Největší meteorologické překvapení roku 2025 přišlo v červnu. A nebyly to tropické teploty

Rok 2025 nepřinesl rekordní vedra, přesto patřil z pohledu počasí k nejzajímavějším obdobím posledních let. Českou republiku zasáhlo mimořádné sucho, které se podepsalo na stavu řek i podzemních vod, a současně několik výrazných meteorologických událostí ukázalo, jak rychle se mohou podmínky změnit. Největší překvapení roku však nepřišlo během horkého léta. Odehrálo se už v červnu, kdy velmi intenzivní bouře na Vsetínsku doprovázená obřími kroupami a ničivým větrem ukázala sílu lokálních extrémů počasí.

Rok 2025 byl z pohledu české meteorologie rokem zdánlivých rozporů. Zatímco teplotní statistiky neukázaly mimořádně teplé období a průměrná roční teplota se pohybovala jen mírně nad dlouhodobým průměrem, vývoj srážek a vodní bilance zařadil tento rok mezi nejvýznamnější suché roky za poslední desetiletí. Právě kombinace relativně běžných teplot a výrazného nedostatku vody ukázala, že charakter počasí nelze hodnotit pouze podle teplotních rekordů.

Průměrná roční teplota vzduchu na území České republiky dosáhla v roce 2025 hodnoty 8,9 °C. Ve srovnání s normálem období 1991 až 2020 byla vyšší pouze o 0,2 °C. Rok tak skončil jako teplotně normální. V historickém pořadí od roku 1961 se zařadil až na 42. až 43. místo nejteplejších roků. Z pohledu dlouhodobého vývoje však stále potvrzoval pokračující oteplování, protože i hodnota, která byla dříve považována za výrazně nadprůměrnou, se dnes pohybuje blízko současného klimatického normálu.

Mnohem výraznější příběh napsaly srážky. Za celý rok spadlo v průměru pouze 516 milimetrů srážek, což odpovídalo 76 procentům normálu let 1991 až 2020. Rok 2025 se tak stal sedmým nejsušším rokem od roku 1961. Ještě výraznější byla situace v první polovině roku, kdy množství srážek dosáhlo pouze 192 milimetrů. Tak nízký úhrn nebyl zaznamenán za celé období souvislých měření.

Nedostatek vody se nezačal projevovat až během letních měsíců, ale vznikal postupně už od zimy. Sněhová pokrývka byla v mnoha oblastech slabá a jarní období nepřineslo dostatek srážek, které by doplnily zásoby vody v půdě a vodních tocích. Krajina vstupovala do vegetační sezony s výrazným vláhovým deficitem a následný vývoj počasí tento stav dále prohluboval.

Z hydrologického pohledu byl rok 2025 mimořádně náročný. Nízké srážkové úhrny se rychle promítly do průtoků českých řek. Během jarních a letních měsíců se průtoky na mnoha profilech dostávaly pod hranici hydrologického sucha a některé vodní toky vykazovaly hodnoty odpovídající nejnižším stavům zaznamenaným za několik posledních desetiletí. Situace byla nejvýraznější zejména u menších toků, které reagují na nedostatek srážek rychleji než velké řeky.

Nepříznivý vývoj se projevil také u podzemních vod. Hladiny mělkých vrtů zůstávaly po většinu roku podnormální a v některých oblastech dosahovaly silně podnormálních hodnot. Podobně nepříznivá byla situace u vydatnosti pramenů. Zatímco krátkodobé sucho lze často zmírnit několika vydatnějšími srážkami, doplnění podzemních zásob vyžaduje delší období s příznivými podmínkami.

Přestože byl rok 2025 charakteristický především nedostatkem vody, přinesl také několik výrazných meteorologických extrémů. Nejvýznamnější událostí se stala bouře, která zasáhla oblast Vsetínska 5. června. Na rozdíl od dlouhodobého sucha šlo o velmi krátkodobý, ale mimořádně intenzivní jev. Supercelární bouře vytvořila silný sestupný proud vzduchu, takzvaný downburst, který způsobil rozsáhlé škody. Meteorologové zaznamenali také mimořádně velké kroupy o průměru až 6,5 centimetru.

Tato událost byla výjimečná nejen intenzitou samotného jevu, ale také tím, že přišla v roce, kdy celková bouřková aktivita nebyla nijak mimořádná. Počet bouřkových dní byl spíše podprůměrný a nevyskytovala se dlouhá série silných konvekčních situací známá z některých předchozích let. Jedna jediná bouře však svou intenzitou zastínila většinu ostatních meteorologických událostí roku.

Teplotní průběh roku byl přitom značně proměnlivý. Zima 2024/2025 byla jako celek teplotně nadprůměrná, ale přinesla jen omezenou sněhovou pokrývku. Jaro pokračovalo velmi suchým charakterem a zejména duben a květen přispěly k rychlému prohlubování vláhového deficitu. Léto nepřineslo rekordní vedra, ale střídání teplých období s epizodami ochlazení. Podzim byl z hlediska teplot blízko normálu, avšak ani jeho srážkový vývoj nedokázal výrazně napravit deficit vody vzniklý během předchozích měsíců.

Významnou součástí hodnocení roku 2025 zůstává také kvalita ovzduší. Meteorologické podmínky významně ovlivňovaly především koncentrace suspendovaných částic, zejména frakcí PM₁₀ a PM₂,₅, a také výskyt přízemního ozonu (O₃). Suchá období s nedostatkem srážek podporovala opětovné zvedání prachových částic z povrchu a vedla ke zvýšeným koncentracím zejména hrubší frakce PM₁₀. Jemné částice PM₂,₅, které mohou pronikat hluboko do dýchacího ústrojí a představují významné zdravotní riziko, byly ovlivňovány především spalovacími procesy, dopravou, lokálními topeništi a rozptylovými podmínkami.

Ke konci roku přineslo počasí ještě jeden mimořádný zážitek. V noci z 11. na 12. listopadu byla z území České republiky pozorovatelná výrazná polární záře, jeden z nejpůsobivějších astronomických úkazů posledních let. Její vznik souvisel s velmi silnou aktivitou Slunce, které vyslalo směrem k Zemi oblak nabitých částic po mohutné sluneční erupci. Po jeho střetu se zemskou magnetosférou vznikla geomagnetická bouře, která umožnila pozorovat polární záři i v zeměpisných šířkách, kde se běžně nevyskytuje.

Barevné světelné pásy, závoje a oblouky byly zachytitelné na mnoha místech České republiky a staly se mimořádnou podívanou nejen pro astronomy a fotografy, ale i pro širokou veřejnost. Úkaz připomněl, že počasí a atmosférické děje nejsou ovlivňovány pouze procesy probíhajícími na Zemi, ale také dynamickou aktivitou naší nejbližší hvězdy. Silná geomagnetická bouře ukázala propojení mezi Sluncem a Zemí a stala se jedním z nejpozoruhodnějších přírodních jevů roku.

Roční hodnocení Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že rok 2025 nebyl rokem jednoho dominantního extrému. Jeho charakter vytvořila kombinace dlouhodobého nedostatku srážek, výrazného poklesu dostupnosti vody a několika krátkodobých, ale velmi intenzivních meteorologických událostí. Největší překvapení roku skutečně nepřišlo v podobě rekordní teploty. Přišlo během několika desítek minut v červnu, kdy bouře na Vsetínsku připomněla, že i v období sucha může počasí udeřit s mimořádnou silou.

Dokument ke stažení:

Počasí, voda a ovzduší rok 2025