Kotlů na biomasu se loni poprvé prodalo více než kotlů na uhlí

V roce 2013 si koupilo nový kotel přes 107 tisíc zákazníků, což je nejvíce za posledních pět let. A poprvé se více lidí přiklonilo ke kotli na biomasu než na uhlí. Jde o trend, kterým se Česká republika přibližuje Rakousku nebo Německu. Výměnu starých neekologických kotlů stimulují především tzv. kotlíkové dotace, které vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s kraji. Podpořen je navíc také zákonem o ochraně ovzduší, který neekologická topidla vyřazuje z trhu. Od roku 2023 za používání kotle nižší než 3. emisní třídy bude hrozit pokuta 50 tisíc korun. Povinné revize začnou už za tři roky.

Kotel na biomasu, to je buď zplynovací kotel na dřevo s ručním plněním, nebo automatický kotel na pelety. V interiérech se uplatňují krbová kamna a krbové vložky. Prudký nárůst je zejména u dřevozplynovacích kotlů, kde se prodeje zdvojnásobily oproti roku 2012 na loňských 7 612. Peletových kotlů meziročně přibylo 2 583, celkem je v České republice v provozu asi 18 000 automatických kotlů na pelety. Dřevo tedy stále vede, ale pelety rovněž posilují – zejména tam, kde záleží na komfortu.

Jak si vysvětlit nejvyšší číslo v prodejích kotlů za posledních pět let? Lví podíl na něm bude mít novela zákona o ochraně ovzduší, která požaduje po půl milionu českých domácností, které mají nevyhovující kotel, aby ho vyměnily do roku 2022, kdy za používání kotle nižší než 3. emisní třídy hrozí pokuta 50 tisíc korun. Povinné revize ovšem začnou už za tři roky, od 1. ledna 2017. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s kraji podporují výměnu starých neekologických kotlů v rámci tzv. kotlíkových dotací (pozn. redakce).

„Nedá se však říct, že by byli lidé přinuceni novelou k tomu, aby volili kotle na biomasu. Nárůst v prodejích je jednoznačně důsledkem toho, že tyto kotle jsou čisté, ekologické a zároveň komfortní. Je to výsledek neustálých inovací, české kotle se vylepšují každý rok a výrobci posouvají standardy výš a výš,“ okomentoval trend Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta, který sdružuje přes padesát výrobců kotlů na biomasu, topenářů a producentů pelet a briket.

Automatický kotel na pelety je dnes v bezobslužnosti srovnatelný s plynovým kotlem – pokud je sklad volně ložených pelet propojen s kotlem pomocí dopravníků, není třeba se o nic starat. Pelety jsou navíc cenově výhodné palivo, z toho důvodu se vyplatí vyšší počáteční investice do kotle.

Lze očekávat, že v tomto roce bude trend nárůstu prodejů kotlů na biomasu oproti kotlům na uhlí ještě silnější. Od začátku roku 2014 se totiž nesmějí prodávat kotle 1. a 2. emisní třídy, což vyřadilo právě mnohé uhelné kotle. Do několika let skončí prodeje i kotlů 3. emisní třídy. Naopak kotlů na biomasu se novela příliš nedotkla, ty kvalitní splňují 4. nebo nejlepší 5. emisní třídu. Výrobci kotlů se v posledních letech zaměřují právě na splnění těch nejvyšších limitů 5. emisní třídy.

Údaje o prodejích kotlů jsou výsledkem analýzy Klastru Česká peleta, který každoročně sbírá data od svých více než padesáti členů, dále také z dat z Ministerstva průmyslu a obchodu, Asociace podniků topenářské techniky a Českého statistického úřadu.

Zdroj: Česká peleta