Novinky z evropského dění: Méně emisí, méně byrokracie, více bezpečnosti

Evropská unie schválila tři opatření, která zásadně ovlivní podobu evropské klimatické, podnikové i chemické politiky. Europoslanci podpořili cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990, čímž stanovili nový rámec pro dekarbonizaci evropského hospodářství. Zároveň se EU rozhodla snížit administrativní zátěž spojenou s reportováním o udržitelnosti a pravidly náležité péče, aby zajistila větší srozumitelnost a přiměřenost požadavků. Třetím krokem je přijetí legislativního balíčku „One Substance, One Assessment“, který sjednocuje hodnocení chemické bezpečnosti v Evropě a posiluje vědeckou koordinaci mezi unijními agenturami.

90 % méně emisí do roku 2040: Evropa přitvrzuje v klimatické ambici

Evropský parlament se po bouřlivých debatách postavil za návrh snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Tento cíl, který vzešel z doporučení Evropské komise, představuje klíčový mezník mezi současným rámcem do roku 2030 a dlouhodobým závazkem klimatické neutrality do roku 2050.

Odsouhlasený plán není jen symbolickým signálem směrem k Pařížské dohodě, ale i praktickým pokynem pro členské státy a průmysl, jak směrovat investice a politiky v nadcházejících letech. Nový rámec má pomoci zejména při plánování národních klimaticko-energetických strategií, přičemž počítá s určitou flexibilitou – pokud by se ukázalo, že technologický vývoj či socioekonomické dopady neumožňují naplnění stanovené trajektorie, bude možné parametry cíle přehodnotit.

Významným prvkem kompromisu je možnost využít až pětiprocentní podíl tzv. mezinárodních uhlíkových kreditů, tedy certifikovaných emisních úspor realizovaných mimo území EU. Tento mechanismus má napomoci dosažení cílů zejména v případech, kdy domácí dekarbonizace naráží na technologické či strukturální limity.

Méně papírování, více smyslu: EU mírní tlak na firmy v oblasti ESG a náležité péče

Zatímco klimatická politika zůstává ambiciózní, v oblasti podnikové regulace se EU rozhodla pro umírněnější kurz. Evropský parlament schválil pozici, která zásadně zjednodušuje reportingové povinnosti v rámci směrnice o zveřejňování informací o udržitelnosti (CSRD) a připravované směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (CSDDD).

Změna přináší jasné vymezení, koho se pravidla skutečně týkají. Povinnost vypracovávat podrobné zprávy o udržitelnosti se nově vztahuje pouze na společnosti, které zaměstnávají více než 1 750 osob a dosahují čistého obratu nad 450 milionů eur. U požadavků na náležitou péči se hranice posouvá ještě výš – na 5 000 zaměstnanců a 1,5 miliardy eur obratu.

Změna přináší významnou úlevu zejména pro malé a střední podniky, které v minulosti čelily požadavkům na poskytování rozsáhlých ESG dat ze strany svých odběratelů. Nový rámec tyto disproporce vyrovnává a stanoví, že velké společnosti nemohou po dodavatelích vyžadovat více informací, než odpovídá dobrovolným standardům Evropské komise.

Zaveden bude také digitální portál, který podnikům poskytne jednotné pokyny, šablony a přehled všech relevantních požadavků. Záměrem je vytvořit jednoduchý, volně dostupný nástroj, jenž sníží náklady na administrativu a zajistí větší transparentnost.

Tento legislativní posun je odpovědí na stále silnější kritiku z řad průmyslu i národních vlád, podle nichž se EU v posledních letech „ztratila v papírech“. Přílišná míra administrativy začala brzdit i samotný smysl udržitelnosti – tedy řízení rizik, zvyšování důvěryhodnosti a dlouhodobé hodnoty podniků.

Nový návrh proto zachovává strategickou roli ESG, ale přesouvá těžiště z kvantity informací na kvalitu a reálný dopad. V českém kontextu to může znamenat lepší vyvážení mezi povinností a motivací, zejména pro průmyslové podniky, které se snaží sladit udržitelnost s konkurenčními tlaky a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.

Chemikálie pod jednou střechou

Třetí rozhodnutí, které dnes potvrdila Rada EU, míří do oblasti chemické bezpečnosti. Balíček legislativních opatření známý jako „One Substance, One Assessment“ (OSOA) má zefektivnit a sjednotit hodnocení chemických látek napříč evropskými předpisy.

Dosud byla situace roztříštěná: jednotlivé agentury – například ECHA, EFSA či EMA – prováděly hodnocení pro různé sektory, často s duplicitními či odlišnými výsledky. Nový přístup zavádí jednotnou metodiku a společnou datovou platformu, kterou bude spravovat Evropská chemická agentura.

Cílem je, aby o každé látce existovalo jediné, konsolidované hodnocení využitelné napříč regulacemi – od průmyslové výroby přes potraviny a kosmetiku až po zemědělské přípravky. Platforma bude integrovat data z více než 70 evropských právních aktů a umožní rychlejší výměnu informací mezi vědeckými institucemi, úřady a podniky.

Rada EU zároveň přijala úpravy, které mají usnadnit přenos vědeckých a technických úkolů mezi agenturami a zajistit vyšší transparentnost vůči veřejnosti. Klíčovou novinkou bude i zveřejňování dat o chemických látkách v uživatelsky přístupné formě, což umožní lepší informovanost spotřebitelů i odběratelů.

Z pohledu průmyslu jde o významný krok ke zjednodušení a předvídatelnosti legislativy. Evropský chemický sektor, který patří mezi nejregulovanější odvětví na světě, dlouhodobě volal po sjednocení pravidel a odstranění duplicit. Současně se tím posiluje důraz na bezpečné a udržitelné alternativy k rizikovým látkám – což je v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu i s plánem průmyslové dekarbonizace.