Keňa mezi skládkou a nadějí: Odpady, voda a investiční šance v srdci Afriky

Země kontrastů. Místo, kde milionové město Nairobi svádí boj s toxickou skládkou Dandora a zároveň hledá cestu k modernímu odpadovému hospodářství. Keňa, africký tygřík s obrovským populačním růstem, čelí environmentálním výzvám, které však mohou být příležitostí pro firmy i celé komunity.

Důsledky klimatických změn jsou v Keni extrémně viditelné. Sucha se střídají s bleskovými záplavami, mění se rytmus dešťů a sesuvy půdy ohrožují životy. Ačkoli země disponuje překvapivě moderní environmentální legislativou a má vlastní agenturu pro ochranu životního prostředí, v praxi naráží na slabou kontrolu a značnou korupci.

Metropole Nairobi se přitom spoléhá na jedinou oficiální skládku – nechvalně známou Dandoru. Tato obří plocha, větší než skalnatá část Sněžky, denně přijímá tisíce tun netříděného odpadu, který je ukládán bez jakékoli úpravy. Neformální třídiči zde pracují v podmínkách, které připomínají scény z románů Charlese Dickense: toxické výpary, hořící odpad, zápach a každodenní kontakt s materiály ohrožující zdraví.

Velkým nevyužitým potenciálem zůstává biologicky rozložitelný odpad, který tvoří až 60 % směsného odpadu, ale město nemá žádné kapacity na jeho zpracování. Stejně tak třídění a recyklace jsou spíše výjimkou než pravidlem. Výkupny sice existují, ale často neváhají přijímat i kradený kov nebo elektroodpad, což přispívá k sociálním i bezpečnostním problémům.

Pozitivní příklady ale existují. Ve městě Watamu se rozběhl komunitní projekt, který na ploše několika kilometrů sbírá a třídí plasty, zaměstnává desítky žen a financuje se z výnosů recyklace. V chudinských čtvrtích Nairobi fungují komunitní kompostárny i programy městského zemědělství. Další naději představuje program COPIP v Mombase, který s podporou Evropské investiční banky zavedl systém sběru a třídění odpadků v chudé čtvrti Likoni. Projekt přinesl nejen ekologické zlepšení, ale také nová pracovní místa a zvýšené zapojení žen a mládeže.

Vedle odpadů zůstává velkou výzvou i vodní hospodářství. Nairobi sice čerpá vodu z přírodních nádrží a řeky Tana, ale kvůli ztrátám během přenosu, nedostatečným kapacitám a znečištění zůstává kvalita vody problematická. Voda z kohoutku se nedoporučuje pít, a tak se masivně používá balená voda – což opět generuje obrovské množství plastového odpadu. Obrovský nevyužitý potenciál mají systémy hospodaření s dešťovou vodou, zavlažování nebo ochrana mokřadů.

To vše tvoří prostor pro investice. Keňa je označována za bránu do východní Afriky a její populace rychle roste – do roku 2030 má přesáhnout 57 milionů. Firmy v oblasti odpadů, vody, recyklace i cirkulární ekonomiky tu mají nejen co nabídnout, ale i co získat. Klíčem je místní partner, dlouhodobý plán a využití dostupných finančních nástrojů, včetně evropských rozvojových fondů.

Více o environmentálních výzvách a investičních možnostech v Keni se dočtete v rozhovoru s Martou Annou Ledgard z Velvyslanectví ČR v Nairobi v květnovém čísle časopisu Odpadové fórum. Předplatné ZDE