Více času na podstatné

Novela zákona o vodách vstupuje v platnost 1.8.!!!

26.07.2010 10:18

Novela vodního zákona vyšla ve Sbírce zákonů (částka 53) dne 21.května pod číslem 150/2010 a nabude účinnosti ke dni 1. srpna 2010. Jde již o třetí podstatnou právní úpravu vodního práva. Vodní zákon byl již od roku 2001 15krát novelizován.

 

Novela vodního zákona pokrývá 4 věcné oblasti změn a obsahuje 208 novelizačních bodů a 9 přechodných ustanovení

1) transpozice nových evropských směrnic

    A) ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (2006/118/ES)

        • úprava zmocnění k vyhlášce o monitoringu (§ 21 odst. 3)
        • zmocněním k novému nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění podzemních vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních             vod do vod podzemních (§ 38 odst. 8)
        • možnost Ministerstva životního prostředí předložit vládě Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť                    nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3)

B) o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (2007/60/ES)

    • zavádí do legislativy postupy vedoucí ke zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
    • hodnocení povodňových rizik musí být provedeno nejpozději do 22. prosince 2011
    • Zpracování map povodňového nebezpečí (různé scénáře) a map povodňových rizik (nepříznivé následky) musí být k disposici do 22. prosince 2013.
    • plány pro zvládání povodňových rizik musí být přijaty do 22. prosince 2015

C) reakce na upozornění Evropské komise na neúplnou nebo nesprávně provedenou transpozici rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES)
2) návrhy úprav vyplývající z devítileté aplikace vodního zákona
3) snižování administrativní zátěže (jak na straně uživatelů – právnických a fyzických osob, tak na straně státní správy)
4) návrhy úprav vyplývající z nové koncepce správního trestání

 

Změny vedoucí jednak ke snižování administrativní zátěže podnikatelů a snížení nároků na státní správu.

- nahrazení povolení k nakládání s podzemními vodami pro využívání energetického potenciálu podzemních vod pro tepelná čerpadla, v případech kdy nedochází k odběru
nebo čerpání podzemní vody (§ 8 odst. 3 písm. e), souhlasem k vrtu [§ 17 odst. 1 písm. g)],
- prodloužení minimální lhůty platnosti povolení pro využívání energetického potenciálu z 25 na 30 let (§ 9 odst. 6),
- vydávání povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci na dobu užívání vodního díla, jež takové nakládání s vodami umožňuje (§ 9 odst. 7),
- zrušení povinnosti zjišťovat jakost odebrané vody a výsledky předávat pro účely státní správy (§ 10 odst. 1),
- snížení počtu situací, kdy může vodoprávní úřad změnit nebo zrušit platné povolení (§ 12 odst. 1),
- zrušení nutnosti důvodu k žádosti o změnu povolení k nakládání s vodami (§ 12 odst. 2),
- zrušení stavebního povolení i ohlášení pro běžné stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa (§ 15 odst. 2),
- využití institutu zkráceného stavebního řízení pro stavby vodovodních řadů, kanalizačních stok a objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami (§ 15
odst. 8),
- zavedení institutu ohlášení vodních děl pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (domovních ČOV, septiků) provozovaných podle stanovených podmínek v § 59 odst. 1 písm. k) [§ 15a],
- zavedení možnosti vydávat souhlas jako závazné stanovisko (§ 17 odst. 2),
- zjednodušení vodoprávní evidence pro vodoprávní úřady, její elektronizace a přesun do kompetence správců povodí (s. p. Povodí) [§ 19],
- omezení neohraničené povinnosti předávání informací pro účely monitoringu vod od subjektů, které nakládají s vodami (§ 21 odst. 5),
- zrušení povinnosti schvalovat provozní řády vodních děl (§ 59 odst. 1 a § 115 odst. 17),
- převedení povinnosti fyzického předávání dokumentací k záplavovým územím a organizačních částí povodňových plánů na zabezpečení jejích zpřístupnění v elektronické podobě (§ 66 odst. 4 a § 71 odst. 7),
- zrušení povinnosti každoročně podávat poplatkové hlášení pro stanovení záloh na poplatek za odběr podzemní vody pokud nedošlo ke změně povolení (88 odst. 5),
- zjednodušení a zrychlení procesu vydávání povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami a stavební povolení k vodním dílům uvedením vzorů žádostí pro povolení včetně spojených formulářů v prováděcí vyhlášce; tím je položen základ pro elektronické podání žádosti (§ 115 odst. 2),
- úprava procesního postupu v umožnění vydat rozhodnutí jako první úkon v řízení (§ 115 odst. 10) a zavedení možnosti tzv. společného řízení přímo ze zákona, ve kterém žadatel požádá o vydání více rozhodnutí současně (§ 115 odst. 11).

 

Další změny upravují procesní postupy vodoprávních úřadů zejména:
- zrušení § 105 odst. 2 – zrušení působnosti pověřených obecních úřadů jako vodoprávních úřadů; vzhledem k požadavku ministerstva vnitra dochází k přesunu jejich kompetencí na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Podle přechodného ustanovení čl. II bodu 9 pověřené obecní úřady příslušné do 31. července 2010 podle účinného vodního zákona dokončí zahájená a pravomocně neskončená řízení,
- zpřesňuje vymezení působnosti vodoprávních úřadů na území vojenských újezdů, jejichž úkoly plní újezdní úřady; upřesňuje a doplňuje kompetence krajských úřadů, např. krajské úřady budou stanovovat nejen záplavová území, ale nově i jejich aktivní zóny; v případě Ministerstva životního prostředí specifikuje jeho kompetenci ústředního vodoprávního úřadu ve věcech zranitelných oblastí nově tak, že do této kompetence nenáleží přezkoumávání akčního programu, a dále ve věcech plnění úkolů podle § 108 odst. 3 písm. v) vůči Evropským společenstvím se nově stanoví, že tuto kompetenci bude Ministerstvo životního prostředí vykonávat společně s Ministerstvem zemědělství,
- dosavadní zákonem stanovený okruh výjimek ze zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů a na nádržích pro chov ryb rozšiřuje o výjimku týkající se plavidel osob, které mají příslušné povolení k nakládání s vodami, při obhospodařování nádrží určených pro chov ryb. Nově se též  umožňuje v jednotlivých případech udělit výjimku ze zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách pro jakoukoli činnost; dosud bylo možné udělit takovou výjimku jen pro sportovní činnost,
- zavádí kompetenci vodoprávního úřadu rozhodnout v pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, případně o jaký druh nakládání s vodami se jedná,
- nově stanoví, že podmínkou povolení odběru podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody je též skutečnost, že zdroj podzemní vody splňuje
podmínky stanovené vyhláškou pro balenou kojeneckou nebo balenou pramenitou vodu (tj. vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost
balených vod a způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů),
- nově stanoví, že povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, lze vydat jen současně se stavebním povolením, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené; v případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují,
- zakotvuje se, že vodoprávní úřad na žádost oprávněné osoby prodlouží povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, pokud nebyla oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušení zákona,
- zavádí institut zrušení vodního díla,
- zavádí kompetenci vodoprávního úřadu nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu příslušného povodňového orgánu,
- zpřesňuje obsah vodoprávní evidence, do níž mají být vedle rozhodnutí zahrnuta  opatření obecné povahy, závazná stanoviska, souhlasy a podaná ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona a též časti rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle vodního zákona,
- dosavadní ochranná pásma vodních zdrojů doplňuje o institut ochranné ho pásma zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody a ochranného pásma zdrojů
pramenité vody; nově se ochranná pásma vodních zdrojů stanoví opatřením obecné povahy,
- zpřesňuje problematiku minimálního zůstatkového průtoku; stanoví se, že minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, přičemž
se zároveň zakotvuje povinnost vodoprávního úřadu stanovit v tomto rozhodnutí místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledů
měření vodoprávnímu úřadu; způsob a kriteria stanovení minimálního zůstatkového průtoku budou upravena nařízením vlády,
- postup a rozhodování vodoprávních úřadů při mimořádných opatřeních oproti dosavadní právní úpravě podřizuje správnímu řádu,
- zavádí institut pořádkové pokuty, kterou lze uložit až do výše 200 000 Kč osobám, které neumožní vodoprávním úřadům či České inspekci životního prostředí při výkonu
vodoprávního dozoru provádění příslušných kontrolních činností podle § 114; pokutu lze ukládat i opakovaně, úhrn takto uložených pokut však nesmí překročit částku
2 000 000 Kč,
- stanoví, že v případě ústního jednání ve vodoprávním řízení, vodoprávní úřad musí upozornit účastníky řízení a dotčené orgány, a to nejméně 10 dnů před ústním
jednáním, na to, že závazná stanoviska, námitky a důkazy mohou uplatnit nejpozděj při ústním jednání a že jinak k nim nebude přihlédnuto. V případě, že vodoprávní úřad
upustí od ústního jednání, je povinen učit lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky
či důkazy. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, má vodoprávní úřad povinnost rozhodnut bezodkladně; v těchto případech se ve správním řízení nepoužijí ustanovení § 36 a 47 správního řádu a půjde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí vodoprávního úřadu může být prvním úkonem v řízení,
- pro případy, pokud se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, stanoví, že
lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě,
- pro některé neodkladné případy aplikace institutu opatření obecné povahy v oblast vod zavádí odchylky od obecné úpravy tohoto institutu stanovené správním řádem,
- stanoví, že v řízení v pochybnostech rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední,
- krajským úřadům se stanoví kompetence povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popř. jiných vodních živočichů; v povolení musí
vodoprávní úřad stanovit podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb; povolení, kde se
stanoví podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být vydáno na dobu delší než 4 roky,
- vlastníkům vodních děl ukládá povinnost neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny, které mají vliv na obsah manipulačního řádu,

- dle dosavadní úpravy občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, má právo být informováno o zahajovaných správních řízeních
vedených podle vodního zákona, a to pokud o takové informace vodoprávní úřad požádá a žádost co do předmětu a místa řízení specifikuje. Novela stanoví, že uvedená
žádost platí jen 1 rok ode dne jejího podání a lze ji podávat opakovaně. Zároveň se nově stanoví, že dnem sdělení informace o zahájení řízení vedeného podle vodního
zákona občanskému sdružení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně
způsobem umožňujícím dálkový přístup,
 

Další podrobnosti ZDE

 

 

Dále doporučujeme si prostudovat:

Text zákona č. 150/2010 Sb. ZDE

Mgr. Zdeněk Horáček - Velká novela vodního zákona a prováděcí předpisy - aktuální informace (seminář na Výstavě VODOVODY-KANALIZACE 2010)

Odborný článek na www.tzb-info.cz

JUDr. Ludmila Žaludová - Provázanost se zákonem o vodovodech a kanalizacích (Novela vodního zákona č. 254/2001 Sb. v oboru vodovodů a kanalizací - 1. 7. 2010)

Ing. Michaela Polidarová - Návrh změny nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (Novela vodního zákona č. 254/2001 Sb. v oboru vodovodů a kanalizací - 1. 7. 2010)

Mgr. Emílie Nedvědová - Příprava NV k § 38 - vypouštění odpadních vod do vod podzemních (seminář na Výstavě VODOVODY-KANALIZACE 2010)

 

Zdroje: SOVAK, www.tzb-info.cz, MZe