Obaly: Podaří se odložit účinnost PPWR, jaká jsou pro a proti?

Každá civilizace po sobě zanechává stopu. V moderní ekonomice ji stále častěji představují obaly, bez nichž si obchod, logistiku ani potravinářství nelze představit. Evropské nařízení PPWR, jehož první povinnosti mají začít platit od 12. srpna letošního roku, má postupně nastavit nová pravidla pro nakládání s obaly, jejich recyklovatelnost i množství odpadu vznikajícího v dodavatelských řetězcích. Právě tempo zavádění jednotlivých požadavků však vyvolává otázku, zda jsou firmy, státní správa i evropský trh na rozsah připravovaných opatření dostatečně připraveny.

Nařízení PPWR představuje jeden z nejrozsáhlejších evropských regulatorních rámců v oblasti obalového hospodářství za poslední roky. Evropská unie jeho prostřednictvím usiluje o omezení vzniku obalových odpadů, zvýšení míry recyklace a širší využívání recyklovaných materiálů. Pravidla se mají dotknout výrobců potravin, obchodních řetězců, logistických společností i producentů obalových materiálů. Součástí požadavků je například omezení nadbytečných obalů, vyšší důraz na recyklovatelnost nebo postupné zavádění opakovaně použitelných řešení. Evropská komise argumentuje tím, že bez systémových opatření bude objem obalových odpadů v Evropské unii nadále růst. Současně upozorňuje, že sjednocení pravidel má přinést větší právní jistotu pro firmy působící napříč evropským trhem.

Významná část českého průmyslu však upozorňuje, že praktická implementace nařízení naráží na řadu nevyřešených otázek. Potravinářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu poukazují především na absenci detailních metodik a technických parametrů, podle nichž by firmy mohly své obaly upravovat. Podniky zároveň upozorňují, že některé povinnosti začnou platit dříve, než budou dostupné všechny prováděcí akty Evropské komise. Firmy proto obtížně plánují investice do nových výrobních technologií nebo redesignu obalů. Výrobci upozorňují také na riziko duplicitních nákladů v případě, že budou technické požadavky následně upraveny. Nejistota se podle nich promítá do celého dodavatelského řetězce včetně logistiky a skladování.

Citlivým tématem zůstává požadavek na minimalizaci obalů a omezení takzvaného prázdného prostoru. Evropská pravidla předpokládají, že výrobci budou schopni výrazně optimalizovat objem balení bez dopadu na kvalitu a bezpečnost výrobků. Zástupci průmyslu však upozorňují, že u části produktů nelze obal výrazně zmenšit bez zvýšení rizika poškození během přepravy nebo zkrácení trvanlivosti. Potravinářské firmy zároveň připomínají, že obal často plní nejen marketingovou, ale především ochrannou a hygienickou funkci. Významné investice si podle výrobců vyžádají i nové technologie potřebné pro zajištění recyklovatelnosti nebo využití recyklovaných materiálů. U menších podniků může být tempo implementace podle průmyslu zvlášť problematické.

Evropská komise naopak zdůrazňuje, že ekonomické přínosy opatření se projeví v delším časovém horizontu. Menší množství použitých materiálů má podle Bruselu snížit spotřebu primárních surovin i náklady na dopravu. Evropské instituce zároveň argumentují tím, že jednotný regulatorní rámec odstraní rozdíly mezi jednotlivými národními systémy a usnadní fungování firem na společném trhu. Podle Evropské komise současný model produkce a spotřeby obalů není dlouhodobě udržitelný ani z ekonomického, ani z environmentálního hlediska. Unie proto vnímá PPWR jako součást širší transformace evropského hospodářství směrem k oběhovému modelu. Podpora recyklace a opakovaného využití materiálů má současně posílit strategickou surovinovou bezpečnost Evropy.

České ministerstvo životního prostředí nyní připravuje takzvaný non paper, který má otevřít prostor pro úpravu harmonogramu některých povinností. Resort připouští, že firmy potřebují větší časový prostor pro přípravu a že část prováděcích pravidel zatím není dostatečně konkretizována. Dokument má sloužit jako podklad pro jednání s Evropskou komisí i dalšími členskými státy Evropské unie. Česká republika se tak snaží získat podporu pro odklad vybraných termínů bez zpochybnění samotných environmentálních cílů nařízení. Ministerstvo zároveň deklaruje pokračující komunikaci s podnikatelskými svazy i evropskými institucemi. Cílem má být nalezení proveditelného harmonogramu, který nebude znamenat nepřiměřenou zátěž pro průmysl.

Environmentální organizace upozorňují, že tlak na efektivnější nakládání s obaly je dlouhodobě nevyhnutelný. Podle ekologických iniciativ současný systém generuje nadměrné množství jednorázových odpadů a vysokou spotřebu primárních surovin. Organizace podporující cirkulární ekonomiku zároveň tvrdí, že evropský průmysl měl na přípravu dostatek času již během projednávání legislativy. Podle jejich názoru nelze environmentální cíle opakovaně odsouvat s odkazem na ekonomické komplikace. Ekologické organizace zároveň připomínají, že náklady spojené s odpady a znečištěním životního prostředí jsou dlouhodobě přenášeny na veřejné rozpočty. Přísnější pravidla proto považují za součást širší modernizace evropské ekonomiky.

Významnou otázkou zůstává dopad na ceny potravin a spotřebního zboží. Výrobci i obchodníci upozorňují, že investice do nových technologií, úprav výrobních linek a certifikace obalů budou finančně náročné. Část podniků předpokládá, že vyšší náklady se mohou postupně promítnout do cen pro konečné zákazníky. Rizikovým faktorem je podle průmyslu také omezená dostupnost některých recyklovaných materiálů a vysoké ceny technologických řešení. Menší společnosti současně upozorňují na komplikovaný přístup k financování investic spojených s implementací nových požadavků. Podnikatelské svazy proto požadují realistické přechodné období a jasně definované technické standardy.

Další postup nyní bude záviset především na postoji Evropské komise a ochotě členských států podpořit případnou úpravu harmonogramu. Česká republika se snaží prosadit přístup, který zachová environmentální ambice nařízení, ale současně umožní průmyslu technickou i ekonomickou přípravu. Výsledek může významně ovlivnit podobu evropského obalového trhu v příštích letech i tempo zavádění cirkulárních principů v praxi. Firmy očekávají především jasná pravidla, stabilní regulatorní prostředí a dostatek času pro implementaci. Evropské instituce naopak zdůrazňují nutnost rychlého postupu při omezování obalových odpadů a spotřeby primárních materiálů. 

Zdroj a další podrobnosti:

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“