Více času na podstatné
Nová pravidla pro krizové plány: stát zavádí jednotnou strukturu a ruší staré dokumenty
Čerstvý návrh nařízení vlády navazuje na srpnovou novelu krizového zákona a přináší zásadní změny do oblasti krizového plánování. Změny se týkají především obsahu a struktury plánovací dokumentace, jejímž cílem je sjednotit pravidla a přiblížit je novým evropským požadavkům. Největší novinkou je zavedení dvou nových celostátních dokumentů – krizového plánu České republiky a posouzení rizik České republiky. Ty mají představovat zastřešující rámec, s nímž se budou slaďovat plány všech nižších úrovní – od krajů, přes obce s rozšířenou působností, až po ministerstva a další ústřední orgány.
Na druhé straně dochází ke zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Tento krok má odstranit duplicitní dokument, který byl podle zákona o kritické infrastruktuře nahrazen jinými nástroji. V rámci stávající dokumentace, jako jsou krizové plány krajů, obcí či ministerstev, dochází k dílčím úpravám – nově mají být zpracovávány ve zjednodušené struktuře s jasně oddělenou základní a přílohovou částí. Díky tomu by mělo být plánování přehlednější, rychlejší a více kompatibilní s nově zavedeným národním plánem.
Krizový plán České republiky bude podle návrhu tvořit základní a přílohová část. Základní část má obsahovat charakteristiku organizace krizového řízení, analýzu ohrožení a přehled opatření nezbytných k překonání krizových situací na národní úrovni. Do přílohové části se pak soustředí dokumenty z ministerstev, ústředních úřadů či České národní banky, včetně plánů nezbytných dodávek a regulačních opatření. Podobně je nastaveno i nové posouzení rizik České republiky, které má podrobně popsat hrozby, jejich pravděpodobnost a dopady prostřednictvím scénářů ohrožení, a navrhnout postupy k jejich zvládání.
Změny mají pozitivní dopad na bezpečnostní připravenost státu i na samotné zpracovatele plánů. Ministerstvo vnitra a Hasičský záchranný sbor, kteří budou za novou dokumentaci odpovědní, nepočítají s dodatečnými náklady – půjde o součást stávající agendy. U podnikatelských subjektů, zejména těch zasažených povinností připravovat plány krizové připravenosti, by mělo dojít k administrativnímu zjednodušení, neboť nová verze dokumentů má být stručnější a méně zatížená nadbytečnými částmi. Stejný efekt se očekává i na úrovni obcí a krajů.
Návrh přitom zohledňuje i evropský kontext. Implementuje detailní požadavky na posouzení rizik členských států podle směrnice o odolnosti kritických subjektů (CER), přičemž samotný institut už byl zakotven do českého práva novelou krizového zákona. Nové prováděcí nařízení tedy nastavuje především jednotná pravidla pro strukturu a obsah, aby byla zajištěna kompatibilita mezi různými úrovněmi krizových plánů a evropskými standardy.
Účinnost změn má nastat patnáctým dnem po vyhlášení, přičemž vzhledem k navázání na transpoziční zákon o kritické infrastruktuře se očekává, že to bude blízko 1. lednu 2026. Přechodné období je přitom nastaveno tak, aby všechny povinné subjekty měly dostatek času na aktualizaci své dokumentace.
Dokument ke stažení: