Více času na podstatné
Obnovitelné zdroje v Česku přidávají na výkonu. K evropským ambicím však stále chybí pořádný kus cesty
Solární elektrárny vyrábějí stále více elektřiny, tepelná čerpadla posilují ve vytápění a biomasa zůstává největším zdrojem obnovitelného tepla. Nová statistika Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2025 ukazuje, jak se česká energetika posouvá k obnovitelným zdrojům. Současně odhaluje, kde se růst zpomaluje a jak náročné bude přiblížit se evropským klimatickým a energetickým cílům.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v České republice dosáhl v roce 2025 podle metodiky Eurostatu 18,76 %. Oproti roku 2015, kdy činil 15,07 %, jde o postupný posun, který však v posledním sledovaném roce vystřídal mírný pokles. V roce 2024 totiž podíl OZE dosahoval 19,21 %.
Vývoj přitom není ve všech oblastech stejný. Zatímco podíl obnovitelné elektřiny na její spotřebě vzrostl z 17,93 % v roce 2024 na 19,20 % v roce 2025, podíl OZE ve vytápění a chlazení klesl z 29,06 % na 27,69 %. V dopravě se obnovitelné zdroje podílely na spotřebě pouze 5,36 %, zatímco o rok dříve to bylo 5,74 %.
Čísla tak ukazují, že česká energetická transformace postupuje rozdílným tempem podle jednotlivých sektorů. Elektřina se opírá především o rychle rostoucí fotovoltaiku, vytápění o biomasu a tepelná čerpadla. Doprava naopak zůstává oblastí, kde je podíl obnovitelných zdrojů výrazně nižší.
Fotovoltaika táhne výrobu elektřiny vzhůru
Nejvýraznější růst zaznamenala fotovoltaika. V roce 2025 vyrobily české solární elektrárny přibližně 4,29 TWh elektřiny, zatímco v roce 2020 to bylo 2,29 TWh. Za pět let se tak jejich produkce téměř zdvojnásobila. Instalovaný výkon vzrostl z 2,14 GW v roce 2020 na 4,63 GW v roce 2025.
Fotovoltaika se v loňském roce podílela na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů více než 35 %. Její význam posiluje především rozvoj menších instalací. Elektrárny s výkonem do 10 kW vyrobily 1,39 TWh, což představuje výrazný nárůst oproti 151,96 GWh v roce 2020. Roste také segment středně velkých instalací a podnikových fotovoltaických elektráren.
Podstatně pomalejší vývoj vykazuje větrná energetika. Instalovaný výkon větrných elektráren dosáhl 380 MW, oproti 339 MW v roce 2020. Výroba elektřiny však meziročně klesla ze 716,8 GWh na 666,2 GWh. Větrné elektrárny tak v roce 2025 dodaly přibližně 5,35 % elektřiny vyrobené ze všech OZE.
Výrazný meziroční pokles zaznamenaly také vodní elektrárny. Zatímco v roce 2024 vyrobily 2,66 TWh elektřiny, v roce 2025 to bylo pouze 1,60 TWh. Jde o pokles přibližně o 40 %. Výroba vodních elektráren přitom významně závisí na hydrologických podmínkách a množství dostupné vody. Jejich instalovaný výkon se téměř nezměnil a dosáhl 1 121 MW.
Biomasa stále drží prvenství ve výrobě obnovitelného tepla
Zatímco ve výrobě elektřiny získává stále silnější pozici fotovoltaika, v oblasti tepla zůstává hlavním obnovitelným zdrojem biomasa. V roce 2025 se podílela na celkové výrobě tepla z OZE 73,74 %. Její hrubá výroba dosáhla 82,63 milionu GJ. Významnou část představovala spotřeba biomasy v domácnostech, která činila 49,77 milionu GJ.
Celková výroba tepla z biomasy však dlouhodobě klesá. V roce 2021 dosahovala 94,13 milionu GJ, v roce 2025 už jen 82,63 milionu GJ. Pokles je patrný zejména u domácností, kde se výroba tepla z biomasy za stejné období snížila přibližně o čtvrtinu. Naopak v průmyslových a dalších nedomácích provozech výroba tepla z biomasy roste. V roce 2025 dosáhla 32,87 milionu GJ, což je nejvyšší hodnota od roku 2021.
Významnou součástí tohoto segmentu je využívání dřevní štěpky, odpadního dřeva, pilin a celulózových výluhů. Tyto suroviny nacházejí uplatnění při výrobě elektřiny i tepla a představují důležitý zdroj energie pro průmyslové podniky a teplárenské provozy.
Tepelná čerpadla posilují, bioplyn si drží stabilní pozici
Druhou nejvýznamnější položkou ve výrobě obnovitelného tepla jsou tepelná čerpadla. V roce 2025 se podílela na výrobě tepla z OZE 19,34 % a využila 21,67 milionu GJ energie okolního prostředí. Jejich význam přitom v posledních letech výrazně roste. V roce 2020 činilo využití energie prostředí 9,79 milionu GJ, za pět let se tedy více než zdvojnásobilo.
Bioplyn si naopak udržuje poměrně stabilní pozici. Výroba elektřiny z bioplynu dosáhla 2,58 TWh, což odpovídá přibližně pětině elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V provozu bylo celkem 576 lokalit zahrnujících bioplynové stanice, čistírny odpadních vod a skládky. Samotných bioplynových stanic statistika eviduje 402.
Pozornost si zaslouží také biometan, který představuje další možnost využití bioplynu. Jeho výroba spočívá v odstranění nežádoucích příměsí, zejména oxidu uhličitého, a následném dosažení kvality umožňující využití v plynárenské síti nebo dopravě. Ke konci roku 2025 fungovalo v Česku 12 biometanových stanic s celkovou teoretickou kapacitou 24,3 milionu m³ ročně. Skutečná produkce dosáhla 17,2 milionu m³. Většina vyrobeného biometanu, konkrétně 97,3 %, byla vtláčena do distribuční sítě.
Rozvoj biometanu tak přináší další způsob, jak energeticky využívat zemědělské a biologicky rozložitelné odpady a současně posilovat nabídku obnovitelného plynu.
Evropské cíle jsou podstatně výše než česká současnost
Český vývoj je třeba posuzovat také v kontextu evropských závazků. Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie RED III stanovuje pro Evropskou unii závazný cíl dosáhnout do roku 2030 alespoň 42,5% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Evropská komise současně usiluje o dosažení 45 %.
Podle předběžných údajů Eurostatu činil podíl obnovitelných zdrojů v celé EU v roce 2025 již 26,2 %. Česká republika se svými 18,76 % zůstává výrazně pod evropským průměrem. Rozdíl představuje 7,44 procentního bodu.
Český vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, který vláda schválila v prosinci 2024, počítá pro rok 2030 s dosažením 30,1% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. V elektroenergetice má podíl obnovitelných zdrojů dosáhnout 28 % a v oblasti vytápění a chlazení přibližně 40 %. Národní cíl tak zůstává pod celkovou ambicí EU.
Při současném podílu 18,76 % by tak Česko muselo do roku 2030 zvýšit zastoupení obnovitelných zdrojů o dalších 11,34 procentního bodu, aby splnilo vlastní plánovaný příspěvek.
Růst výroby musí doprovázet rozvoj celé energetiky
Statistika MPO za rok 2025 potvrzuje, že obnovitelné zdroje mají v české energetice stále významnější postavení. Nejrychleji roste fotovoltaika, postupně se prosazují tepelná čerpadla a prostor pro další využití nabízí také biometan. Biomasa nadále představuje základ obnovitelného vytápění, zatímco větrná energetika a vodní elektrárny vykazují podstatně pomalejší rozvoj nebo kolísání výroby.
Pro další růst bude důležité vedle výstavby nových zdrojů rozvíjet také akumulaci energie, flexibilitu spotřeby, distribuční a přenosové soustavy a možnosti sdílení elektřiny. Významnou příležitostí zůstává rovněž energetické využívání biologicky rozložitelných odpadů a zemědělských zbytků.
Dokument ke stažení a použité zdroje: