Více času na podstatné
Nové výzkumné priority Česka: Cesta k odolnější a udržitelnější společnosti
Vstoupí Česká republika do nové éry řízení výzkumné a inovační politiky? Opověď přináší předložený rámec Národních priorit orientovaného výzkumu (NPOV), připravený Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), představuje strategický dokument zaměřený na řešení nejzásadnějších výzev, kterým bude česká společnost čelit v horizontu příštích desetiletí. Tyto priority, platné do roku 2036, jsou navrženy tak, aby umožnily efektivní alokaci veřejných zdrojů, podpořily konkurenceschopnost, a především zlepšily kvalitu života v kontextu udržitelného rozvoje.
Aktualizace NPOV vychází ze zjištění, že původní priority z roku 2012 přestaly odpovídat dynamickému vývoji jak v evropském výzkumném prostoru, tak ve vnitřním společenském kontextu. Nový přístup klade důraz na propojení základního a aplikovaného výzkumu, který je strategicky zacílen na konkrétní problémy s přímým dopadem na společnost. Formulace NPOV byla podpořena odbornou diskuzí napříč pěti tematickými panely, jejichž výstupy reflektují jak odbornou expertizu, tak požadavky praxe a veřejné správy.
Nové priority jsou navrženy jako reakce na šest hlavních společenských výzev. Každá z nich obsahuje strategické cíle výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI), které mají ambici přinést nejen nové poznatky, ale i konkrétní přínosy pro veřejnou politiku, průmysl a občanský život.
Energetická transformace a udržitelná budoucnost představuje soubor výzkumných a inovačních aktivit, které podporují přechod k nízkouhlíkové ekonomice a bezpečnému, soběstačnému energetickému systému. Výzkum se soustředí na vývoj nových materiálů a technologií pro zvýšení účinnosti konverze energie, akumulaci a distribuci z obnovitelných zdrojů, pokročilé jaderné technologie včetně malých modulárních reaktorů a řízení decentralizovaných sítí. Klíčovým prvkem je také zohlednění společenských a ekonomických dopadů transformace, včetně odolnosti komunit a veřejné podpory změn.
Adaptace na změny klimatu a zmírnění jejich dopadů na společnost se orientuje na zajištění dlouhodobé stability a bezpečnosti přírodních i městských systémů. Výzkum se zaměřuje na monitorování klimatických trendů, ochranu biodiverzity, snižování znečištění vod a půdy, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a rozvoj ekologického zemědělství. Velká pozornost je věnována adaptačním technologiím – od agrolesnictví po zelenou infrastrukturu ve městech – a zkoumání dopadů klimatických změn na zdraví a sociální stabilitu společnosti.
Důvěra v demokracii a odolnost společnosti v čase polykrize zahrnuje výzkum mechanismů společenské resilience, posilování demokratických procesů a snižování společenských nerovností. Mezi hlavní témata patří duševní zdraví, kulturní identita, občanská participace a demokratické inovace. Zohledněny jsou i dopady digitalizace, migrace a polarizace společnosti. Výzkum se snaží porozumět procesům vzniku důvěry a nedůvěry v instituce a navrhnout nástroje, jak důvěru občanů posilovat i v turbulentních časech.
Připravenost na demografické změny, stárnutí obyvatel a udržitelné zdraví odpovídá na výzvy spojené s proměnou věkové struktury obyvatelstva. Výzkum se zaměřuje na faktory ovlivňující zdraví, vývoj moderních diagnostických a terapeutických postupů, dostupnost a efektivitu zdravotních a sociálních služeb, ale také na rovnost v přístupu ke kvalitní péči. Velký důraz je kladen na nové technologie – od personalizované medicíny přes robotiku až po telemedicínu – a jejich etické aspekty v péči o stárnoucí populaci.
Technologická a digitální transformace společnosti představuje rámec pro výzkum v oblastech, které určují budoucí směřování českého hospodářství i veřejné správy. Výzkumné aktivity zahrnují vývoj umělé inteligence, kvantových technologií, polovodičů, nových materiálů i pokročilých výrobních procesů. Důležitou součástí je i výzkum dopadů těchto technologií na společnost a rozvoj digitálních kompetencí obyvatel. Podpora STEM vzdělávání a motivace nové generace techniků a vývojářů hraje klíčovou roli v posílení technologické soběstačnosti země.
Komplexní reakce na vnitřní i vnější bezpečnostní hrozby reaguje na proměnu bezpečnostního prostředí – od kybernetických útoků přes hybridní války až po průmyslové havárie a rizika spojená s technologiemi dvojího užití. Výzkum cílí na zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury, ochranu dat, vývoj obranných technologií a krizové řízení. Zohledňuje také společenský kontext – jak radikalizaci, tak společenskou akceptaci nových bezpečnostních opatření, včetně technologií založených na umělé inteligenci.
Výzkum s přínosem, ne pro šuplík
Zveřejnění zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z 28. července 2025 však přináší varující kontext, který nelze při realizaci nových priorit přehlížet. Podle NKÚ čerpalo Česko na výzkum a vývoj mezi lety 2018 a 2023 téměř 30 miliard korun, aniž by se výrazně zlepšila mezinárodní konkurenceschopnost české vědy. Upozorňuje na roztříštěnost systému, slabou provázanost výzkumných výsledků s praxí a nedostatek strategického řízení, které by zajišťovalo měřitelné dopady investic.
Tato zjištění podtrhují potřebu, aby se nové Národní priority orientovaného výzkumu nestaly pouhým rámcem „výzkumu pro výzkum", ale skutečně naplnily své ambice – cílit na řešení konkrétních, naléhavých a společensky relevantních problémů. Je nezbytné zajistit, aby výsledky výzkumu nejen vznikaly, ale také byly využívány v praxi – ať už v oblasti veřejných politik, průmyslu, nebo zlepšování života obyvatel.
Strategický dokument NPOV proto musí být nejen odborně kvalitní, ale také manažersky uchopitelný a pravidelně vyhodnocovaný. V tomto směru bude klíčové, zda budou priority skutečně promítnuty do výzev operačních programů, řízení výzkumných infrastruktur i evaluace výzkumných institucí. Právě v takovém přístupu se může výzkum stát motorem inovací, nikoli slepou dotační uličkou.
Dokument ke stažení: