Více času na podstatné
Méně papírování, přísnější kontrola emisí. Evropská pravidla pro velkochovy dostávají konkrétní podobu
Evropská unie sjednocuje podmínky pro intenzivní chov prasat a drůbeže. Nová pravidla mají omezovat emise amoniaku a ztráty dusíku a fosforu, současně nabídnout zemědělcům přehlednější systém environmentálních požadavků. Nařízení se začne uplatňovat postupně v letech 2030 až 2032 podle velikosti hospodářství. Provozovatelé tak získávají čas na přípravu, zatímco členské státy čeká převod nových požadavků do praxe.
Evropská komise 8. října 2026 přijala prováděcí rozhodnutí, které stanovuje jednotné podmínky provozu pro chovy prasat a drůbeže. Nový rámec označovaný zkratkou UCOL (Uniform Conditions for Operating Rules) navazuje na revidovanou směrnici o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat, známou jako IED 2.0. Jeho cílem je sjednotit základní environmentální požadavky napříč Evropskou unií a omezit rozdíly mezi vnitrostátními přístupy.
Změna se týká významné části evropského zemědělství, především větších intenzivních chovů. Dotčená zařízení spadají do režimu integrované prevence a omezování znečištění (IPPC), který pro jejich provoz stanovuje požadavky na ochranu životního prostředí v rámci integrovaného povolení.
Dosavadní systém se pro dotčené provozy doplňuje o samostatně stanovené jednotné podmínky. Ty mají zemědělcům nabídnout srozumitelnější soubor provozních pravidel a správním orgánům společný základ pro jejich uplatňování. Evropská komise přitom zdůrazňuje snahu snížit administrativní náročnost a zachovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí.
Co se tedy bude v chovech sledovat?
Jedním z hlavních ukazatelů je amoniak, který vzniká při rozkladu dusíkatých látek v exkrementech zvířat. Amoniak (NH3) patří mezi hlavní znečišťující látky spojené s intenzivním chovem hospodářských zvířat. Jeho emise vznikají zejména při rozkladu dusíkatých látek v exkrementech a v atmosféře amoniak reaguje s kyselinou sírovou a dusičnou za vzniku sekundárních anorganických aerosolů, které tvoří významnou složku jemných částic PM2,5. Ztráty dusíku a fosforu zároveň snižují účinnost využití živin v zemědělství a při jejich úniku do vodního prostředí přispívají k eutrofizaci.
Právě proto nová pravidla sledují více než samotné ustájení. Pozornost věnují také složení krmiv, výživě zvířat, sběru a skladování hnoje, jeho zpracování i aplikaci na zemědělskou půdu. Do požadavků spadá rovněž nakládání s uhynulými zvířaty. Jednotlivé kroky na sebe navazují a ovlivňují množství živin, které zůstane využitelné v zemědělství, i množství látek unikajících do životního prostředí.
Provozovatelé budou muset dodržovat stanovené emisní hodnoty pro amoniak a požadavky na množství dusíku a fosforu vylučovaných zvířaty. U amoniaku se pravidla zaměřují na emise z jednotlivých budov se zvířaty. Za stanovených podmínek však bude možné vyhodnocovat také více budov společně, pokud takový postup nepovede ke zvýšení celkových emisí amoniaku z ustájení. Pro větší hospodářství tak bude důležité nejen to, jaké technologie používá každá stáj, ale také jakým způsobem se prokazuje výsledek za celý provoz.
Stejný cíl, různé cesty k jeho splnění
Jednotná pravidla neznamenají, že všechny chovy budou muset instalovat totožné technologie. Podmínky velkého moderního provozu se liší od možností menšího hospodářství a také jednotlivé druhy zvířat vyžadují odlišná řešení. Evropský rámec proto připouští alternativní techniky, pokud jejich účinnost dosahuje alespoň úrovně požadované pro ochranu životního prostředí.
Pro zemědělce to vytváří prostor využít technologie, které již mají zavedené, případně zvolit jiné řešení odpovídající konkrétnímu provozu. Samotné tvrzení, že určitý postup emise snižuje, ovšem stačit nebude. Jeho účinnost musí být doložena vědecky podloženými metodami a odpovídajícími údaji. Pokud provoz kombinuje více technik, musí být možné doložit také způsob výpočtu a předpoklady, z nichž hodnocení vychází.
Do roku 2032 zbývá čas, příprava však začíná už nyní
Nové požadavky se nebudou vztahovat na všechny dotčené provozy od stejného data. Přechodné období se odvíjí od kapacity zařízení. U hospodářství s kapacitou nejméně 600 dobytčích jednotek činí čtyři roky, u zařízení s kapacitou nejméně 400 dobytčích jednotek pět let a u ostatních dotčených provozů šest let od 8. října 2026. Jednotlivé kategorie tak mají příslušné termíny v říjnu 2030, 2031 a 2032.
Čas navíc může provozovatelům pomoci naplánovat modernizaci stájí, upravit nakládání s hnojem nebo ověřit, zda současné postupy splňují nové požadavky. Příprava přitom nemusí znamenat automatickou výměnu všech technologií. Nejprve bude třeba určit, na které povinnosti konkrétní zařízení spadá, jakých výsledků již dosahuje a kde bude nutné provést změny. U alternativních postupů bude důležité také včasné zajištění podkladů, které prokážou jejich účinnost.
Dokument ke stažení: