Více času na podstatné
Nový návrh EU zpřísňuje pravidla pro vývoz nebezpečných chemikáli
Evropská komise navrhuje významnou aktualizaci pravidel pro vývoz a dovoz nebezpečných chemických látek v rámci nařízení (EU) č. 649/2012. Nový návrh reflektuje nejen změny v unijní legislativě, ale také závazky vyplývající z Rotterdamské a Stockholmské úmluvy. Účinnost se plánuje od ledna 2026, nyní je otevřené připomínkového řízení.
Evropská komise zveřejnila návrh delegovaného nařízení, kterým se mění a opravuje nařízení (EU) č. 649/2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek. Tento návrh vychází nejen z vývoje unijní legislativy, zejména nařízení REACH, CLP, o biocidních přípravcích a přípravcích na ochranu rostlin, ale také z aktuálních mezinárodních závazků Evropské unie. Konkrétně reaguje na rozhodnutí přijatá v rámci Rotterdamské úmluvy o postupu předběžného informovaného souhlasu pro určité nebezpečné chemikálie a pesticidy v mezinárodním obchodu (Rotterdam Convention, 1998), která stanovuje pravidla pro vývoz chemikálií podmíněný informovaným souhlasem země dovozu, a dále na Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických polutantech (Stockholm Convention, 2001), jejímž cílem je globální eliminace nebo omezení výroby a používání toxických a vysoce perzistentních látek.
Navrhovaná změna unijního nařízení upravuje přílohy I a V a rozšiřuje seznam chemických látek, jejichž vývoz je buď zakázán, nebo významně omezen. Jedná se o reakci na regulatorní rozhodnutí, která byla přijata v rámci Unie například v oblasti zákazu některých pesticidů, biocidních látek či průmyslových chemikálií. Například látky jako sulfurylfluorid, metribuzin, carbendazim, PHMB a další byly buď vyřazeny z procesu schvalování, nebo jim nebyla prodloužena platnost schválení. V důsledku toho jsou nyní navrženy k zařazení do příloh I a V, což prakticky znamená jejich zákaz nebo striktní omezení vývozu mimo EU.
Zvláštní pozornost si zaslouží zařazení některých látek na základě rozhodnutí z nedávných mezinárodních konferencí. Na dvanáctém zasedání Konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, které se konalo v Ženevě od 28. dubna do 9. května 2025, bylo rozhodnuto o zařazení látek carbosulfan a fenthion (ve vysoce koncentrované formě) do přílohy III úmluvy, což znamená, že jejich vývoz je podmíněn výslovným souhlasem země dovozu. Na jedenáctém zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy v roce 2023 byla mimo jiné do přílohy A (zakázané látky) zařazena látka Dechlorane Plus, která se využívá jako zpomalovač hoření a byla identifikována jako látka s velmi dlouhým setrváním v životním prostředí a potenciálním rizikem pro lidské zdraví. Tato změna se nyní promítá do návrhu na úrovni EU.
Součástí návrhu jsou rovněž technické opravy, například zpřesnění celního kódu pro látku terbufos nebo doplnění identifikátorů u jiných látek, aby bylo možné je jednoznačně sledovat v obchodních a celních databázích.
Změny se dotýkají nejen chemických výrobců, ale také vývozců, dovozců a distributorů. Tyto subjekty budou muset přehodnotit své portfolio chemických látek a ověřit, zda se jejich výrobky nenacházejí na aktualizovaném seznamu. V některých případech bude nutné přestat látky vyvážet, v jiných případech budou požadovány nové typy oznámení či vývozních souhlasů. Dopady se mohou dotknout i státních institucí odpovědných za kontrolu vývozu, celní správu a environmentální inspekce.
Z návrhu vyplývá, že nové nařízení má nabýt účinnosti 1. ledna 2026.
Dokument ke stažení: