Více času na podstatné

Kde končí odpad

01.06.2009 13:29

Otázka:
    Jsme uživateli čistírny odpadních vod (neutralizační stanice), která zpracovává jak odpadní vody, tak i tekuté odpady. Po vyčištění jsou vody vypouštěny na základě standardního povolení vodoprávního úřadu do recipientu. V rámci řízení o rozšíření možnosti čistit na ČOV i další odpadní vody a odpady nastávají nejasnosti s úředníky z oblasti odpadů, kam až sahá jejich pravomoc. Prosíme o názor.
    Problém odpady versus odpadní vody je běžný a byl v této rubrice krátce pojednán již v roce 2006. Bylo tam také upozorněno na to, že problémy mohou nastat v okamžiku, kdy jedno technické zařízení slouží společně jak pro čištění odpadních vod, tak i pro odstraňování tekutých odpadů. Pro jednoduchost zůstaňme u konkrétního případu neutralizační stanice (dále jen NS), tedy jednoduchého zařízení, které (obvykle) odstraňuje z vody látky, které se vysrážejí při zásadní změně pH do vloček, jež sedimentují a jsou jako kal odstraněny. Pro podporu vločkování se mohou používat i doplňkové flokulanty.
    Po stránce technické obvykle není problém, protože jak odpadní vody, tak i odpady jsou charakterizovány vysokou solností, obsahem kovů, hodně vysokým či nízkým pH, což je technologicky dobře zvládnuté.
    Po stránce právní jsou obvykle nepřesnosti v dokumentech, které popisují a charakterizují zpracovávané kapaliny, neboť jsou volně zaměňovány odpady a odpadní vody, jako by to byla jedna kategorie. Principiálně je to vadné, ale někdy to lze pochopit v případech, kdy již z výroby, například povrchové úpravy kovů či plastů, odcházejí kapaliny, které jsou směsí vod a odpadů - například oplachové vody ve směsi s vypotřebovanou galvanizační lázní. Pokud je tato situace chápána jako čištění odpadních vod v režimu zákona o vodách, potom je takový dokument, například rozhodnutí o povolení k vypouštění, sice vadné, ale platné a je možno podle něj bez problémů fungovat.
    Horší situace nastane, když se na NS, která je vybudována pro likvidaci vod a odpadů konkrétní výroby, začnou dovážet externí vody či tekuté odpady, obvykle s obsahem nebezpečných látek. Dojde k situaci, kdy je s odpady nakládáno podle odpadových předpisů, jsou čerpány, převáženy, vypouštěny do nádrží a následně odstraňovány či využívány. Odpady jsou nově evidovány a je o nich podáváno hlášení. Je tedy třeba toto nakládání podle odpadového zákona "pohlídat". Pokud příslušný úředník své působení ukončí tím, že zajistí, aby se odpady dostaly bezpečně a prokazatelně (aby se neztratily) na NS a ověří si, že skutečně byly čistírenskou technologií odstraněny, potom podle mého názoru udělal podle zákona o odpadech dost. Vše ostatní je věcí NS, jejího provozovatele a vodoprávního úřadu, který svým dozorem jak nad provozem NS, tak především nad vypouštěním vod s požadovanou kvalitou, zajistí minimalizaci negativního vlivu nebezpečných látek obsažených původně v odpadu, na životní prostředí.
    Může se však stát, že odpadový úředník využije textu odpadového zákona a navazujících předpisů a usoudí, že NS je zařízením [§ 4 písmeno e)] pro odstraňování odpadů [§ 4 písmeno o)] včetně přílohy č. 4 zákona s využitím příslušných kódů, například D6, D13 a D14. A že je tudíž nutno se dovezeným odpadům věnovat šířeji či hlouběji, že by bylo dobré uplatnit ustanovení § 12, zejména odstavec 3, že tedy provozovatel NS musí být i provozovatelem zařízení se všemi důsledky podle ustanovení § 14. A že takové zařízení také musí mít provozní řád a některé další návaznosti, které by toto pojednání jen prodloužily.
    Takový úřední postup je podle mého názoru možný. Je však zbytečný, ničemu neprospívá, provozovatele zbytečně zatěžuje, protože vše jen komplikuje, a je pro mne důkazem vítězství litery předpisu nad jeho duchem, ale nezákonný bohužel není. A je umožněn tím, že nikde v zákoně o odpadech není pasáž, která by jednoznačně stanovovala okamžik, kdy se z odpadu stane neodpad, tedy něco jiného, nepodléhající již odpadovým předpisům.
    Zůstaneme-li u NS, potom zde dochází k právní transmutaci odpadu na odpadní vodu, ale je nejisté v jakém okamžiku, v jakém místě. Do jaké části zařízení, technologického postupu či toku kapalin v potrubí se ještě jedná o odpad a odkud je to již voda (postupně voda znečištěná, čištěná, vyčištěná, vypouštěná)? A to vycházím z předpokladu, snad nepochybného, že v místě vypouštění je odpad právně již zcela předělán na vodu, která podléhá vodnímu zákonu, v našem případě ve formě povolení k vypouštění.
    Zákon moje otázky neřeší a je ho tedy možno vykládat velmi široce. A stejně široce je proto možno postupovat i v úředních krocích, které mohou vyústit až v absurdní formální požadavky kladené na provozovatele takového zařízení.
    Vyjdu-li z logiky věci, jsem přesvědčen, že v případě NS či zařízení obdobných, by kompetence odpadového zákona měla skončit "na vnější straně plotu". Není důvod považovat NS za cokoli jiného než za černou skříňku, do které jsou dopraveny (potrubím, cisternou či v jakýchkoli obalech) čistitelné kapaliny a ze které jsou do životního prostředí vypouštěny odpadní vody stanovené kvality. Rovněž z tohoto systému odpadají sekundární produkty, například čistírenské kaly, které budou mít až na výjimky statut odpadů a podle toho se s nimi bude zacházet.
    Podporou pro výše uvedený návrh je i skutečnost, že NS je vodním dílem, které podléhá činnosti vodoprávního orgánu, který je také speciálním stavebním úřadem. Představa, že jedno zařízení bude při důsledném dodržování zákona o odpadech - viz § 14 odstavec 4, kde se hovoří o potřebě kolaudace, spadat pod dva stavební úřady, například tím, že vodní dílo bude znovu kolaudováno jako zařízení pro nakládání s odpady, je pro mne velmi těžká. Jsem ale přesvědčen, že současný právní řád takový postup umožňuje. Pokud bychom totiž toto odmítli, odmítli bychom tím i možnost "dvojjedinosti" právního charakteru našeho zařízení a tím i jakékoli kompetence odpadových úředníků. Současná praxe však ukazuje pravý opak.

Závěr:
    Jsem přesvědčen, že současný stav v používání NS je z hlediska požadavků úředníků velmi nešťastný. Důvodem je nedomyšlenost některých pasáží zákona o odpadech. Zjednodušeně řečeno - až bude stanoveno, kde končí odpad, budeme i v tomto problému o hodně dál a pozice provozovatelů NS bude mnohem jasnější.
    Současná snaha kompetentních orgánů v oblasti odpadů zasahovat do zpracování tekutých odpadů na čistících zařízeních je zcela nadbytečná. Především proto, že skutečný vliv kontaminantů ze zpracovávaných odpadů na životní prostředí má jediné místo a tím je vypouštění odpadních vod, které nemá technicky ani právně s odpady již nic společného.

Array