Ministr životního prostředí nepředloží vládě antifosilní zákon

Ministr životního prostředí Richard Brabec nepředloží vládě takzvaný antifosilní zákon, který by měl do budoucna snížit závislost ČR na ropě, zemním plynu a uhlí. Brabec vládě navrhne, aby zvážila dopady zákona a dohodla se na případném odložení jeho přípravy ve vládním období. Podmínkou přípravy zákona podle něj bylo to, že nebude ohrožena konkurenceschopnost státu, a tato podmínka podle odborné studie, kterou si ministerstvo nechalo vypracovat, nebyla naplněna, uvedl.

"Nemůžu podpořit předložení zákona. Už teď víme, že by nezískal politickou podporu sněmovny, a postrádá tak smysl. Nepodporují ho ani sociální partneři," uvedl Brabec s odvoláním na dopadovou studii k zákonu, která podle něj problematizuje nízkoemisní variantu české ekonomiky.

Rozhodnutí ministerstva vítá Svaz průmyslu a dopravy. "Navrhovanými cíli v oblasti emisí CO2 do roku 2050 bude vhodnější se zabývat po roce 2020, až bude jasnější další vývoj trendů v energetice a technický pokrok postoupí o něco dále," řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Podle svazu není nyní hlavním problémem Česka snižování emisí oxidu uhličitého, ale špatná kvalita ovzduší způsobená hlavně menšími lokálními topeništi.

Dopadová studie k takzvanému antifosilnímu zákonu tvrdí, že je možné snížit emise skleníkových plynů v Česku k roku 2050 o 80 procent oproti roku 1990. Srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR a hodnotí dopady na možné tempo růstu HDP. Zákon by do budoucna měl snížit závislost ČR na fosilních palivech, mezi něž patří ropa, zemní plyn a uhlí. Dnes má o studii jednat tripartita.

Ministerstvo životního prostředí, které vypracování zadalo, se s analýzou oficiálně seznámilo začátkem prosince, uvedla mluvčí Petra Roubíčková.

"Následující postup je takový, že MŽP nejdříve představí informaci o zjištěných dopadech, kterou projedná dnes se sociálními partnery. MŽP připraví také informaci do vlády k dalšímu postupu, který zároveň představí na jednání tripartity," řekla mluvčí rezortu.

Studie řeší dopady zavedení antifosilního zákona pro rok 2050, zpracovala ji konzultantská firma EGÚ Brno, spolupracovali na ní vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Dokument srovnává dvě varianty vývoje energetiky ČR. První vychází z optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, druhá z varianty nízkouhlíkové, která modeluje snížení emisí skleníkových plynů o 80 procent oproti roku 1990. Uvádí například, že podle odhadu klesne v první variantě počet pracovníků v energetice a těžebním průmyslu o 5000, podle nízkouhlíkové (tedy antifosilního zákona) naopak vzroste počet zaměstnanců v energetice o 9000.

Studie za pozitivní dopady považuje například snížení nákladů na dovoz paliv včetně kladného dopadu do platební bilance ČR, zvýšení zaměstnanosti i mezd. Jako negativní dopady naopak vyčísluje vyšší náklady na zajištění poptávky po energii včetně možného nižšího tempa růstu HDP. Zároveň ale poukazuje na to, že výpočet neuvažuje, jak se na výrobě pro čistou energetiku budou podílet domácí firmy a tím přispívat k HDP. "U obou variant klesá podíl ročního dovozu energetických zdrojů na HDP, ale u nízkofosilní varianty je tento pokles výraznější, což může působit jako prorůstový faktor," uvádí.

Dokument dále uvádí, že se sníží škody na zdraví a životním prostředí v letech 2020 až 2050 o 35 miliard korun a dovozní energetické závislosti ČR a zmenší náklady na dovoz primárních energetických zdrojů v období 2020 až 2050 o téměř 1400 miliard korun. Autoři studie také upozornili na to, že na širší analýzu by ale potřebovali více času.

Antifosilní zákon má řada evropských zemí, například Belgie, Dánsko, Francie nebo Británie, Česko je totiž závislé na fosilních palivech z 80 procent.

Zdroj: E15, ČTK, iHNED.cz