Více času na podstatné
Když vzplanou odpady, vzplanou i občanské emoce a těžké časy pro rozvoj odpadové infrastruktury pak nastávají
Požáry skládek a zařízení pro nakládání s odpady patří mezi stále naléhavější problémy, které ohrožují nejen životní prostředí, zdraví a bezpečnost obyvatel, ale i jejich rozvoj. Tyto události tak ukazují, jak složitá a propojená problematika odpadového hospodářství to je – od kapacit zařízení a způsobu třídění odpadů, přes technologickou a provozní připravenost, až po legislativní rámec a dopad na komunity.
Statistiky hasičů jasně dokládají, že požáry skládek a dalších zařízení pro nakládání s odpady je systematický problém. Jen v loňském roce hasiči vyjížděli k 499 požárům skládek a zařízení na odpady, a už do konce července tohoto roku evidovali hasiči dalších 328 zásahů. Za poslední tři roky překročil počet výjezdů hranici dvou tisíc. V některých případech šlo o lokální požáry, které se podařilo rychle uhasit, jindy však plameny zasáhly rozsáhlé areály a vyžádaly si nasazení desítek jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů, letecké techniky a speciálních laboratoří.
Odborníci se shodují, že příčin nárůstu požárů je více a že se navzájem kombinují. Na prvním místě stojí přeplněnost zařízení. Řada provozovatelů skladuje odpad v množství, které přesahují povolenou kapacitu a mnohdy i na plochách, kde to není povoleno. Tím vznikají hromady hořlavého materiálu ke kterým je obtížný přístup a jejichž samovznícení je prakticky jen otázkou času. Přidáme-li k tomu nedostatečné odstupové vzdálenosti od budov, chybějící zdroje vody pro hašení a nevhodné zajištění, riziko je enormní. Další roli hraje i klimatická změna. Vysoké teploty, dlouhá období sucha a častější větrné epizody působí jako katalyzátor vznícení a následného šíření požárů.
Velmi významný faktor představuje složení odpadu. Na skládkách i v recyklačních areálech se hromadí plasty, pryž, kompozity, ale i elektroodpad obsahující lithiové baterie. Tyto materiály nejenže snadno vzplanou, ale především při hoření uvolňují látky s vysokou toxicitou. Zplodiny obsahují dioxiny, těžké kovy nebo polycyklické aromatické uhlovodíky, které mohou mít karcinogenní účinky a působí dlouhodobě na zdraví obyvatel. Požární voda kontaminovaná těmito látkami proniká do půdy a podzemních i povrchových vod, odkud se může dostat až do potravního řetězce. Zdravotní rizika tak nekončí s uhašením požáru, ale projevují se v podobě znečištěného ovzduší, vody a nebo zemědělské půdy.
Specifickou kapitolou jsou zmiňované baterie a akumulátory, které se stále častěji objevují ve směsném odpadu. Tyto výrobky mají být předávány na místech zpětného odběru, nikoli vyhazovány do běžných černých popelnic. Pokud se lithium-iontová baterie dostane do lisu na svozovém voze nebo do hromady komunálního odpadu, může dojít k okamžitému vzplanutí. Tento problém je v celé Evropě známý jako „fire hazard of batteries“ a jeho význam s rostoucí elektromobilitou ještě poroste.
Po měsíci od zahájení kontrol České inspekce životního prostředí a Hasičského záchranného první výsledky potvrzují, že někteří provozovatelé nedodržují pravidla nastavená pro zajištění požární bezpečnosti i ochranu životního prostředí. Nedostatky se týkají jak dodržování provozních řádů, tak povinností v oblasti požární prevence a vybavení objektů. Výsledky kontrol také potvrzují, že slabá místa se netýkají jen technického zajištění skládek, ale i administrativních procesů. V některých případech provozovatelé nemají řádně vedenou dokumentaci, chybí jim aktualizované požární řády nebo není zajištěna dostatečná proškolenost pracovníků.
Nedávný požár v areálu pro zpracování odpadů v Suchonicích jasně ilustruje, že problém není abstraktní statistikou, ale má reálné dopady na zdraví obyvatel, životní prostředí i infrastrukturu. Plameny z hromad plastů a směsného komunálního odpadu znečistily ovzduší v širokém okolí a silnice musely být dočasně uzavřeny kvůli hustému kouři a riziku šíření ohně. Incident zároveň odhalil slabiny v dodržování provozních a bezpečnostních pravidel – překračování povolených kapacit hromad odpadů a nedostatečné oddělení různých druhů materiálů výrazně zvýšily riziko vzniku požáru. Tedy se potvrzují prvotní zjištění z kontrol.
Dopady požárů se neprojevují jen v přímých škodách a zásahových nákladech. Významná je i reputační rovina a ztráta důvěry veřejnosti. Obyvatelé, kteří žijí v blízkosti skládek nebo zařízeních pro nakládání s odpady vnímají riziko požárů velmi citlivě a každá další událost posiluje obecně odpor vůči provozovatelům. Titulky v médiích „Byznys s odpadem nám ničí zdraví i studny“ nejsou výjimkou a pak přirozeně nemají odpadáři na všech úrovních na růžích ustláno. Což je nicméně významný faktor z pohledu nutného budoucího rozvoje zpracovatelské odpadové infrastruktury.
Aktuálně v České republice vyprodukujeme necelých 6 mil. tun komunálního odpadu, přičemž téměř polovina končí právě na skládkách. Obce musí plnit třídicí cíle, v roce 2030 zákon o odpadech ukončuje skládkování recyklovatelných a dále využitelných odpadů. A v neposlední řadě je potřeba zmínit nový plán odpadového hospodářství na příštích deset let. Tyto ne vždy vonící faktory a ambiciózní cíle přirozeně volají po výrazném zvýšení a provozu zpracovatelských kapacit. A to je nezbytné, aby probíhalo s důsledným dodržováním provozních a bezpečnostních standardů, aby se minimalizovalo riziko požárů, a tedy dopadů na zdraví a bezpečnost obyvatel a na znečištění životního prostředí.
Na současné kontroly je potřeba nahlížet jako na začátek nutných změn. Získaná data mají dále sloužit jako podklad pro systémová opatření a případné zpřísnění nebo změny v legislativě. Problém požárů skládek nelze vnímat izolovaně. Je to odraz celkového stavu odpadového hospodářství. Investice do třídění, recyklačních linek a moderních zařízení, které nám sníží objem ukládaných hořlavých odpadů na skládku a současně zvýší využívání odpadů jako zdroje, je také nutné chápat i jako určitou prevenci. A prevence je vždy levnější než hašení a pro přírodu zdravější.
Čtěte také: