Nová evropská data o průmyslu, energetice a chemické bezpečnosti

Evropské instituce a české odborné organizace zveřejnily v uplynulém období několik nových analýz a datových souborů, které popisují vývoj v oblasti průmyslu, energetiky, chemické regulace a využití prostorových dat. Tyto materiály zahrnují technologické studie zaměřené na dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví, statistiky spotřeby energie v průmyslu Evropské unie, detailní údaje o energetické struktuře jednotlivých sektorů i otevřená geodata z českých regionů.

Společné výzkumné středisko Evropské komise zveřejnilo analýzu technologií využívaných při dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví. Studie se zaměřila na projekty realizované v sektorech, jako je výroba oceli, cementu, chemikálií, skla nebo papíru, které patří mezi významné zdroje průmyslových emisí v Evropské unii. Cílem analýzy bylo zmapovat technologické směry, které jsou v těchto odvětvích aktuálně rozvíjeny a testovány v kontextu snižování emisní náročnosti průmyslové výroby.

Analýza identifikuje několik hlavních technologických směrů, mezi které patří využití nízkouhlíkového vodíku, elektrifikace výrobních procesů, systémy rekuperace energie a technologie založené na principech cirkulární ekonomiky. Dále se zaměřuje na opatření spojená s efektivnějším využíváním surovin a snižováním materiálových ztrát v průmyslových procesech. Podle hodnocení dosáhlo přibližně 40 procent sledovaných technologií vysoké úrovně technologické připravenosti, což je jeden z indikátorů jejich potenciálního uplatnění v praxi.

Studie zároveň popisuje konkrétní technologické přístupy v jednotlivých průmyslových odvětvích. Ve výrobě oceli se objevují řešení využívající vodík při redukčních procesech, které nahrazují tradiční fasilní vstupy. V chemickém průmyslu jsou zastoupeny technologie zaměřené na využívání alternativních surovin a na uzavírání materiálových cyklů, tedy opětovné využití vstupních materiálů v rámci výrobních procesů. Podobné technologické přístupy jsou uváděny i v dalších analyzovaných průmyslových sektorech, kde se liší podle specifik výroby a energetické náročnosti jednotlivých procesů.

Evropský průmysl spotřebovává méně energie

Podle údajů Eurostatu dosáhla konečná spotřeba energie v průmyslu Evropské unie v roce 2024 celkem 8 835 petajoulů. Ve srovnání s rokem 2014 to představuje pokles o 8,1 procenta. Data potvrzují dlouhodobý trend snižování energetické náročnosti průmyslové výroby v Evropské unii, který je pozorovatelný již od devadesátých let.

Struktura spotřeby energie ukazuje, že největší podíl v průmyslu tvoří elektřina s 2 945 petajouly, což odpovídá 33,3 procenta, a zemní plyn s 2 817 petajouly, tedy 31,9 procenta. Obnovitelné zdroje a biopaliva dosahují 999 petajoulů, což představuje 11,3 procenta celkové spotřeby a zároveň vyšší podíl než ropa a ropné produkty, které tvoří 10,4 procenta. Zbytek spotřeby připadá na pevná fosilní paliva, teplo a odpad.

Ve srovnání s rokem 2014 došlo v průmyslu k poklesu spotřeby pevných fosilních paliv o 34,8 procenta a k poklesu využití tepla o 23,7 procenta. Naopak spotřeba energie z obnovitelných zdrojů a biopaliv vzrostla o 24,3 procenta. Data tak ukazují posun ve struktuře energetického mixu směrem k nižšímu zastoupení pevných fosilních paliv a rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů.

Potravinářský průmysl v Evropské unii, který zahrnuje výrobu potravin, nápojů a tabákových výrobků, spotřeboval v roce 2024 celkem 1 134 petajoulů energie, což odpovídá 12,8 procenta celkové průmyslové spotřeby energie. Ve srovnání s rokem 2014 se jeho spotřeba zvýšila o 4,7 procenta.

Struktura spotřeby v tomto odvětví ukazuje dominantní postavení zemního plynu s 46,3 procenta a elektřiny s 35,3 procenta. Obnovitelné zdroje a biopaliva v tomto sektoru zaznamenaly mezi lety 2014 a 2024 nárůst o 68,4 procenta. Současně došlo k růstu spotřeby elektřiny o 8,1 procenta a zemního plynu o 5 procent, zatímco využití pevných fosilních paliv pokleslo o více než třetinu.

Ústecký kraj otevírá veřejnosti solární data

CENIA ve spolupráci s Ústeckým krajem zpřístupnila veřejnosti data vzniklá na základě leteckého laserového skenování a analýzy solárního potenciálu území. Zveřejněné datové soubory obsahují digitální modely terénu, digitální modely povrchu a specializované vrstvy zaměřené na potenciál využití sluneční energie v území.

Letecké laserové skenování umožňuje tvorbu detailních trojrozměrných modelů krajiny pomocí laserových impulsů vysílaných z letadla. Tato data jsou využívána například při mapování krajinných struktur, správě lesních porostů, hodnocení povodňových rizik, plánování dopravní infrastruktury nebo sledování změn v krajině.

Součástí dat je také model solárního potenciálu, který umožňuje vyhodnocovat vhodnost jednotlivých střech pro instalaci fotovoltaických systémů na základě jejich orientace, sklonu a míry zastínění. Data slouží jako podklad pro plánování investic do obnovitelných zdrojů energie na úrovni domácností, firem i veřejné správy.

Chemická legislativa EU se posouvá od evidence k aktivnímu řízení rizik

Evropská agentura pro chemické látky zveřejnila čtvrtou zprávu o fungování nařízení REACH a CLP, která hodnotí vývoj v období let 2021 až 2025. Zpráva popisuje vývoj evropské chemické regulace směrem k systematičtějšímu hodnocení chemických látek z hlediska jejich rizik.

Podle zprávy jsou data o chemických látkách stále více využívána pro regulační rozhodování, identifikaci nebezpečných látek a přípravu omezení nebo autorizací. Evropská unie tato data využívá jako základ pro hodnocení chemických látek v rámci jednotného regulačního rámce.

Zpráva uvádí zvyšování kvality registračních dokumentací i efektivity kontrolních mechanismů. Důležitou roli hraje propojení různých legislativních nástrojů, které umožňuje rychlejší identifikaci látek vzbuzujících mimořádné obavy. Data jsou zároveň využívána také pro hodnocení skupin chemických látek namísto jednotlivých látek, což mění způsob jejich regulačního posuzování.

Dokument ke stažení:

Technical Report on Innovative Techniques (TRIT)

Report on the operation of REACH and CLP 2026 [EN][PDF]