky může taková obec vykazovat nižší podíl třídění, protože se sníží základ, ze kterého se procenta počítají. Tento efekt může podle odborných odhadů snížit vykazovanou míru třídění přibližně o osm až dvanáct procentních bodů, a to nikoliv v důsledku horšího třídění, ale právě díky úspěšné prevenci vzniku odpadu.

Navrhovaná novela se snaží tuto disproporci odstranit zavedením mechanismu, který umožní snížit cílovou hodnotu třídění o deset procent u těch obcí, které prokazatelně produkují velmi nízké množství směsného komunálního odpadu. Jinými slovy, pokud obec splní stanovený limit produkce směsného odpadu na jednoho obyvatele, bude moci plnit snížený cíl pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek. Tento princip je založen na jednoduché úvaze, že obec, která produkuje méně směsného odpadu, již pravděpodobně vyčerpala většinu možností dalšího třídění a její další zlepšování je omezeno samotným složením zbytkového odpadu.

Zásadní součástí novely je také zavedení nové metodiky výpočtu maximálního množství směsného komunálního odpadu na obyvatele, které umožní využití sníženého cíle. Hodnoty jsou stanoveny postupně klesající řadou, která má obce motivovat k dalšímu zlepšování jejich odpadového hospodářství. V roce 2025 je limit nastaven na hodnotu odpovídající přibližně 0,16 tuny směsného odpadu na obyvatele ročně a v dalších letech se postupně snižuje až na hodnotu přibližně 0,11 tuny na obyvatele po roce 2030. Tento trend odpovídá strategickému cíli dlouhodobě omezovat produkci směsného odpadu a podporovat předcházení jeho vzniku.

Novela současně reflektuje i fyzikální a materiálové limity dalšího třídění. V obcích, které dosahují produkce směsného odpadu pod hranicí přibližně 110 kilogramů na obyvatele ročně, zůstává ve zbytkovém odpadu pouze omezený podíl recyklovatelných složek, zpravidla pod patnáct procent. Další zvyšování míry třídění by v takovém případě vyžadovalo nepřiměřené finanční náklady nebo by vedlo k umělému navyšování evidovaných toků odpadů bez reálného environmentálního přínosu. Právě proto je snížení cíle o deset procent vnímáno jako přiměřená korekce statistického efektu prevence vzniku odpadu i jako uznání reálných limitů systému.

Významnou roli v celém konceptu hraje také princip předcházení vzniku odpadu, který stojí na vrcholu hierarchie nakládání s odpady definované evropskou legislativou. Podpora domácího kompostování, opětovného využívání materiálů nebo minimalizace jednorázových výrobků patří mezi klíčové nástroje, které vedou ke snížení celkového objemu komunálních odpadů. Novela proto představuje krok směrem k tomu, aby legislativní hodnocení obcí odpovídalo skutečným environmentálním přínosům jejich opatření, nikoliv pouze statistickým ukazatelům.

Z hlediska dopadů na veřejné rozpočty je návrh hodnocen jako finančně neutrální vůči státnímu rozpočtu, avšak s potenciálně pozitivním efektem pro obce. Ty, které dlouhodobě investují do prevence vzniku odpadu a snižování jeho produkce, mohou díky nové úpravě lépe plnit zákonné povinnosti a vyhnout se sankcím (200tis. kč) vyplývajícím z formálního nesplnění třídicích cílů.

Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti dne 1. července 2026, což poskytuje obcím relativně krátké, ale přehledné období pro přípravu na nové podmínky. V širším kontextu lze tuto novelu vnímat jako významný krok k modernizaci českého odpadového hospodářství, který reflektuje aktuální trendy v oblasti oběhového hospodářství a zdůrazňuje význam prevence vzniku odpadu jako nejúčinnějšího nástroje ochrany životního prostředí. V konečném důsledku může jít o změnu, která nejen upraví statistická pravidla, ale také posílí motivaci obcí pokračovat v opatřeních, jež vedou k reálnému snižování množství odpadů a k udržitelnějšímu fungování místních systémů nakládání s odpady.

Dokument ke stažení:

Návrh zákona včetně důvodové zprávy - t016100.pdf

Platné znění s vyznačením změn - t0161a0.pdf

Sněmovní tisk 161/0 Novela z. o odpadech