Miliardy určené na obranu nově zamíří do boje s drahou energií

Evropská komise otevírá členským státům cestu k větší flexibilitě při financování strategických investic. Část rozpočtové flexibility původně vyhrazené pro obranu bude možné využít na urychlení odklonu od fosilních paliv, rozvoj čisté energie a posílení energetické bezpečnosti. Brusel tím reaguje na rostoucí ceny energií, geopolitické otřesy i dlouhodobou závislost Evropy na dovážené ropě a plynu.

Evropa se ocitla na křižovatce dvou zásadních výzev. Na jedné straně ji nutí zvyšovat výdaje na obranu zhoršující se bezpečnostní situace na kontinentu. Na straně druhé se znovu naplno ukázala zranitelnost evropské ekonomiky vůči výkyvům na trzích s fosilními palivy. Prudký růst cen energií vyvolaný geopolitickým napětím na Blízkém východě připomněl, že energetická závislost představuje nejen ekonomický, ale také bezpečnostní problém. Evropská komise proto přichází s krokem, který propojuje oba cíle a umožňuje členským státům využít část mimořádné fiskální flexibility schválené pro obranné výdaje na investice do energetické transformace.

Podle návrhu zveřejněného v rámci jarního balíčku Evropského semestru budou moci vlády v letech 2026 až 2028 vyčlenit až 0,3 procenta hrubého domácího produktu ročně na opatření posilující energetickou odolnost. Celkový objem takto využité flexibility však nebude smět překročit 0,6 procenta HDP za celé tříleté období. Nejde přitom o nové zadlužování nad rámec již schválených pravidel. Prostředky budou čerpány z existujícího prostoru ve výši 1,5 procenta HDP, který Evropská komise v roce 2025 umožnila členským státům využít prostřednictvím takzvané národní únikové doložky. Tento mechanismus dovoluje zemím Evropské unie dočasně se odchýlit od běžných rozpočtových pravidel, aniž by vůči nim bylo zahájeno řízení kvůli nadměrnému schodku. Původně byl určen především k financování vyšších obranných výdajů v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí v Evropě.

Komise zdůrazňuje, že cílem není krátkodobě tlumit ceny energií dotacemi nebo daňovými úlevami na fosilní paliva. Naopak chce podpořit investice, které povedou ke strukturálnímu snížení závislosti na dovážené ropě a zemním plynu. Mezi podporované projekty patří instalace fotovoltaických systémů, bateriových úložišť, tepelných čerpadel, rozvoj elektromobility nebo modernizace energetické infrastruktury. Opatření zaměřená na podporu spotřeby fosilních paliv, například snižování spotřebních daní na benzín či naftu, z možnosti čerpání výslovně vypadávají.

Nový přístup odráží proměnu evropského pohledu na energetickou bezpečnost. Zatímco ještě před několika lety byla energetická politika vnímána především jako součást klimatické agendy, současná krize ukazuje její bezprostřední význam pro ekonomickou stabilitu i geopolitickou odolnost. Evropská komise proto v rámci strategie AccelerateEU prosazuje rychlejší elektrifikaci, rozvoj domácích obnovitelných zdrojů a omezení závislosti na dovozu fosilních paliv z nestabilních regionů. Podle Bruselu představují investice do čisté energie jednu z nejúčinnějších forem ochrany před budoucími cenovými šoky.

Významnou roli při prosazování změny sehrály některé členské státy, zejména Itálie. Řím dlouhodobě upozorňoval, že rostoucí náklady na energie představují pro domácnosti i průmysl stejně závažnou hrozbu jako bezpečnostní rizika, která vedla k uvolnění pravidel pro obranné výdaje. Italská vláda proto požadovala možnost využít rozpočtovou flexibilitu také na energetická opatření. Evropská komise nakonec zvolila kompromisní řešení, které zachovává fiskální disciplínu, ale současně umožňuje financovat projekty s dlouhodobým přínosem pro energetickou soběstačnost evropských zemí.

Z ekonomického hlediska představuje tento krok významný posun v evropské fiskální politice. Brusel tím vysílá signál, že investice do energetické transformace nepovažuje pouze za nástroj ochrany klimatu, ale za strategickou infrastrukturu srovnatelnou významem s obranou. Evropská komise zároveň zdůrazňuje, že veškeré výjimky z rozpočtových pravidel zůstávají časově omezené a podléhají kontrolám udržitelnosti veřejných financí. Zachována tak mají být základní pravidla Paktu stability a růstu i důraz na odpovědné hospodaření členských států.

Rozhodnutí přichází v době, kdy se energetická bezpečnost stává jedním z určujících témat evropské politiky. Pokud členské státy novou možnost využijí naplno, mohou během několika let nasměrovat desítky miliard eur do projektů, které sníží spotřebu fosilních paliv, posílí domácí výrobu energie a zvýší odolnost evropské ekonomiky vůči geopolitickým otřesům. Energetická transformace se tak stále zřetelněji mění z environmentální priority na jeden z klíčových pilířů evropské bezpečnosti, konkurenceschopnosti a hospodářské stability.