Nový evropský Bauhaus. Může Evropská unie změnit způsob, jak budeme žít ve městech?

Evropa už nechce stavět jen úsporné domy a opravovat náměstí. Chce proměnit samotný pocit z míst, kde lidé žijí. Nová iniciativa Evropské unie s názvem New European Bauhaus má spojit architekturu, ekologii, sociální soudržnost i kvalitu veřejného prostoru do jedné společné vize. A právě nyní dostává tento ambiciózní projekt další silný impuls. Rada Evropské unie totiž vyzvala členské státy, aby principy New European Bauhaus začaly systematicky promítat do svých národních politik, financování i rozvoje měst a čtvrtí.

Název může být pro část veřejnosti matoucí. Mnoho lidí si při slově Bauhaus vybaví známý obchodní řetězec pro kutily. V tomto případě však jde o něco zcela jiného. New European Bauhaus navazuje na historickou uměleckou a architektonickou školu Bauhaus, kterou v roce 1919 založil německý architekt Walter Gropius. Původní Bauhaus zásadně ovlivnil moderní architekturu, design i urbanismus a snažil se propojit estetiku s funkčností a každodenním životem. Současná evropská iniciativa tento odkaz přenáší do jednadvacátého století a propojuje jej s klimatickou politikou, sociální inkluzí a kvalitou života ve městech.

New European Bauhaus vznikl v roce 2020 z iniciativy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jako kulturní a společenský rozměr Evropské zelené dohody. Jeho cílem není pouze snižovat emise nebo podporovat energeticky úsporné budovy. Projekt chce vytvářet prostředí, která budou současně udržitelná, esteticky kvalitní a sociálně dostupná. Evropská unie v této souvislosti často používá trojici hodnot krásné, udržitelné a společné. Právě propojení těchto tří principů je považováno za hlavní filozofii celé iniciativy.

Nejde tedy jen o architekturu v tradičním slova smyslu. New European Bauhaus zahrnuje také veřejný prostor, dopravu, komunitní život, městské plánování, dostupné bydlení, práci s krajinou i nové formy participace obyvatel. Důležitou roli hraje myšlenka, že ekologická transformace nesmí být vnímána jako technokratický proces vnucovaný shora, ale jako změna, která zlepší každodenní život lidí a vytvoří prostředí, v němž se budou cítit dobře.

Aktuální doporučení Rady Evropské unie představuje významný politický signál. Členské státy mají podle něj začít principy New European Bauhaus systematicky začleňovat do národních strategií, dotačních programů i investic do měst a regionů. Evropská politika tím reaguje na rostoucí tlak spojený s klimatickou změnou, nedostatkem dostupného bydlení, sociální izolací i degradací veřejného prostoru. Důraz je kladen na vznik čtvrtí, které budou energeticky šetrné, sociálně inkluzivní a zároveň příjemné pro život.

Součástí iniciativy jsou také rozsáhlé evropské grantové programy. Pro období 2025 až 2027 vznikl speciální finanční nástroj New European Bauhaus Facility, který podporuje inovativní projekty zaměřené na udržitelnou výstavbu, regeneraci čtvrtí nebo nové modely komunitního bydlení. Jen pro rok 2026 je připraveno přibližně 101 milionů eur z programu Horizon Europe. Financovány mají být projekty propojující ekologii, sociální soudržnost a kvalitní design.

Významným tématem je také dostupnost. Evropské instituce zdůrazňují, že kvalitní architektura a dobře navržené veřejné prostory nesmějí být výsadou bohatých částí měst. New European Bauhaus proto pracuje s představou, že esteticky hodnotné a ekologicky šetrné prostředí má být dostupné pro všechny obyvatele bez ohledu na jejich sociální postavení. Právě tento důraz na propojení krásy, udržitelnosti a sociální rovnosti odlišuje iniciativu od běžných infrastrukturních programů minulosti.

Zajímavé je také to, že projekt výrazně překračuje hranice klasické architektury. Do jeho realizace vstupují urbanisté, sociologové, ekologové, designéři, technologické firmy, umělci i místní komunity. Evropská unie se tím snaží vytvořit nový kulturní rámec pro zelenou transformaci. Nejde pouze o technická opatření nebo emisní limity, ale o změnu způsobu, jak lidé přemýšlejí o prostoru kolem sebe a o kvalitě života v evropských městech.

Právě v tom spočívá největší ambice New European Bauhaus. Evropská unie se nesnaží pouze modernizovat budovy. Pokouší se redefinovat samotnou představu evropského životního prostoru pro jednadvacáté století. Ať už bude tento projekt v budoucnu hodnocen jakkoli, už dnes je zřejmé, že nejde o okrajovou kulturní iniciativu, ale o jednu z nejambicióznějších snah propojit ekologii, ekonomiku, architekturu a každodenní život evropských obyvatel do jednoho společného příběhu.