Obnova Ukrajiny se otevírá českým firmám. Záruky mohou nastartovat zelené investice

Ukrajina nebude po válce potřebovat pouze opravit to, co bylo zničeno. Bude muset zároveň vybudovat infrastrukturu odpovídající evropským standardům. Právě na tento prostor míří nový finanční nástroj Národní rozvojové banky, který může výrazně usnadnit financování investic do odpadového hospodářství, vodohospodářské infrastruktury, oběhového hospodářství nebo energetiky. Program Záruka Obnova Ukrajiny nabízí bankám až 80% krytí úvěru a investorům tak otevírá cestu k projektům, které by bez sdílení části úvěrového rizika mohly vznikat podstatně obtížněji.

Národní rozvojová banka spustila program Záruka Obnova Ukrajiny 10. září 2026. První kolo příjmu žádostí končí 11. listopadu 2026, přičemž samotná výzva je nastavena až do dubna 2029 a počítá s celkovou alokací 125 milionů eur. Nejde přitom o klasickou investiční dotaci. Podpora má podobu bankovní záruky, která může pokrýt až 80 procent jistiny zaručovaného úvěru. Minimálně pětina nákladů projektu musí zůstat na vlastních zdrojích příjemce. Zaručovaný úvěr může dosáhnout 39 milionů eur na jednoho příjemce a ručení může trvat až deset let.

Podstatné je především zaměření programu. NRB jej připravila pro investiční projekty realizované přímo na území Ukrajiny, přičemž mezi oprávněné příjemce patří ukrajinské soukromé společnosti, projektové společnosti a společné podniky ukrajinských a evropských subjektů. Po předchozím schválení Evropskou komisí mohou být příjemci také některé komerční subjekty veřejného sektoru včetně municipalit a regionů. Program tak může být zajímavý nejen pro ukrajinské investory, ale také pro české a další evropské firmy, které chtějí vstoupit do obnovy země prostřednictvím společného podniku nebo technologického projektu.

Příležitost pro moderní odpadové a vodní hospodářství

Z pohledu odpadového hospodářství je mimořádně zajímavá samotná definice zelené transformace. Mezi způsobilými investicemi jsou výslovně uvedeny moderní infrastruktura pro nakládání s odpady, řešení oběhového hospodářství a udržitelná a efektivní infrastruktura pro vodovody a kanalizace. Odpadové hospodářství tak není v programu jen vedlejším environmentálním tématem, ale jednou z konkrétně vymezených investičních oblastí.

Prostor se otevírá také v energetice a sektoru kritických surovin. Podporovány mohou být investice do obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, systémů skladování energie nebo dekarbonizace energetiky. U kritických surovin výzva počítá s podporou celého hodnotového řetězce od průzkumu a těžby přes zpracování a rafinaci až po recyklaci, výrobu komponentů a výzkum a vývoj. Právě propojení recyklace, získávání kritických surovin a výroby nových produktů může být pro budoucí ukrajinskou průmyslovou základnu významné.

Přísná ekologická kritéria nepovolují fosilní paliva

Zajímavé je, jak přísně je přitom nastavena environmentální podmínka. Projekty musí respektovat zásadu Do No Significant Harm, tedy zásadu významně nepoškozovat environmentální cíle. Součástí posouzení má být environmentální screening a kontrola souladu s ukrajinskou legislativou v oblasti životního prostředí. NRB bude navíc sledovat samotný environmentální a klimatický přínos projektů prostřednictvím environmentálních a klimatických markerů OECD DAC. Ekologický přínos tak není pouze deklarací v projektovém záměru, ale stává se jedním z parametrů, které mohou vstoupit do rozhodování o výběru projektů.

Výzva současně poměrně jasně ukazuje, jakým směrem má obnova Ukrajiny směřovat. Z podpory jsou vyloučeny například investice do zařízení určených ke spalování fosilních paliv nebo projekty spojené s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí či skladováním fosilních paliv. Vyloučeny jsou také aktivity, které by vedly k dlouhodobému uzamčení ekonomiky do uhlíkově náročné infrastruktury nebo měly významně negativní dopad na klima a životní prostředí.

Většina peněz musí směřovat do nových technologií

Pro firmy z oblasti odpadů, recyklace, vodárenství, energetiky nebo technologií pro oběhové hospodářství může být významná také struktura způsobilých nákladů. Zaručovaný úvěr musí být primárně investiční a nejméně 80 procent jeho objemu musí směřovat do investičních výdajů. Provozní výdaje mohou představovat nejvýše 20 procent. Podpora tedy není určena k financování běžného provozu podniku, ale především k vybudování nebo modernizaci konkrétní infrastruktury a technologií.

Podmínky současně stanovují pravidla pro původ dodávek a materiálů. Způsobilé výdaje mají přednostně směřovat k dodavatelům z Evropské unie, Ukrajiny, západního Balkánu, Gruzie, Moldavska a zemí Evropského hospodářského prostoru, případně z dalších zemí splňujících stanovená pravidla. Pokud není možné potřebné dodávky z těchto zemí získat za přiměřených podmínek, může být situace posouzena individuálně. Pro evropské technologické firmy tak program vytváří nejen finanční nástroj pro ukrajinské investice, ale také prostor pro zapojení evropských dodavatelských řetězců.

Snížení finančního rizika pro český průmysl

Program proto stojí za pozornost i z českého pohledu. Český průmysl má zkušenosti s technologiemi pro úpravu vody, odpadové hospodářství, recyklaci, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje i průmyslové technologie. Pokud se české firmy zapojí do ukrajinských projektů v podobě společných podniků nebo dodavatelských a technologických partnerství, může pro ně dostupnost bankovní záruky znamenat významné snížení finančního rizika investice.