Když zelená není zelená, TotalEnergies zaplatí za lakování nazeleno

Historický rozsudek francouzského soudu proti energetickému gigantu TotalEnergies představuje zásadní milník v boji proti tzv. greenwashingu – klamavému marketingu, který se snaží prezentovat firmy jako ekologicky odpovědné, aniž by jejich činnost skutečně odpovídala deklarovaným hodnotám. Tento případ nejenže nastavuje nový právní rámec pro posuzování environmentálních tvrzení, ale zároveň ukazuje, že veřejnost i soudy začínají vyžadovat vědecky podloženou odpovědnost za sliby týkající se udržitelnosti.

Greenwashing, známý také jako „lakování nazeleno“, je praktika, kdy firmy prezentují své produkty nebo služby jako ekologické, aniž by splňovaly příslušné standardy. Ve Francii je od roku 2021 zákonem zakázáno používat vágní nebo zavádějící formulace typu „přátelské k životnímu prostředí“ nebo „uhlíkově neutrální“, pokud nejsou podloženy vědeckými důkazy.

Francouzský občanskoprávní soud rozhodl, že reklamní kampaň společnosti TotalEnergies z roku 2021 porušila zákon o greenwashingu. Firma v ní zobrazovala převážně větrné a solární elektrárny a tvrdila, že do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality. Soud však označil tato tvrzení za zavádějící, protože neodpovídala skutečnému podílu obnovitelných zdrojů v energetickém portfoliu společnosti ani nebyla podložena vědeckými důkazy. 

TotalEnergies byla odsouzena k zaplacení odškodného ve výši 8 000 eur každé ze tří žalujících nevládních organizací a dalších 15 000 eur na pokrytí jejich soudních výdajů. Navíc musí do měsíce odstranit z webu všechna tvrzení o uhlíkové neutralitě a zveřejnit odkaz na soudní rozhodnutí, jinak jí hrozí pokuta až 20.000 eur denně. Rozsudek proti TotalEnergies je tedy prvním případem ve Francii podle konkrétního zákona z roku 2021, který zakazuje vágní ekologická tvrzení bez vědeckého podkladu. Je významný tím, že se týká velké ropné a plynárenské společnosti a že soud nařídil konkrétní sankce včetně odstranění tvrzení z webu a zveřejnění rozsudku. Ale rozhodně není prvním případem greenwashingu řešeným soudně na světě. 

Ačkoli se tento rozsudek označuje za první svého druhu ve Francii, rozhodně nejde o první případ greenwashingu řešený soudně na světě. V Nizozemsku čelila žalobě letecká společnost KLM za tvrzení o „udržitelném létání“, které bylo označeno za klamavé. V Německu rozhodl Spolkový soudní dvůr, že označení „klimaticky neutrální“ na obalech cukrovinek je zavádějící, pokud není jasně vysvětleno, jak bylo neutrality dosaženo. Podobné případy se objevily i v oblasti módy (např. H&M) nebo energetiky (Shell), kde firmy čelily kritice za nepodložená ekologická tvrzení. Evropská komise na tento trend reagovala návrhem směrnice o tzv. „green claims“, která měla stanovit jasná pravidla pro používání environmentálních tvrzení v marketingu a zakázat samocertifikace bez nezávislého ověření.

Případ greenwashingu se nevyhnul ani módnímu gigantu Shein, který byl v roce 2025 pokutován hned ve dvou evropských zemích. V Itálii mu antimonopolní úřad udělil pokutu ve výši jednoho milionu eur za zavádějící tvrzení o ekologičnosti kolekce „evoluSHEIN by design“, která nebyla podložena žádnými ověřitelnými důkazy. Ve Francii pak Shein obdržel výrazně vyšší sankci – 40 milionů eur – za kombinaci falešných slev a klamavých ekologických tvrzení. Francouzské úřady konstatovaly, že firma porušila pravidla férového obchodování a zneužívala ekologickou rétoriku k posílení prodeje

Směrnice o ekologických tvrzeních (Green Claims Directive), která měla být klíčovým nástrojem v boji proti greenwashingu, však byla v červnu 2025 Evropskou komisí stažena. Důvodem byly obavy z vysoké administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky, a nedostatek politické podpory v Radě EU. Kritici upozorňovali na riziko tzv. „greenhushingu“, kdy firmy raději o svých ekologických aktivitách mlčí, než aby čelily složitému ověřování a možným sankcím. Přestože směrnice byla stažena, právní vakuum nevzniklo – platí nadále směrnice o nekalých obchodních praktikách a nová směrnice o posílení postavení spotřebitelů v ekologické transformaci, která má vstoupit v platnost v září 2026.

Česká republika na evropské změny reaguje vlastním legislativním krokem. V srpnu 2025 vláda schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele, která má zabránit nepravdivým ekologickým tvrzením a posílit práva spotřebitelů. Novela zakazuje například označovat výrobky jako „ekologické“ nebo „klimaticky neutrální“, pokud takové tvrzení není podloženo ověřitelnými důkazy. Zákon rovněž zakazuje marketingové praktiky, které spotřebitele klamou tím, že prezentují běžné zákonné povinnosti jako výhody produktu. Nová pravidla mají začít platit ve dvou vlnách – od července a září 2026 – a přinášejí také opatření na podporu opravitelnosti výrobků, prodloužení záruční doby a povinnost informovat o životnosti a dostupnosti náhradních dílů.