Více času na podstatné
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů
Název předpisu: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů
Termín připomínek: 27. 10. 2011
Předkladatel: Energetický regulační úřad (ERU)
Anotace předpisu:
Platná a účinná vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb., odráží podmínky odpovídající tehdejší situaci v energetických odvětvích. Na některé aktuální nebo předpokládané události je však nezbytné reagovat prostřednictvím úpravy znění vyhlášky č. 140/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb.
V důsledku implementace požadavků evropských právních předpisů tzv. 3. energetického balíčku zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, do národního právního řádu, energetický zákon nově stanovil povinnosti provozovateli přenosové soustavy a současně upravil oprávnění Energetického regulačního úřadu v souvislosti s problematikou investiční činnosti provozovatele přenosové soustavy týkající se přenosové soustavy a plánování této činnosti. Jednu ze zásadních změn oproti předchozím požadavkům energetického zákona představuje povinnost provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS, a.s., podle ustanovení § 24 odst. 10, písm. j) energetického zákona každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy včetně plánu investičního. Zároveň však ustanovení § 58l odst. 5 energetického zákona stanoví, že náklady vzniklé provozovateli přenosové soustavy v souvislosti s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem budou považovány za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti.
Energetický regulační úřad tedy bude každoročně podrobně informován o plánovaných investičních akcích týkajících se přenosové soustavy v horizontu nadcházejících deseti. Návrh vyhlášky nastaví takový regulační systém, kdy provozovatel přenosové soustavy bude mít možnost realizovat dlouhodobý investiční plán provozovatele přenosové soustavy i v případě, že nebude schopen investiční projekt financovat z vlastních ani cizích zdrojů, zároveň však navrhovaný regulační systém vychází z požadavku na co nejmenší navýšení povolených výnosů, resp. zákaznických tarifů.
Dále je nezbytné v návrhu vyhlášky jasně a přesně vymezit vyřazený majetek. Z dosavadního znění vyhlášky je zřejmé, že hodnota RAB je navyšována o plánované změny aktiv. Z toho vyplývá, že v RAB je zahrnut i vyřazený majetek, tzn. že subjekty podléhající regulaci cen by dostávaly zisk (RAB*WACC) i na majetek, který již nemají ve vlastnictví.
Dalším důvodem pro změnu stávajícího znění vyhlášky je aktuální významný nárůst počtu zdrojů vyrábějících elektrickou energii z obnovitelných zdrojů energie a následný dopad výše podpory takto vyrobené elektřiny do regulovaných cen elektřiny. Energetický regulační úřad tedy přistoupil k úpravě popisu výpočtu korekčního faktoru provozovatele distribuční soustavy v elektroenergetice při uplatnění časové hodnoty peněz odvozené od výnosu střednědobých státních dluhopisů (viz návrh úpravy přílohy č. 7 vyhlášky).
Návrh vyhlášky rovněž upravuje způsob výpočtu korekčních faktorů v plynárenství. Dosavadní znění vyhlášky, pokud se jedná o úpravu korekčních faktorů v plynárenství, se v praxi ukázalo být nejednoznačné, dovolující různý výklad. Proto je třeba jej konkretizovat.
K další významné změně dochází v souvislosti s pronájmem plynárenského zařízení. Energetický regulační úřad dosud nepodporoval pronájmy plynárenského zařízení. Současná metodika neumožňuje na tento majetek přiznat jakýkoliv zisk, distributoři tak nejsou motivováni tento majetek provozovat. Pronájmy plynárenských zařízení se z počátku zdály být přechodnou záležitostí, avšak je zřejmé, že se jedná o trvalou součást problematiky regulace v oblasti distribuce plynu. Dosavadní vlastníci plynárenských zařízení, většinou obce, nechtějí, a v mnoha případě ani nemohou, zařízení prodat (v důsledku čerpání různých vázaných veřejných podpor). Obce mají možnost provozovat plynovod na základě vlastní licence (lokální distributor plynu), ale v tom případě by se na ně vztahovaly povinnosti vyplývající z energetického zákona, a to by bylo pro obce velmi administrativně, časově i personálně náročné. Energetický regulační úřad tedy stanovil metodiku pronájmu plynárenského zařízení, aby reguloval činnost distribučních společností v oblasti oprávněných povolených nákladů (výnosů) souvisejících s nájmy plynárenských zařízení, aniž by však přímo zasahoval do vzájemných smluvních vztahů (mezi pronajímateli plynárenských zařízení a distribučními společnostmi), tzn. stanovuje marži distributora na regulovanou hodnotu provozovaného majetku, který není distributory vlastněn, a tak motivuje distributory tento majetek provozovat.
Dokument ke stažení: