Na Chomutovsku by mohl vzniknout špičkový recyklační závod na sklo

V Ústeckém kraji, konkrétně na Chomutovsku v obci Málkov, by mohl vyrůst moderní podnik na zpracování skleněného odpadu, který by zásadně přispěl k oběhovému hospodářství v České republice. Investorem je společnost SR Glass Recycling, vlastněná německými firmami Schirmbeck a Reiling, která už vlastní pozemky v průmyslové zóně na východním okraji Málkova. Podle zveřejněných dokumentů má být závod uveden do provozu už v příštím roce, přičemž zaměstná asi 30 lidí.

Plánovaná kapacita recyklačního závodu je impozantní – zpracovat by měl až 120 000 tun skleněného odpadu ročně. Nejde přitom jen o zbytky z běžných skleněných kontejnerů na bílý a zelený odpad. Do linky by měly putovat i autoskla, okenní tabule, ploché sklo z demolic nebo průmyslových provozů. Technologické vybavení bude tak pokročilé, že dokáže oddělit příměsi, jako jsou kovy a plasty, a vytřídit z původních střepů až 98 procent čistého skla, uvádí dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Vyčištěné a roztříděné skloviny z recyklačního závodu by měly být dodávány zpět do sklářské výroby jako surovina, čímž nahradí část primárních materiálů, jako je křemičitý písek, soda a vápenec. To přináší výrazné úspory energie: podle české analýzy materiálových toků stačí zvýšit podíl střepů (tzv. cullet) o 1 %, aby spotřeba energie na tavení klesla přibližně o 0,25 %. 
Ministerstvo průmyslu a obchodu. V praxi to znamená, že při vyšším podílu recyklovaného skla v surovinové vsázce lze ušetřit i desítky procent energie na tavení; podle studií až 25–30 %, pokud by se využil maximální možný podíl recyklovsaného skla.

Snížená spotřeba energie samozřejmě znamená i nižší emise CO₂. Například podle britské sklářské asociace lze při nárůstu podílu cullet z 65 na 75 % snížit přímé emise CO₂ o cca 31 g na kilogram vyrobeného skla. Další analýzy uvádějí, že použití 10 % recyklovaného skla může snížit emise CO₂ až o 5 % v porovnání s plným použitím primárních surovin. 

Podle údajů od Guardian Glass ušetří 1 tuna cullet asi 1,2 tuny přírodních surovin a přitom se sníží spotřeba energie, přičemž uniká až ~318 kg CO₂ na každou takto použitou tunu recyklovaného skla. Navíc podle AGC Glass může nahrazení primárních surovin recyklátem snížit emise CO₂ o zhruba 0,5 až 0,7 tuny na tunu vyrobeného skla, v závislosti na technologii tavení. Tato data ukazují, že v kontextu recyklačního závodu na Chomutovsku může recyklované sklo významně zmírnit uhlíkovou stopu sklářské výroby — méně energie na tavení, méně surovin, a tím i nižší emise skleníkových plynů.

Provoz závodu by měl běžet šest dní v týdnu, ve třísměnném režimu. Přibližně 50 nákladních aut denně by přiváželo skleněný odpad a personál pak bude vykonávat relativně jednoduché operace – doplňovat násypky, nakládat produkty a dohlížet na pravidelné čištění zařízení.

Strategický význam záměru je velký – reaguje na novou odpadovou legislativu, která od roku 2030 zakazuje ukládání komunálního odpadu vhodného k recyklaci na skládky. Dlouhodobě se počítá s tím, že do roku 2035 by mělo být skládkování komunálního odpadu sníženo na maximálně deset procent. Tento recyklační závod tak může pomoci kraji i celé republice tomuto cíli výrazně přiblížit.

Z pohledu environmentálního dopadu může mít projekt silný pozitivní efekt: kromě snížení skládkování a úspoře energie při výrobě skla přinese i lokální zaměstnanost. V regionu, kde bývalé těžařské oblasti čekají na nová využití, představuje závod SR Glass Recycling významnou investici a konkrétní přínos pro oběhové hospodářství.

Celkově to vypadá, že recyklační projekt v Málkově má reálné ambice stát se jedním z klíčových pilířů české sklářské cirkulární ekonomiky. Pokud bude proces EIA a stavební úsilí pokračovat podle plánu, mohl by to být zásadní krok nejen pro sklářský průmysl, ale i pro ekologické cíle státu.