Více času na podstatné
Méně byrokracie a více konkurenceschopnosti, to jsou nová EU pravidla pro reporting

Evropská unie dnes završila jeden z nejdiskutovanějších legislativních kroků posledních let, když Rada EU oficiálně schválila zjednodušení pravidel pro reportování udržitelnosti a náležitou péči (due diligence) firem s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství. Tento krok, známý jako balík Omnibus I, mění dosavadní rozsah a povahu povinností vyplývajících ze směrnic o corporate sustainability reporting (CSRD) a corporate sustainability due diligence (CS3D) a představuje významnou úpravu unijního přístupu k regulaci podniků v oblasti sociálních a environmentálních dopadů jejich činností.
CSRD je právní rámec, který původně ukládal velkému počtu firem povinnost zveřejňovat podrobné informace o tom, jak jejich operace působí na životní prostředí, zaměstnance a širší společnost. Tato zpráva měla zlepšit transparentnost a umožnit investorům, spotřebitelům i dalším stakeholderům kvalitnější rozhodování.
Podle nově schválené úpravy však povinnost reportovat zůstává pouze u podniků, které zaměstnávají více než 1 000 pracovníků a jejichž čistý roční obrat přesahuje 450 milionů eur, a to i v případě firem z třetích zemí s významným obratem v EU. Malé a střední podniky, které by se tak dříve dostaly do regulačního povinného okruhu, jsou nyní většinou mimo rozsah této povinnosti.
Směrnice CS3D pak ukládá podnikům povinnost provádět tzv. due diligence, tedy systematicky identifikovat a řešit negativní dopady jejich činnosti a celého dodavatelského řetězce na lidská práva a životní prostředí. V praxi to znamená analyzovat rizika spojená s výrobou, distribucí či subdodavateli a přijímat opatření, která tato rizika omezují. Nové znění však povinnosti due diligence omezuje na velké podniky s více než 5 000 zaměstnanci a obratem nad 1,5 miliardy eur.
Firmy se také mohou soustředit pouze na oblasti s nejvyšším rizikem negativních dopadů. Při získávání informací se mohou obracet hlavně na své přímé obchodní partnery, takže menší dodavatelé nebudou zatíženi další administrativou. Z pravidel zároveň zmizela povinnost připravovat klimatické přechodové plány, tedy strategie, jak postupně sladit fungování firmy s cíli ochrany klimatu.
Podle představitelů Rady EU tyto změny odstraní nadbytečnou administrativu, sníží náklady na plnění povinností a posílí konkurenceschopnost evropských firem v globálním prostředí, které se neustále mění. Argumentují tím, že jasnější a jednodušší pravidla podpoří inovace a růst, přitom více reflektují rozdíly mezi podniky různých velikostí.
Kritici však upozorňují, že oslabování původních pravidel může znamenat ústup od ambiciózních cílů v oblasti udržitelnosti a snížit transparentnost informací důležitých pro investory a veřejnost. Evropská centrální banka například varovala, že snížení rozsahu a hloubky zveřejňovaných údajů by mohlo vytvořit tzv. „slepé body“ pro hodnocení rizik a ovlivnit důvěru ve finanční data firem.
Nová právní úprava vstoupí v platnost po publikaci ve Úředním věstníku EU a členské státy budou mít následně rok na její implementaci do vnitrostátního práva, přičemž plná účinnost pravidel se očekává nejpozději do poloviny roku 2029.