Klimatická změna už neohrožuje jen přírodu. Dopadá přímo na zdraví lidí v práci a stojí ekonomiku miliardy

Extrémní vedra, přívalové deště, povodně, bouře i zhoršující se kvalita ovzduší už nejsou jen tématem meteorologických statistik. Stávají se každodenní realitou milionů zaměstnanců a významným faktorem ovlivňujícím zdraví, pracovní výkon i ekonomické výsledky firem. Nová britská studie ukazuje, že klimatické dopady se stále výrazněji promítají do pracovního prostředí a že většina organizací na tuto situaci zatím není dostatečně připravena. Přizpůsobení pracovních podmínek se tak stává nejen otázkou bezpečnosti práce, ale také ekonomické stability a konkurenceschopnosti.

Když se hovoří o dopadech změny klimatu, pozornost bývá nejčastěji zaměřena na infrastrukturu, energetiku, zemědělství nebo ochranu přírody. Méně pozornosti se věnuje samotným zaměstnancům, přestože právě oni představují jednu z nejzranitelnějších skupin. Výzkumný tým Univerzity v Leedsu se proto zaměřil na to, jak extrémní projevy počasí ovlivňují pracovní podmínky v různých odvětvích ekonomiky. Výsledky přinášejí znepokojivý obraz současného stavu. Více než polovina dotázaných pracovníků uvedla, že během výkonu své práce již zažila alespoň jednu mimořádnou meteorologickou událost, která negativně ovlivnila jejich pracovní podmínky, zdraví nebo schopnost plnit pracovní úkoly.

Studie zahrnula 1 288 zaměstnanců ze sedmi odvětví, která jsou vůči klimatickým vlivům zvláště citlivá. Patřilo mezi ně zemědělství, stavebnictví, doprava a logistika, zdravotnictví, sociální služby nebo složky integrovaného záchranného systému. Výzkumníci zjistili, že nejvyšší míru rizika nesou zaměstnanci vykonávající fyzicky náročnou práci ve venkovním prostředí. Právě u nich se nejčastěji objevovaly zdravotní komplikace, pokles produktivity i zvýšená nemocnost související s počasím.

Skrytá hrozba v podobě tepelného stresu

Vysoké teploty představují nejviditelnější problém, ale zdaleka není jediným. Zaměstnanci stále častěji čelí důsledkům přívalových srážek, lokálních záplav, silného větru, sucha nebo zhoršené kvality ovzduší. Tyto jevy mohou komplikovat dopravu do zaměstnání, narušovat provoz firem, zvyšovat riziko pracovních úrazů a zároveň negativně působit na psychickou pohodu pracovníků. Výzkum ukázal, že mezi zaměstnanci, kteří čerpali pracovní neschopnost v souvislosti s počasím, označilo 40 procent respondentů za jednu z hlavních příčin právě tepelný stres.

Tepelný stres vzniká ve chvíli, kdy organismus nedokáže dostatečně odvádět teplo, které vzniká při metabolismu a současně na něj působí okolní teplota, sluneční záření, vysoká vlhkost vzduchu nebo fyzická námaha. Tělo se za běžných podmínek ochlazuje především pocením a odváděním tepla prostřednictvím krevního oběhu, při vysoké tepelné zátěži však tyto mechanismy nemusí stačit. Prvním projevem bývá výrazné pocení, žízeň, únava, slabost, bolest hlavy, závratě, nevolnost a zhoršená schopnost soustředění.

Člověk může být podrážděný, zmatený nebo mít zpomalené reakce, což je zvláště nebezpečné při práci se stroji, ve výškách nebo při řízení vozidel. Při dalším nárůstu tělesné teploty může dojít k vyčerpání z horka a v závažných případech k úžehu či úpalu. Varovnými příznaky jsou zejména poruchy orientace a vědomí, velmi vysoká tělesná teplota, zrychlený tep, horká kůže a kolaps. Těžký tepelný stres může poškodit mozek, srdce, ledviny i další orgány a bez rychlé pomoci může ohrozit život. Tepelná zátěž může současně snižovat fyzickou i psychickou výkonnost, prodlužovat reakční dobu, zvyšovat chybovost a tím i pravděpodobnost pracovního úrazu.

Když počasí diktuje ekonomické ztráty

Ekonomické dopady přitom nejsou zanedbatelné. Klesající pracovní výkonnost během vln veder již představuje měřitelnou zátěž pro celé hospodářství. Analýza London School of Economics odhaduje, že jediná červnová vlna veder ve Spojeném království v roce 2026 mohla vést ke ztrátě přibližně 16 milionů odpracovaných hodin a způsobit ekonomické škody přesahující jednu miliardu liber. Z pohledu zaměstnavatelů tak klimatická adaptace přestává být otázkou společenské odpovědnosti a stále více se stává otázkou řízení rizik a ochrany ekonomické výkonnosti.

Přestože jsou dopady stále viditelnější, připravenost zaměstnavatelů zůstává překvapivě nízká. Pouze 26 procent respondentů uvedlo, že jejich zaměstnavatel disponuje plánem pro zvládání extrémních meteorologických situací nebo klimatických rizik. Jen 30 procent pracovníků absolvovalo školení zaměřené na zvládání těchto rizik. Výsledky naznačují, že velká část organizací stále považuje klimatické dopady za výjimečné události namísto dlouhodobého provozního faktoru.

Cesta od technických úprav k péči o lidi

Výzkumníci upozorňují, že adaptační opatření nelze omezovat pouze na technická řešení budov nebo ochranu majetku. Stále důležitější jsou opatření zaměřená přímo na zaměstnance. Patří mezi ně úpravy pracovní doby během horkých dnů, zajištění dostatečné hydratace, stinných odpočinkových míst, ochranných pracovních pomůcek nebo lepšího systému včasného varování. Významnou roli hraje také vzdělávání pracovníků a jejich zapojení do přípravy adaptačních plánů.

Rostoucí pozornost získává také otázka legislativní ochrany zaměstnanců. Odborové organizace napříč Evropou prosazují zavedení závazných limitů pro práci při vysokých teplotách a požadují jasně definované povinnosti zaměstnavatelů v oblasti ochrany před tepelným stresem. Podle evropských odborových svazů jsou současná doporučení v mnoha případech nedostatečná a neodpovídají rychlosti, s jakou se klimatické podmínky mění.

Výzva, která nemíjí ani český trh práce

Zjištění britské studie mají význam i pro Českou republiku. Tuzemská ekonomika je silně závislá na průmyslu, stavebnictví, logistice, zemědělství a dalších odvětvích, která patří mezi klimaticky nejcitlivější. S pokračujícím růstem průměrných teplot a častějším výskytem extrémních meteorologických jevů lze očekávat, že obdobné problémy budou stále častěji řešit i čeští zaměstnavatelé. Otázka adaptace na klimatické podmínky tak postupně přestává být environmentálním tématem a stává se součástí strategie řízení lidských zdrojů, bezpečnosti práce a dlouhodobé ekonomické odolnosti podniků.

Zatímco ještě před několika lety byla klimatická adaptace spojována především s ochranou krajiny a infrastruktury, dnes se stále zřetelněji ukazuje, že její skutečný úspěch bude záviset také na schopnosti chránit lidi. Právě zaměstnanci totiž představují vedle přírodních zdrojů základní kapitál každé organizace. Pokud budou extrémní projevy počasí nadále oslabovat jejich zdraví, pracovní výkon a schopnost vykonávat své profese, nepůjde už jen o problém jednotlivců. Půjde o výzvu, která zasáhne fungování celé ekonomiky.

Dokument ke stažení:

Workers and climate adaptation at work

Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu