Moravskoslezský kraj chce zlepšit životní prostředí, změna zákona o ovzduší je důležitá.

S nízkou kvalitou ovzduší se v současné době zejména potýká Moravskoslezský kraj. Zástupci tamních měst a obcí říkají, že i když se životní prostředí v regionu zlepšuje, je mimo jiné třeba změnit zákon o ochraně ovzduší. Kraj usiluje o to, aby poplatky, které platí podniky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší byly vráceny zpět do kraje. Změny jsou důležité také proto, aby bylo možné kontrolovat čím lidé topí.

Moravskoslezský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější místa v České republice. Pokles průmyslové výroby a investice do ekologie situaci sice zlepšily, stále je však co dělat. Do životního prostředí se v Moravskoslezském kraji investují nemalé peníze. Jen město Ostrava od roku 2007 do současnosti do této oblasti vložilo víc než 14,1 miliardy korun, na ochranu ovzduší, jednalo se o téměř 8,8 miliard korun. Finance sloužily také k opatřením na ochranu přírody a krajiny, na vodní či odpadové hospodářství.

Kraj usiluje o to, aby poplatky, které platí podniky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší byly vráceny zpět do kraje. „Usilujeme o tom, aby se zpět do kraje vracely poplatky vybrané od subjektů, které znečisťují životní prostředí,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák. Kraj by rád tyto prostředky investoval do ekologických projektů. K tomu je však třeba změna zákona o ochraně ovzduší.

Změny zákona o ochraně ovzduší jsou podle hejtmana zapotřebí i proto, aby bylo možné kontrolovat, čím topí majitelé rodinných domů, chat či bytů. „Často totiž nevhodným palivem škodí životnímu prostředí. Jenže současná legislativa neumožňuje prověřit vytápění přímo v domácnosti,“ upozornil hejtman kraje.

V polovině roku 2013 krajští zastupitelé schválili konkrétní znění dvou návrhů změn zákona o ochraně ovzduší. V prvním návrhu změny zákona zastupitelé navrhli, aby se změnil poměr výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů. Druhý návrh změn zákona obsahoval podněty, jak umožnit kontrolu lokálních topenišť. S návrhy současná vláda nesouhlasila a projednávání návrhů bylo ukončeno s koncem volebního období.

Problémy, o kterých hovoří hejtman kraje, se dotýkají také Opavy. Tady se do boje proti vlastníkům domů, kteří vytápěním domů zamořují prostředí, dali i studenti. Do ulic vyrazili tzv. emisní komisaři z řad studentů Slezského gymnázia, kteří informují obyvatele o škodlivosti neekologického vytápění a na základě podnětů občanů fotí i domy, z jejichž komínů vychází znečišťující kouř.

"Jsou to jen střípky z toho, co se dá pro ekologii udělat, ale každý takovýto střípek je velmi podstatný. Proto jsem rád, že tento projekt vznikl právě v Opavě,“ dodal k projektu primátor města Opavy Zdeněk Jirásek. Veškeré poznatky z projektu i domy, které studenti vyfotí jsou zveřejňovány na městském webu. Projekt nedávno ocenil ministr životního prostředí Richard Brabec.

Kotle z domků škodí víc, než se čekalo - ukazují to některá měření prachu. Čoudící komín na rodinném domku horší než fabrika? Zní to sice divně, ale tyto dva zdroje znečištění si začínají být rovny. Vyplývá to aspoň z dosavadních měření balonem, který od letošního roku nad Ostravskem mapuje škodliviny, zejména prach ve vzduchu, a to kolem výšky tři sta metrů.

Vzhledem k vysokému zatížení ovzduší v Moravskoslezském dostanou majitelé rodinných domů v těchto lokalitách o 10 % vyšší podporu v programu Nová zelená úsporám. Program odstartoval 1. dubna a zaměří se zejména na zateplování rodinných domů, výměnu oken a dveří, výstavbu tzv. „pasivních domů“ a právě na výměnu starých neekologických kotlů za nové úsporné kotle na biomasu, plyn, tepelná čerpadla a instalaci solárních panelů.

S novým ministrem životního prostředí jednalo nedávno i vedení Svazu měst a obcí ČR. „Ubezpečil nás, že zpětnou vazbu a spolupráci s obcemi v souvislosti se životním prostředím považuje za naprosto zásadní. Podle něj Svaz musí být zapojen do jednání k úpravám i zcela novým právním předpisům, a to od jejich začátku,“ řekl člen jeho předsednictva a starosta Vítkova Pavel Smolka.

Čtěte také:

Čoudící komín na rodinném domku horší než fabrika? (1.4.2014)