Více času na podstatné

Nakládání s obaly Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o obalech) – výklad

03.06.2009 13:12

 

Obsah přednášky

1. Úvod, vztah zákona o obalech k zákonu o odpadech a k některým dalším zákonům
2. Přehled platné právní úpravy v oblasti nakládání s obaly a obalovými odpady
3. Základní pojmy
4. Základní povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů
5. Správní úřady a jejich působnost
6. Ukládání pokut, ochranných a nápravných opatření
7. Autorizovaná společnost
8. Kontrolní otázky


1. Úvod, vztah zákona o obalech k zákonu o odpadech a k některým dalším zákonům

Problematika obalů a obalových odpadů ve vztahu k životnímu prostředí začala být EU reflektována na začátku 80. let minulého století. Prvním evropským pokusem o úpravu v této oblasti byla směrnice 85/339/ES, která však upravovala pouze nakládání s obaly od nápojů a vzhledem ke svému úzkému zaměření a značné vágnosti nepřinesla očekávané výsledky. Teprve v polovině devadesátých let minulého století byla přijata dodnes platná Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, která si klade dva základní a nutno zdůraznit, že rovnocenné cíle: na jedné straně je to vysoký stupeň ochrany životního prostředí, tj. aby bylo zabráněno negativním účinkům obalů na životní prostředí nebo tyto účinky byly zmenšovány a to předcházením vzniku odpadů z obalů, snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených, a na straně druhé zabezpečení fungování vnitřního trhu a vyloučení překážek, které by mohly bránit obchodu nebo narušovat nebo omezovat hospodářskou soutěž v ES. Smyslem Směrnice je udržet tyto dva, někdy protichůdné, cíle v rovnováze.
V českém právním řádu se úprava nakládání s obaly a obalovými odpady ve vztahu k ochraně životního prostředí poprvé objevila v zákoně č. 125/1997 Sb., o odpadech, který v § 18 a 19 stanovil základní povinnosti výrobců a dovozců při nakládání s obaly. Ačkoliv tato právní úprava již transponovala některá ustanovení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech
a obalových odpadech, plné slučitelnosti s právem ES dosaženo nebylo.
Vzhledem k tomu, že směrnice 94/62/ES upravuje nakládání nejen s obalovým odpadem, ale dotýká se i jiných fází „životního cyklu obalu“, bylo při úvahách nad transpozicí této směrnice rozhodnuto nezařazovat již ustanovení upravující obalovou problematiku do zákona o odpadech,
i když úzká provázanost mezi nakládáním s obaly, resp. obalovými odpady a nakládáním s odpady zde rozhodně existuje, ale vytvořit samostatný zákon o obalech, který bude obalovou problematiku upravovat komplexně a který již bude plně slučitelný s právem ES.

 


Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. Provázanost zákona o obalech a zákona o odpadech, resp. vztah těchto dvou předpisů je zakotven v § 1 odst. 3 zákona o obalech, podle něhož zákon o odpadech má subsidiární platnost vůči zákonu o obalech, tzn. že zákon o odpadech se použije na nakládání s odpady z obalů pouze v případech, kdy zákon o obalech nestanoví něco jiného. Zvláštní úprava v zákoně o obalech má tedy přednost před úpravou obecnou v zákoně o odpadech.
Opačně je řešen vztah zákona o obalech a zvláštních právních předpisů, které vybrané aspekty nakládání s některými obaly rovněž řeší. Podle § 1 odst. 4 zákona o obalech další požadavky na obaly stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají zákonem o obalech nedotčeny. Zákon o obalech bude vůči těmto zvláštním právním předpisům v postavení obecné právní úpravy.

2. Přehled platné právní úpravy v oblasti nakládání s obaly a obalovými odpady

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona
č. 444/2005 Sb. a zákona č. 66/2006 Sb.

Prováděcí právní předpisy k zákonu o obalech
Vyhláška č. 116/2002 Sb., o způsobu označování vratných zálohovaných obalů
Vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence
Nařízení č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů

Související právní předpisy
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Předpisy ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech
Rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech
Rozhodnutí Komise 97/138/ES, jímž se stanoví formáty pro databázový systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech
Rozhodnutí Komise 1999/177/ES ze dne 8. února 1999, kterým se stanoví podmínky pro udělování výjimky ze směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech pro přepravky a palety z plastů týkající se úrovní koncentrace těžkých kovů
Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech

3. Základní pojmy (§ 2)

a) Obal (§ 2 písm. a))

Vzhledem k tomu, že právní úprava nakládání s obaly a obalovými odpady je poměrně nová, potýká se dosud jak Česká republika, tak i EU v této oblasti s řadou nejasností a nevyřešených problémů. Jednou z nejčastěji diskutovaných otázek je otázka „co je to obal?“ I přes, na první pohled, jednoduchost této otázky, patří tento problém k nejsložitějším. Názor na pojem „obal“ se v rámci EU neustále vyvíjí a posouvá.
Zákon o obalech se vztahuje na veškeré obaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou určitých typů transportních kontejnerů, které sama obalová směrnice vylučuje z definice pojmu obal.
Pojem „obal“ je v souladu s čl. 3 bodem 1 směrnice 94/62/ES definován v § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. Tato definice byla směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES, zpřesněna zavedením určitých kritérií a pomocí přílohy s názornými příklady. Tato kriteria a názorné příklady, které upřesňují pojem obal, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona o obalech.
Podle definice uvedené v § 2 písm. a) zákona o obalech není obalem vše, co slouží k balení, ale za obal se považuje pouze výrobek, který je určený k balení zboží (výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli), např. sáčky na odpadky se tedy za obal ve smyslu § 2 písm. a) nepovažují.
Protože i přes sebevětší snahu o jasné vymezení pojmu obal, není možné do budoucna vyloučit u některých typů výrobků pochybnosti o tom, zda jsou či nejsou obalem ve smyslu výše uvedené definice, zákon v § 32 písm. m) stanoví, že v pochybnostech, zda určitý typ výrobku je nebo není obalem, rozhoduje Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství. Seznam vydaných stanovisek je možné najít na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí.
V ustanoveních, která upravují povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů, zákon o obalech stanoví určitá specifika pro některé typy obalů. Jedná se o tyto typy obalů:
 Opakovaně použitelný obal – obal, který byl navržen a určen, aby během doby své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů (§ 2 písm. g)),
 Vratný obal – obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu (§ 2 písm. h)), přičemž není nutné, aby byl obal po svém vrácení dále používán (nemusí jít o opakovaně použitelný obal), ani není nutné, aby jeho vracení bylo zajišťováno zálohou (nemusí jít o zálohovaný obal),
 Vratný zálohovaný obal – vratný obal, pokud součástí zajištění jeho opakovaného použití nebo využití je účtování zvláštní peněžní částky (zálohy), která je přímo vázána k vratnému obalu použitému k prodeji výrobku a jejíž vrácení po vrácení tohoto obalu je kupujícímu při prodeji výrobku zaručeno (§ 9 odst. 1)).

b) Uvedením obalu na trh (§ 2 písm. d)) se rozumí

 okamžik, kdy je obal v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva,
 dovoz obalu nebo baleného výrobku (§ 2 písm. f) s výjimkou uvedenou v § 2 písm. d)) nebo
 přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky.

c) Uvedením obalu do oběhu (§ 2 písm. e)) se rozumí
úplatné nebo bezúplatné předání obalu v České republice jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trh.

d) Zpětným odběrem se rozumí
odebírání použitých obalů od spotřebitelů na území České republiky za účelem opakovaného použití obalů nebo za účelem využití nebo odstranění odpadu z obalů.

e) Jiným konečným uživatelem (§ 2 písm. j)) se rozumí
podnikající fyzická nebo právnická osoba, která
 nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svoji podnikatelskou činnost a
 neuvádí je dále do oběhu.

f) Obalovým prostředkem (§ 2 písm. l)) se rozumí
výrobek, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí.

Praktické příklady k bodu 3:
Rozhodni, zda v případě níže uvedených výrobků se jedná o obal ve smyslu § 2 písm. a) zákona o obalech či nikoliv.
a) fóliový přebal kolem pouzdra na CD
b) sáček na zrání sýrů
c) voskové vrstvy na sýrech
d) květináč určený pro celou dobu života rostliny
e) sáčky na odpadky
f) sáček na popcorn

Správné odpovědi:
a) – ano, b) –ano, c) –ne, d) – ne, e) – ne, f) - ano

 

 

4. Základní povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů

a) Povinnosti osob, které uvádí na trh obalový prostředek

aa) Povinnost zajistit, aby při uvádění obalových prostředků na trh, splňovaly obalové prostředky požadavky uvedené v § 4, tj. aby
 koncentrace nebezpečných látek v obalovém prostředku byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy,
 součet koncentrací olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalovém prostředku nepřekročil hodnotu 100 mikrogramů/g (s výjimkou stanovenou v § 4 odst. 4, 5 a 6),
 obalové prostředky měly takové vlastnosti, které umožní jejich opakované použití nebo využití.
Pro splnění požadavků uvedených v § 4 se doporučuje využít harmonizované české technické normy (ČSN EN 13428 (koncentrace nebezpečných chemických látek), ČSN ČR 13695-1 (těžké kovy), ČSN EN 13430 (recyklace), ČSN EN 13431 (energetické využití) a ČSN 13432 (kompostování a biologické odbourávání).

ab) Povinnost na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 4 (§ 5 odst. 2)
Podrobné rozpracování toho, co má technická dokumentace předkládaná na požádání kontrolním orgánům obsahovat a jakým způsobem se splnění povinností uvedených v § 4 v technické dokumentaci prokazuje, je uvedeno v metodickém pokynu odboru odpadů MŽP k provedení § 5 zákona o obalech uveřejněném ve Věstníku MŽP z března 2005, částka 3.

ac) Průkazně informovat své odběratele o tom, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v § 4 (§ 5 odst. 2)
(viz Věstník MŽP z března 2005, částka 3)

b) Povinnosti osob, které uvádí na trh obaly nebo balené výrobky

ba) Povinnost prevence (§ 3)
Osoba, která uvádí na trh obal je povinna zajistit, aby obal měl nejmenší možnou hmotnost a objem, při zachování jeho funkce a vlastností určených jinými předpisy. Tato povinnost se zajišťuje postupem, který stanoví harmonizované české technické normy (ČSN EN 13427 a ČSN EN 13428).

bb) Povinnost zajistit, aby při uvádění obalů na trh, splňovaly obaly požadavky uvedené v § 4
(viz. výše bod a) písm. aa))

bc) Povinnost na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností stanovených v § 3 a 4 (§ 5 odst. 1 písm. a))
U osob, které uvádí na trh obal, technickou dokumentaci k prokázání splnění povinností stanovených v § 4, nahrazuje informace osoby, která uvádí na trh obalový prostředek o tom, že obalový prostředek splňuje požadavky stanovené v § 4 ( prohlášení o shodě nebo ujištění o shodě).

bd) Průkazně informovat své odběratele o tom, že obal splňuje požadavky stanovené v § 3 a 4 (§ 5 odst. 1 písm. b))
(viz. Věstník MŽP z března 2005, částka 3)

Kromě výše uvedených povinností uvedených pod bodem b), se na osobu, která uvádí obaly nebo balené výrobky na trh, vztahují i povinnosti uvedené pod bodem c), které se současně vztahují i na osobu, která uvádí obaly nebo balené výrobky do oběhu.

c) Povinnosti osob, které uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky

ca) Povinnost zajistit zpětný odběr (§ 10)
 Povinnost zajistit zpětný odběr se vztahuje pouze na obaly, které se dostanou ke spotřebiteli (viz. § 2 písm. i)).
 Zpětný odběr se zajišťuje bez nároku na úplatu za tento odběr.
 Osoba, která zpětný odběr zajišťuje, je povinna dbát zejména na dostatečnou četnost sběrných míst a jejich dostupnost. Místa sběru použitých obalů nemusí být v místě prodeje těchto obalů (může jít např. o sběrné nádoby na ulicích), ale musí být dostatečně četná a dostupná spotřebiteli.
 Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli (tzv. poslední prodejci), a autorizované obalové společnosti jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru.

cb) Povinnost zajistit, aby odpady z obalů jimi uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném zákonem (§ 12)
 Povinnost využití stanoveného hmotnostního procenta odpadů z obalů se vztahuje k celkovému množství vyrobených, resp. prodaných obalů, nikoli jen k těm, které byly zpětně odebrány.
 Na osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu obaly naplněné nebezpečnými věcmi, nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými přípravky, se povinnost podle § 12 odst. 1 vztahuje nejméně v rozsahu stanoveném v sloupci B přílohy č. 3 k zákonu.

Možné způsoby plnění povinností podle § 10 a § 12 zákon o obalech upravuje v § 13.

cc) Povinnost podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů (§ 14)
 Návrh na zápis do Seznamu se podává Ministerstvu životního prostředí.
 Návrh se podává nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti.
 Za zápis do Seznamu se platí registrační poplatek ve výši 800 Kč a za evidenci v tomto Seznamu v následujících kalendářních letech se platí evidenční poplatek ve stejné výši vždy za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku.


!!! Povinnost podat návrh na zápis do Seznamu se nevztahuje na osobu, která
 má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění na všechny obaly, které uvádí na trh nebo do oběhu, nebo
 uvádí obaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli, pokud ve vztahu ke všem obalům jí uváděným na trh nebo do oběhu prokazatelně plní povinnosti podle § 10 a 12 jiná osoba, tzn. jedná se o poslední prodejce, kteří prodávají přímo spotřebiteli, pokud jsou povinnosti zajištění zpětného odběru obalů a jejich využití prokazatelně splněny jinou osobou (dodavatelem) u všech prodávaných obalů (tedy stanoví si splnění této povinnosti jako podmínku odběru zboží). Tito prodejci pak nejsou nuceni ani vést příslušnou evidenci obalů a obalových odpadů.


cd) Povinnost vést evidenci obalů (§ 15) zahrnuje
 povinnost vést průběžně evidenci o obalech a odpadech z obalů a o způsobech nakládání s nimi,
 povinnost ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku Ministerstvu životního prostředí,
 povinnost prokázat na vyžádání Ministerstva životního prostředí nebo České inspekce životního prostředí pravdivost údajů vedených a ohlašovaných podle předchozích bodů,
 povinnost uschovávat doklady s údaji vedenými v této evidenci a ohlašovanými z této evidence po dobu nejméně 5 let.

Rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů z této evidence, jakož i zjednodušené vedení evidence stanoví vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

!!! Povinnosti evidence se nevztahují na osoby, které nemají povinnost podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů.

d) Pro osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné (§ 7) nebo vratné (§ 8) nebo vratné zálohované (§ 9) stanoví zákon kromě povinností uvedených pod body b) a c) ještě některé další specifické povinnosti uvedené v § 7, 8 a 9.
¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬_________________________________________________________________________

!!! Výjimka z plnění výše uvedených povinností podle § 15a zákona o obalech
Ode dne nabytí účinnosti novely č. 66/2006 Sb., tj. od 15. 3. 2006, nemusí osoby, které uvedou na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalů za kalendářní rok a zároveň jejichž roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč, plnit tyto povinnosti:
 povinnost zpětného odběru (§ 10),
 povinnost využití odpadu z obalů (§ 12),
 povinnost podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů (§ 14) a
 povinnost vést evidenci o obalech a odpadech z obalů (§ 15).

Tyto osoby však musí být schopné na požádání kontrolních orgánů prokázat splnění výše uvedených podmínek.
5. Správní úřady v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů a jejich působnost (část první, hlava V)

Státní správu v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů vykonávají:
a) Ministerstvo životního prostředí (ústřední správní úřad v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů),
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Krajské hygienické stanice (Hygienická stanice hlavního města Prahy),
e) Česká obchodní inspekce,
f) Česká zemědělská a potravinářská inspekce,
g) Česká inspekce životního prostředí,
h) Státní ústav pro kontrolu léčiv,
i) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
j) Celní orgány.

Ministerstvo životního prostředí (ústřední správní úřad v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů)
a) vede širokou agendu spojenou s autorizovanou společností
 vydává rozhodnutí o autorizaci, rozhoduje o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci, rozhoduje o změně rozhodnutí o autorizaci a o zrušení rozhodnutí o autorizaci - vše po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství,
 vede seznam těchto vydaných rozhodnutí a zveřejňuje jej ve Věstníku Ministerstva životního prostředí,
 vykonává některé další působnosti spojené s činností autorizované společnosti,
b) vede Seznam osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů,
c) zpracovává a vede souhrnnou evidenci,
d) stanoví po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství v pochybnostech, zda určitý typ výrobku je nebo není obalem,
e) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím České inspekce životního prostředí,
f) podává podnět České obchodní inspekci ke kontrole v oblasti nakládání s obaly,
g) zajišťuje ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu vhodnou formou informování veřejnosti o úloze spotřebitelů při přispívání k opakovanému používání, využívání a recyklaci obalů a odpadu z obalů,
h) zajišťuje komunikaci ČR s EU v oblasti nakládání s obaly a odpady s obalů.

Krajské hygienické stanice, Česká zemědělská a potravinářská inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv kontrolují plnění povinností týkajících se prevence (§ 3), uvádění obalů na trh nebo do oběhu (§ 4), jejich označování (§ 6) a opakovaného použití (§ 7) v případě obalů, které spadají do jejich působnosti.

Česká obchodní inspekce
a) kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití, s výjimkou obalů kosmetických prostředků, obalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami, obalů léčivých přípravků a obalů surovin pro přípravu humánních léčivých přípravků,
b) kontroluje zajištění zpětného odběru osobami, které uvádějí obaly nebo balené výrobky na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli; tyto osoby jsou povinny ji na žádost prokázat způsob zajištění zpětného odběru,
c) kontroluje zajištění prodeje nápojů ve vratných zálohovaných obalech u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, které uvádějí balené nápoje na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli.

Česká inspekce životního prostředí
a) kontroluje plnění povinnosti zpětného odběru, s výjimkou zpětného odběru zajišťovaného osobami, které uvádějí obaly nebo balené výrobky na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli (kontroluje ČOI),
b) kontroluje plnění povinnosti využití odpadu z obalů a
c) dalších povinností s tím souvisejících.

 

 


Celní orgány
Celní orgány jsou oprávněny kontrolovat, zda obaly nebo balené výrobky dovážené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují požadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní orgány propustí kontrolované zboží do příslušného celního režimu nebo k další přepravě a manipulaci, vyzvou příslušný kontrolní orgán ke kontrole a současně uvědomí o této výzvě Ministerstvo životního prostředí. Při kontrole postupují podle zvláštních právních předpisů.

6. Ukládání pokut, ochranných a nápravných opatření (část první, hlava VI)

a) Opatření k nápravě

Česká inspekce životního prostředí uloží
osobě, která nesplní povinnost podle § 10 (zpětný odběr) nebo § 12 (využití odpadu z obalů) opatření k nápravě za podmínek stanovených tímto zákonem.

b) Ochranná opatření
Příslušný správní úřad při zjištění porušení povinností podle tohoto zákona může podle povahy a závažnosti tohoto porušení
 zakázat do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu obaly nebo výrobky v obalech, které nesplňují požadavky stanovené v § 4 odst. 1 písm. a, b) nebo c) (podmínky uvádění obalů na trh), § 6 (označování obalů) nebo § 10 odst. 1 (zpětný odběr) nebo pozastavit uvádění takových obalů nebo výrobků na trh nebo do oběhu,
 uložit povinnost bezodkladně informovat osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z nesplnění požadavků uvedených v písmenu a), o tomto nebezpečí.

c) Pokuty
Příslušný správní úřad při zjištění porušení povinnosti podle tohoto zákona uloží pokutu právnické nebo podnikající fyzické osobě, která se dopustila správní deliktu.

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládání pokut za tyto správní delikty upravují § 44 až 46 zákona o obalech. Na řízení o těchto správních deliktech se vztahuje správní řád.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Jde-li o správní delikt podle § 44 odst. 2 písm. g) a h) (nezajištění zpětného odběru obalů nebo odpadů z těchto obalů podle § 10 odst. 1 a nezajištění využití odpadu z obalů podle § 12), právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je odpovědnosti zproštěna, jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy autorizovaná společnost, s níž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o sdruženém plnění povinností stanovených právnické nebo podnikající fyzické osobě v § 10 odst. 1 nebo v § 12, pozbyla oprávnění k činnosti.

Odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

 


7. Autorizovaná společnost (část první, hlava III)

Autorizovaná obalová společnost (dále jen „autorizovaná společnost“) je právnickou osobou založenou jako akciová společnost, které Ministerstvo životního prostředí na podkladě žádosti akciové společnosti a po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství vydalo rozhodnutí o autorizaci.
Autorizací se rozumí oprávnění zajišťovat sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů a k tomuto účelu uzavírat smlouvy o sdruženém plnění.
Rozhodnutí o autorizaci se uděluje na dobu určitou, nejdéle na dobu 10 let, a nepřechází na jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Platnost rozhodnutí o autorizaci lze prodloužit. Jestliže autorizovaná společnost prokáže, že splňuje zákonem stanovené podmínky a řádně hospodaří, má na prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci nárok.
Akcionáři autorizované společnosti mohou být pouze osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu. Akcionář autorizované společnosti je povinen uzavřít s autorizovanou společností, jejímž je akcionářem, smlouvu o sdruženém plnění. Akcionář autorizované společnosti nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady.

Podmínky pro zajišťování sdruženého plnění

Autorizovaná společnost je povinna
a) stanovit podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění pro všechny osoby jednotně a tak, aby žádný typ obalu nebyl neodůvodněně znevýhodněn v hospodářské soutěži,
b) uzavřít smlouvu o sdruženém plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči autorizované společnosti nesplněné splatné závazky,
c) uzavřít smlouvu o sdruženém plnění vždy pro všechny obaly uváděné na trh nebo do oběhu osobou podle písmene b), k jejichž zajišťování sdruženého plnění je rozhodnutím o autorizaci oprávněna,
d) v souladu s rozhodnutím o autorizaci zajišťovat zpětný odběr a využití odpadu z obalů, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci.
e) jestliže autorizovaná společnost provádí zajišťování sdruženého plnění ve spolupráci s obcemi na základě smluv s nimi, je povinna uzavřít smlouvu s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi.

 

 

 


Dohled nad činností autorizované společnosti
Na činnost autorizovaných společností dohlíží Ministerstvo životního prostředí.

Zjistí-li Ministerstvo životního prostředí v činnosti autorizované společnosti nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku
a) uložit, aby autorizovaná společnost ve stanovené lhůtě zjednala nápravu; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek,
b) podat podnět České inspekci životního prostředí k zahájení řízení o uložení pokuty autorizované společnosti,
c) rozhodnout po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství o změně nebo zrušení rozhodnutí o autorizaci.
Další podmínky, za nichž Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství může změnit nebo zrušit rozhodnutí o autorizaci, upravují § 25 a 26.

8. Kontrolní otázky

a) Otázka: Jaký je vztah mezi zákonem o obalech a zákonem o odpadech?
Odpověď: Provázanost zákona o obalech a zákona o odpadech, resp. vztah těchto dvou předpisů je zakotven v § 1 odst. 3 zákona o obalech, podle něhož zákon o odpadech má subsidiární platnost vůči zákonu o obalech, tzn. že zákon o odpadech se použije na nakládání s odpady z obalů pouze v případech, kdy zákon o obalech nestanoví něco jiného. Zvláštní úprava v zákoně o obalech má tedy přednost před úpravou obecnou v zákoně o odpadech.

b) Otázka: Vyjmenuj povinnosti, které se ze zákona o obalech vztahují na podnikající právnickou nebo fyzickou osobu, která uvádí do oběhu obaly nebo balené výrobky včetně výjimek z plnění těchto povinností stanovených zákonem.
Odpověď: Na podnikající právnickou nebo fyzickou osobu (dále jen „osoba“), která uvádí do oběhu obaly nebo balené výrobky se ze zákona o obalech vztahují tyto povinnosti:
 Povinnost zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadů z obalů, které osoba uvedla do oběhu, s výjimkou případů, kdy osoba prokáže, že se z těchto obalů nestaly na území ČR odpady. Povinnost zajistit zpětný odběr se vztahuje pouze na obaly, které se dostanou ke spotřebiteli.

 Povinnost zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k zákonu o obalech, s výjimkou případů, kdy osoba prokáže že se z těchto obalů nestaly na území ČR odpady.

 Povinnost podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, s výjimkou případů podle § 14 odst. 10 zákona o obalech.

 Povinnosti evidence, s výjimkou případů podle § 14 odst. 10 zákona o obalech.

Výjimka podle § 15a zákona o obalech:
Povinnost zpětného odběru (§ 10), povinnost využití odpadu z obalů (§ 12), povinnost podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů (§ 14) a povinnost vést evidenci o obalech a odpadech z obalů (§ 15) nemusí podle § 15a zákona o obalech plnit osoby, které uvedou na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalů za kalendářní rok a zároveň jejichž roční obrat nepřekročí 4 500 000 Kč.
Tyto osoby však musí být schopné na požádání kontrolních orgánů prokázat splnění výše uvedených podmínek.

c) Otázka: Co se rozumí pod pojmy uvedení obalu na trh a uvedení obalu do oběhu?

Odpověď: Uvedením obalu na trh (§ 2 písm. d)) se podle zákona o obalech rozumí:
 okamžik, kdy je obal v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva,
 dovoz obalu nebo baleného výrobku (§ 2 písm. f)) s výjimkou uvedenou v § 2 písm. d)) nebo
 přeshraniční přeprava obalu nebo baleného výrobku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky.

Uvedením obalu do oběhu (§ 2 písm. e)) se rozumí:
úplatné nebo bezúplatné předání obalu v České republice jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trh.
 

Array