Více času na podstatné
Každý pátý kilogram ve žlutém kontejneru není plast. Rozbory odhalily nepříjemný trend českého třídění
Žluté kontejnery patří k nejviditelnějším symbolům třídění odpadu. Jejich obsah však zdaleka netvoří jen plasty, které do nich lidé správně odkládají. Nejnovější rozbory komunálních odpadů za rok 2025 ukazují, že podíl nežádoucích neplastových příměsí dále roste. Současně odhalují proměny skladby vytříděných plastů a papíru, které mohou ovlivňovat jejich další zpracování i ekonomiku recyklace.
Společnost EKO-KOM dlouhodobě sleduje skladbu komunálních odpadů prostřednictvím pravidelných rozborů. U plastů a papíru provádí analýzy každoročně, přičemž zachovává jednotnou metodiku a členění jednotlivých materiálových skupin. Díky tomu lze výsledky porovnávat v čase a sledovat, jak se mění kvalita vytříděných surovin.
Právě výsledky za rok 2025 přinášejí zajímavé, ale také poměrně varovné zjištění. Podíl neplastových příměsí v komunálních plastech se během posledních tří let postupně zvyšoval. Zatímco v roce 2023 představovaly 17,9 % hmotnosti analyzovaného materiálu, v roce 2025 už dosáhly 20,2 %. Prakticky to znamená, že přibližně každý pátý kilogram odpadu ve sledovaném proudu tvořily materiály, které mezi plasty nepatří.
Takový výsledek je důležitý zejména z pohledu následného dotřiďování. Nežádoucí materiály musí být při zpracování odděleny, což zvyšuje nároky na technologické vybavení i samotný provoz třídicích linek. Současně snižují podíl skutečně využitelného plastového materiálu v celkovém množství svezeného odpadu.
Vývoj je o to zajímavější, že zastoupení hlavních plastových skupin se ve stejném období měnilo poměrně mírně. Fólie představovaly v roce 2023 celkem 24,5 % hmotnosti, o rok později jejich podíl klesl na 22,6 % a v roce 2025 se opět zvýšil na 23,3 %. Podobně se vyvíjelo zastoupení PET lahví. Z původních 16,5 % v roce 2023 kleslo na 15,1 % v roce 2024 a následně mírně vzrostlo na 15,3 %.
Z hlediska materiálového složení a poptávky zpracovatelů jsou však v rámci rozborů podrobně sledovány také duté obaly, které vykazovaly sestupný trend z 6,7 % v roce 2023 přes 6,4 % v roce 2024 až na 6,2 % v roce 2025. Významný podíl zaujímá široká skupina nazvaná „jiný plast“.
Ta kulminovala v roce 2024 na hodnotě 31,4 % (v roce 2023 činila 30,3 % a v roce 2025 klesla na 29,4 %). Zahrnuje například kelímky, obaly od uzenin či plastové květináče, které tvoří technologicky náročnou složku při následné separaci a recyklaci. Nedílnou součástí žlutých kontejnerů jsou rovněž minoritní komodity – nápojové kartony (nárůst z 2,2 % na 3,2 %) a kovy (nárůst z 1,8 % na 2,3 %).
Výsledky tak ukazují, že samotné množství vytříděného materiálu nevypovídá úplně o jeho kvalitě. Pro další využití je podstatné také to, kolik z obsahu sběrných nádob skutečně odpovídá požadovanému materiálu a jaké množství musí být při dotřiďování vyřazeno.
Papír se mění spolu se spotřebitelskými návyky
Zajímavý vývoj zaznamenaly také rozbory papírových odpadů. Jejich skladba odráží proměny způsobu, jakým lidé získávají informace, nakupují a využívají tiskoviny.
Zastoupení novin a časopisů se mezi lety 2023 a 2024 snížilo z 9,6 % na 7,2 % hmotnosti. V roce 2025 však opět vzrostlo na 8 %. U bezplatných tiskovin pokračoval pokles po celé sledované období. Zatímco v roce 2023 tvořily 11,9 % papírového odpadu, v roce 2024 to bylo 10,1 % a v roce 2025 už jen 9,7 %.
Zásadní podíl v modrých kontejnerech ovšem představuje kategorie „jiný papír“, kam metodika EKO-KOM řadí především vlnitou lepenku, ale také kancelářský papír nebo obálky. Právě dynamika vlnité lepenky odráží rozmach e-commerce a logistických obalů v odpadovém toku. Podobně jako u plastů je i u papírového proudu sledována přesná míra znečištění, kterou reprezentují nepapírové příměsi, jež komplikují hydrobriketování a finální zpracování v papírnách.
Tyto údaje jsou zajímavým dokladem postupné proměny materiálových toků. Pokles bezplatných tiskovin může souviset s vývojem jejich distribuce i s rostoucím využíváním digitálních informačních kanálů. Samotné výsledky rozborů však příčiny těchto změn neurčují. Ukazují především to, jak se mění zastoupení jednotlivých druhů papíru v obecních sběrných systémech.
Pro zpracovatele je přitom důležité také konkrétní materiálové složení. EKO-KOM proto sleduje samostatně například noviny, časopisy, knihy, bezplatné tiskoviny nebo další druhy papíru. Vedle obalové složky se tak získává podrobnější obraz o surovinách, které mohou směřovat k dalšímu materiálovému využití.
Téměř 360 rozborů pro spolehlivější obraz
Aby bylo možné výsledky považovat za reprezentativní, musí analýzy vycházet z dostatečně rozsáhlého souboru vzorků. Skladba komunálních odpadů se totiž může výrazně lišit podle místa odběru, charakteru zástavby i místních spotřebitelských zvyklostí.
V roce 2025 proto EKO-KOM uskutečnil téměř 180 rozborů plastových a stejný počet rozborů papírových odpadů. Pro celorepublikové srovnání následně využívá vážené průměry. Statistické vyhodnocení však zahrnuje také mediány, směrodatné odchylky a 95% intervaly spolehlivosti.
Právě tato kombinace ukazatelů umožňuje lépe posoudit rozdíly mezi jednotlivými vzorky a určit, nakolik se výsledná průměrná hodnota může lišit od skutečného zastoupení materiálů v celém sledovaném souboru.
Pravidelné rozbory tak poskytují důležitý podklad pro plánování obecních systémů třídění, vyhodnocování kvality sběru i technologické potřeby dotřiďovacích zařízení. Zároveň připomínají, že úspěšnost třídění nelze posuzovat jen podle množství odpadu odloženého do barevných kontejnerů.
Zdroj dat: