Více času na podstatné
Oběhové hospodářství v oběhu, EU vydává nové oběživo pro cirkulaci
Evropská komise dnes představila soubor nových iniciativ, které mají urychlit přechod EU na oběhové hospodářství a vytvořit pevný základ pro chystaný Akt o oběhovém hospodářství, jehož předložení se očekává v roce 2026. Mezi klíčové kroky patří přijetí nových pravidel pro přepravu odpadů a zahájení hodnocení stávající legislativy týkající se elektroodpadu.
V nejbližších dnech Komise rovněž zveřejní nová opatření zaměřená na zvýšení účinnosti recyklace a lepší využití materiálů z odpadních baterií. Všechny tyto kroky směřují k naplnění ambicí vytyčených v Kompasu pro konkurenceschopnost a dohodě o čistém průmyslu. Cílem je do roku 2030 zdvojnásobit podíl recyklovaných materiálů v evropském hospodářství a zajistit, aby se EU stala globálním lídrem v oblasti oběhového hospodářství.
Digitalizace a klasifikace přepravy odpadů
Evropská komise zavede jednotný digitální systém pro přepravu odpadů v rámci EU. Firmy tak budou moci nahradit papírové dokumenty plně digitálními procesy, což významně sníží administrativní zátěž a zároveň posílí konkurenceschopnost vnitřního trhu. Přechod na digitalizovanou evidenci zjednoduší přeshraniční přepravu odpadů, zvýší transparentnost, omezí nelegální pohyb a přispěje k lepší ochraně zdraví i životního prostředí.
Digitální systém bude od 21. května 2026 plně nahrazovat papírové postupy. Umožní lepší sledovatelnost odpadových toků a zajistí, že odpad bude recyklován v nejvhodnějších zařízeních napříč členskými státy.
Zároveň Komise zahájila veřejnou konzultaci k plánované harmonizaci klasifikace některých odpadů, tzv. odpadů uvedených na zeleném seznamu. Cílem je usnadnit jejich legální přeshraniční přepravu v rámci EU. Konzultace je otevřená na portálu „Podělte se o svůj názor“ až do 31. října 2025.
Hodnocení směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních
Evropská komise dnes zveřejnila hodnocení směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Tento legislativní rámec je klíčový pro zvládání narůstajícího objemu elektroodpadu a pro sladění pravidel EU s cíli konkurenceschopného oběhového hospodářství. Hodnocení však odhalilo několik zásadních nedostatků – především to, že téměř polovina elektronického odpadu v EU zůstává mimo systém sběru a recyklace, přičemž většina členských států nesplňuje stanovené cíle.
Elektroodpad přitom představuje jeden z nejrychleji rostoucích toků odpadu v Evropě, každoročně narůstající přibližně o 2 %. Skrývá však také obrovský potenciál – například v podobě efektivnějšího využití kritických surovin prostřednictvím jejich zpětného získávání a recyklace, čímž může významně přispět k posílení evropského oběhového hospodářství.
Hodnocení zdůrazňuje potřebu zásadní změny přístupu – včetně účinnějších systémů sběru, modernizace zpracování a posílení ekonomických pobídek. Tyto závěry vytvoří základ pro nadcházející návrh revize směrnice o OEEZ, která se má stát jedním z pilířů připravovaného aktu o oběhovém hospodářství.
Další kroky
Závěry z dnešního strategického dialogu, veřejných konzultací i hodnocení směrnice o elektroodpadech (OEEZ) se stanou základem pro přípravu nového aktu o oběhovém hospodářství. Už v průběhu tohoto týdne chce Komise představit také nová pravidla, která mají zvýšit účinnost recyklace a lepší využití materiálů z baterií. Dialog se zúčastněnými stranami bude pokračovat i nadále – formou dalších konzultací otevřených veřejnosti.
Souvislosti
Výrobní podniky v EU vynakládají na materiály více než dvojnásobek toho, co na pracovní sílu či energii. Zároveň jsou mnohé z nich silně závislé na dovozu kritických surovin ze třetích zemí, což je činí zranitelnými vůči cenovým výkyvům i nejistotám v dodávkách. Řešení nabízí oběhové hospodářství – díky efektivnímu využívání zdrojů, promyšlenému navrhování výrobků a důsledné recyklaci lze tato rizika výrazně omezit a současně snížit náklady. Nejde však jen o ekonomiku. Oběhová řešení hrají klíčovou roli i v klimatické politice: podle odhadů mohou zajistit až čtvrtinu potřebného snížení emisí skleníkových plynů k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
Pro více informací