Klimatické investice Evropy, to jsou konkrétní projekty, reálný dopad a globální změna

V roce 2024 poskytla Evropská unie spolu se svých sedmadvacet členskými státy rozvojovým zemím z veřejných prostředků celkem 31,7 miliardy eur na podporu opatření v boji proti změně klimatu. Kromě toho se podařilo mobilizovat dalších 11 miliard eur ze soukromého sektoru prostřednictvím investičních nástrojů, záruk a partnerských programů. Tato čísla potvrzují, že Evropa zůstává nejvýznamnějším světovým přispěvatelem na mezinárodní klimatické financování, a posilují její pozici v období příprav na nadcházející konferenci OSN o klimatu COP30 v brazilském Belému, kde bude hodnoceno plnění finančních závazků bohatých států vůči rozvojovým ekonomikám.

Evropské finance směřují především do opatření na zmírnění dopadů změny klimatu, adaptaci na extrémní projevy počasí a ochranu biodiverzity. V praxi se to projevuje například v konkrétních projektech, které mění životy lidí i celé komunity. Jedním z příkladů je výstavba solárních a větrných elektráren v Africe a jihovýchodní Asii, které umožňují místním obyvatelům přístup k čisté a stabilní energii. Tyto projekty nejen snižují emise skleníkových plynů, ale zároveň podporují místní ekonomiku a vytvářejí pracovní příležitosti. 

Dalším příkladem je zavádění sucho-odolných odrůd plodin a moderních zavlažovacích systémů v subsaharské Africe, které pomáhají farmářům čelit častějším suchům a zvyšují bezpečnost potravin. Podobně infrastruktura odolná vůči extrémnímu počasí – například protipovodňové hráze a modernizované kanalizace v jihovýchodní Asii – zajišťuje, že města lépe snášejí prudké deště, záplavy nebo cyklóny. Nezanedbatelný význam má i ochrana biodiverzity, například projekty na obnovu mangrovových lesů a korálových útesů v tropických regionech, které chrání pobřežní ekosystémy a současně zvyšují odolnost místních komunit vůči klimatickým změnám.

Růst klimatických investic je patrný nejen u veřejných financí, ale také u aktivit evropských finančních institucí a rozvojových bank, které mobilizují soukromý kapitál pro projekty s klimatickým přínosem. Ve srovnání s roky 2013 a 2015, kdy se klimatické finance EU pohybovaly pod hranicí deseti miliard eur, představují současné hodnoty téměř trojnásobný nárůst. Tento trend ukazuje, že Evropa nejen deklaruje své závazky, ale aktivně hledá způsoby, jak je realizovat a zefektivnit.

Nový rámec výkaznictví, přijatý v roce 2022, přináší přesnější a transparentnější metodiku sledování klimatických investic. Zohledňuje nejen přímé závazky jednotlivých států, ale i reálně vyplacené prostředky prostřednictvím více­stranných institucí. Díky tomu lze lépe sledovat skutečný dopad financí, hodnotit účinnost jednotlivých projektů a zvyšovat důvěryhodnost Evropské unie při mezinárodních jednáních o klimatických cílech. Současně připomíná, že cílem mezinárodního společenství zůstává mobilizace alespoň 100 miliard amerických dolarů ročně ve prospěch rozvojových zemí, a Evropa chce i nadále zůstat lídrem tohoto globálního úsilí.

Z environmentálního hlediska mají tyto investice dvojí význam. Na jedné straně pomáhají snižovat globální emise skleníkových plynů a bránit nevratným změnám klimatu, na druhé straně zvyšují odolnost komunit, které jsou změnou klimatu postiženy nejvíce. Posilují mezinárodní důvěryhodnost Evropy, která se profiluje jako kontinent, jenž své ekologické závazky nejen vyhlašuje, ale také plní. Klimatické finance tak představují nástroj spolupráce, který podporuje rovnováhu mezi hospodářským růstem a ochranou životního prostředí.