Více času na podstatné

Navrhovaná změna ESG reportingu slibuje firmám méně administrativy a nižší náklady

13.05.2026 16:55

Evropská komise otevírá jednu z nejvýznamnějších úprav pravidel nefinančního reportingu od přijetí směrnice CSRD. Nové návrhy mají podnikům ulevit od administrativní zátěže, zpřehlednit požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti a současně zachovat hlavní cíle evropské zelené transformace. Změny se přitom netýkají jen velkých společností podléhajících povinnému ESG reportingu, ale také tisíců menších podniků v dodavatelských řetězcích, které dnes čelí rostoucím požadavkům svých obchodních partnerů.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování dva návrhy nařízení v přenesené pravomoci, které zásadně upravují budoucí podobu reportingu udržitelnosti v Evropské unii. První návrh přináší revizi evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti známých jako ESRS, druhý zavádí dobrovolný standard určený zejména pro společnosti s méně než tisícem zaměstnanců, které samy nespadají pod povinný režim CSRD, ale jsou součástí hodnotových řetězců větších podniků.

Revize ESRS navazuje na takzvaný balíček Omnibus I, který vstoupil v platnost letos v březnu a jehož cílem je zjednodušit evropskou legislativu v oblasti udržitelnosti. Evropská komise nyní deklaruje snahu o rychlé omezení nadměrné administrativní zátěže, aniž by došlo k oslabení základních principů ESG reportingu. Upravený rámec se má začít povinně používat od účetního období roku 2027, přičemž firmy jej budou moci dobrovolně využít již za rok 2026.

Jedním z nejvýznamnějších kroků je výrazné omezení rozsahu povinně vykazovaných údajů. Podle podkladů Evropské komise dojde ke snížení počtu povinných datových bodů o 61 procent. Současně mají být standardy kratší, přehlednější a více orientované na kvantitativní ukazatele namísto rozsáhlých narativních popisů. Komise i EFRAG, který připravoval technické podklady pro revizi standardů, zdůrazňují, že cílem je vytvořit systém, který bude pro podniky prakticky použitelný a zároveň zachová srovnatelnost a relevanci zveřejňovaných informací.

Významnou změnou pro firmy bude také nové pojetí principu materiality, tedy posuzování významnosti zveřejňovaných informací. Návrh výslovně stanoví, že podniky nemají povinnost zveřejňovat informace, které nejsou materiálně významné. Komise zároveň reaguje na dosavadní praxi, kdy společnosti často reportovaly nadměrné množství údajů ze strachu před auditorským nebo regulatorním přístupem. Nově má být zřetelněji definováno, že cílem není uspokojit individuální informační potřeby každého uživatele dat, ale poskytovat rozhodovací informace relevantní pro široký okruh uživatelů.

Další úpravy se týkají například možnosti nezveřejnit určité citlivé informace, pokud by jejich publikace mohla vážně poškodit obchodní postavení společnosti. Změny se dotýkají také vykazování očekávaných finančních dopadů klimatických a dalších ESG rizik, přičemž Komise explicitně uznává, že jde často o odhady založené na dostupných datech a jejich budoucí změna nebude automaticky považována za chybu v reportingu.

Návrh dále upravuje pravidla pro vykazování emisí skleníkových plynů a více je přibližuje globálním standardům. Firmy mají získat větší flexibilitu při vymezování hranic vykazování emisí. Zpřesňují se také požadavky na klimatické transformační plány, kdy podniky s cíli neslučitelnými s limitem oteplení o 1,5 stupně Celsia budou muset tuto skutečnost transparentně uvést. Úpravy se dotýkají rovněž mikroplastů, znečišťujících látek, látek vzbuzujících mimořádné obavy nebo reportování incidentů v oblasti lidských práv a diskriminace.

Evropská komise zároveň zdůrazňuje, že nové standardy mají být více kompatibilní s globálními rámci pro reporting udržitelnosti a lépe sladěné s další evropskou legislativou včetně směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Součástí úprav je také snaha odstranit nejasnosti a rozdílné interpretace, které se objevily během prvních let implementace CSRD v praxi.

Druhá část balíčku se zaměřuje na dobrovolný standard pro společnosti, které samy nepodléhají povinnému ESG reportingu, ale čelí rostoucím požadavkům ze strany svých odběratelů, bank nebo investorů. Typicky jde o malé a střední podniky v dodavatelských řetězcích velkých korporací. Evropská komise otevřeně přiznává, že právě tyto firmy dnes často nesou významnou administrativní zátěž spojenou s poskytováním ESG dat, aniž by pro ně existoval jednotný a přiměřený rámec.

Konkrétně jde o standard označovaný jako VSME tedy Voluntary Sustainability Reporting Standard for non listed SMEs, který připravila organizace EFRAG na základě mandátu Evropské komise. Tento dobrovolný rámec je určen především pro malé a střední podniky mimo povinný režim CSRD a má nahradit dnešní roztříštěné a často nekoordinované požadavky na ESG data ze strany bank, investorů nebo velkých odběratelů. Standard je rozdělen do základního a rozšířeného modulu tak, aby si firmy mohly zvolit rozsah reportingu podle svých možností a potřeb. Evropská komise i EFRAG očekávají, že právě VSME se postupně stane jednotným evropským základem pro dobrovolné ESG vykazování menších podniků a pomůže snížit náklady i administrativní tlak v dodavatelských řetězcích

Dobrovolný standard má proto sloužit jako jednotný referenční základ pro sdílení informací o udržitelnosti mezi obchodními partnery. Cílem je zabránit situaci, kdy velké společnosti vyžadují po dodavatelích rozsáhlé a nekoordinované soubory dat, jejichž zpracování je pro menší podniky nákladné a organizačně obtížné. Evropská komise si od návrhu slibuje větší proporcionalitu, snížení regulatorního tlaku v dodavatelských řetězcích a současně zachování dostupnosti relevantních ESG informací pro trh.

Celý balíček potvrzuje posun evropské regulatorní politiky směrem k pragmatičtějšímu přístupu. Po období rychlého rozšiřování ESG povinností nyní Brusel reaguje na sílící kritiku podnikatelského sektoru, který upozorňuje na vysoké náklady, právní nejistotu i administrativní komplikace spojené s implementací CSRD. Přesto Evropská komise současně zdůrazňuje, že zjednodušení nemá znamenat oslabení ambicí v oblasti transparentnosti, klimatických cílů ani odpovědného podnikání.

 

Dokument ke stažení:

 

Zpět