Když přijde velká krize, rozhodují minuty. Nová pravidla mění krizové plánování České republiky

Pandemie covidu-19, ničivé povodně, energetická krize i narušení dodavatelských řetězců ukázaly, že stát musí být připraven reagovat také na mimořádné události, které se ještě před několika lety zdály málo pravděpodobné.O tom, zda krizové řízení funguje rychle a efektivně, často rozhoduje příprava provedená dlouho před vznikem samotné krizové situace.

Právě na tuto potřebu reaguje nařízení vlády č. 123/2026 Sb., které novelizuje dosavadní nařízení vlády č. 462/2000 Sb., o provedení krizového zákona. Nová právní úprava nabývá účinnosti 20. července 2026 a představuje nejvýznamnější změny v oblasti krizového plánování za poslední roky. Novela navazuje na změny krizového zákona provedené zákonem č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, který zásadním způsobem upravil systém plánování připravenosti státu na krizové situace.

Úkolem nového nařízení vlády je proto stanovit podrobnosti, jak mají být jednotlivé krizové dokumenty zpracovány, jakou mají mít strukturu a jaké informace musí obsahovat. Nejde tedy pouze o formální úpravu dokumentace, ale o vytvoření jednotného systému krizového plánování napříč státní správou. Nejvýznamnější novinkou je podrobné vymezení Krizového plánu České republiky, který bude představovat zastřešující neveřejný dokument pro řízení krizových situací na celostátní úrovni.

Základní část bude obsahovat zejména popis organizace krizového řízení v České republice, vyhodnocení nejvýznamnějších rizik, přehled krizových opatření, způsob jejich provádění, typové plány pro jednotlivé druhy krizových situací i mechanismy krizové komunikace. Součástí budou také seznamy právnických osob a podnikajících fyzických osob, které mohou být zapojeny do plnění krizových opatření nebo zabezpečení základních funkcí státu.

Součástí krizového plánu České republiky je rovněž Plán nezbytných dodávek ČR a přehled státních hmotných rezerv, které obsahují informace o zabezpečení věcných zdrojů pro řešení krizových situací na všech úrovních krizového řízení státu vedených v informačních systémech Správy státních hmotných rezerv. Pomocná část krizového plánu České republiky bude dále obsahovat zásady manipulace s tímto plánem.

Dochází ke stanovení obsahových náležitostí, členění a způsobu zpracování posouzení rizik České republiky, jehož cílem je identifikovat rizika pro Českou republiku – jejich dopad na základní funkce státu z hlediska zajištění jeho bezpečnosti a pro oblast kritické infrastruktury a poskytování základních služeb. Posouzení rizik České republiky zohledňuje požadavky mechanismu civilní ochrany a požadavky směrnice CER o odolnosti kritických subjektů (Critical Entities Resilience Directive).

Posuzována budou nejen přírodní nebezpečí, jako jsou povodně nebo rozsáhlé požáry, ale také technologické havárie, epidemie, výpadky energetických sítí, kybernetické útoky, hybridní hrozby, terorismus nebo ozbrojené konflikty. Hodnocení bude zohledňovat také možné kaskádové dopady mezi jednotlivými odvětvími kritické infrastruktury. Výsledky tohoto hodnocení budou sloužit jako podklad pro tvorbu krizových plánů a typových scénářů řešení jednotlivých krizových situací.

Novela současně upravuje podobu krizových plánů ministerstev, ostatních ústředních správních úřadů, krajů i obcí s rozšířenou působností. Jejich struktura se zjednodušuje a sjednocuje tak, aby byla lépe provázána s novým Krizovým plánem České republiky. Cílem není vytvářet více administrativy, ale odstranit duplicitní části dokumentace a sjednotit pravidla krizového plánování na všech úrovních veřejné správy.

Součástí změn je také zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Tato oblast je nově řešena právní úpravou odolnosti subjektů kritické infrastruktury, a dosavadní dokumentace se proto stala nadbytečnou. Novela zároveň zachovává možnost zapojit do krizového plánování významné právnické osoby a podnikatele, jejichž činnost je důležitá pro zajištění základních funkcí státu.

Zkušenosti z posledních let ukázaly, že při mimořádných událostech nerozhoduje pouze rychlost samotných zásahů, ale také schopnost předávat přesné a srozumitelné informace. Nový Krizový plán České republiky proto bude obsahovat mechanismus krizové komunikace, kontakty na orgány krizového řízení i další subjekty zapojené do řešení krizových situací včetně mezinárodní spolupráce.

Moderní společnost je závislá na fungování energetiky, dopravy, zdravotnictví, zásobování, informačních technologií i komunikačních sítí. Výpadek jedné oblasti může během několika hodin ovlivnit řadu dalších sektorů. Smyslem nové právní úpravy proto není předvídat každou jednotlivou krizovou situaci, ale vytvořit systém, který umožní rychlou a koordinovanou reakci bez ohledu na charakter hrozby.

Nařízení vlády č. 123/2026 Sb. nepřináší nové povinnosti pro běžné občany. Významně však mění způsob, jakým stát připravuje krizové plánování, hodnotí rizika a koordinuje postup orgánů veřejné moci, samospráv i dalších zapojených subjektů. Velké krize nelze vždy odvrátit. Lze se na ně ale připravit. A právě kvalitní plánování často rozhoduje o tom, zda mimořádná událost přeroste v chaos, nebo zůstane krizovou ale zvládnutelnou situací.

S novelou souvisí také nová vyhláška o odolnosti kritické infrastruktury (Vyhláška č. 122/2026 Sb.) , která představuje prováděcí předpis k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a podrobně stanoví, jak mají dotčené organizace posuzovat rizika, vytvářet plán odolnosti, přijímat ochranná opatření a oznamovat vzniklé incidenty. Účinnost nastane již 1. srpna 2026 a nové požadavky se dotknou subjektů zajišťujících základní služby důležité pro fungování státu i společnosti.

Významnou část vyhlášky tvoří pravidla pro posouzení rizik. Subjekty kritické infrastruktury budou povinny systematicky identifikovat hrozby, analyzovat jejich pravděpodobnost i možné dopady a určit, která rizika jsou přijatelná a která vyžadují další opatření. Hodnocení musí zahrnovat nejen technická selhání či přírodní vlivy, ale také mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, hybridní hrozby, přeshraniční dopady nebo ozbrojené konflikty.

Na výsledky hodnocení navazuje plán odolnosti, který bude představovat základní dokument pro řízení bezpečnosti organizace. Vyhláška stanoví jeho obsah, způsob zpracování i povinnost vést jej v elektronické i listinné podobě. Součástí mají být informace o poskytovaných základních službách, organizačních postupech, krizových opatřeních i zajištění kontinuity činností při mimořádných situacích.

Samostatná část předpisu se věnuje opatřením k zajištění odolnosti. Patří mezi ně řízení rizik, fyzická ochrana objektů, zabezpečení kritické infrastruktury, řízení bezpečnosti pracovníků i opatření zaměřená na zachování provozu základních služeb. Vyhláška současně umožňuje přizpůsobit rozsah jednotlivých opatření skutečně zjištěným rizikům, což podporuje individuální přístup podle charakteru každého subjektu.

Závěrečná část upravuje identifikaci a hlášení incidentů, tedy situací, které mohou narušit poskytování základních služeb. Vyhláška stanoví rozsah oznamovaných údajů i způsob jejich předávání příslušným orgánům. Tím doplňuje systém prevence o jednotný postup pro řešení mimořádných událostí a vytváří podrobnější pravidla pro ochranu kritické infrastruktury v prostředí stále složitějších bezpečnostních hrozeb.

Nařízení vlády č. 123/2026 Sb. společně s vyhláškou č. 122/2026 Sb. vytvářejí nový rámec krizové připravenosti České republiky. Zatímco novela upravuje systém krizového plánování veřejné správy, vyhláška stanoví konkrétní požadavky na odolnost subjektů kritické infrastruktury. Oba předpisy tak představují další krok ke zvýšení připravenosti státu na mimořádné události, jejichž četnost i složitost v posledních letech narůstá i v kontextu s klimatickou změnou.