Odchod od uhlí je výzva a region musí táhnout za jeden provaz

Zaznělo minulý týden na debatě v Ústí nad Labem. Politici i odborníci tam debatovali o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.

Ústecký kraj se zcela nevypořádal s hospodářskou transformací, která v Česku proběhla v 90. letech. K tomu se přidává proměna energetiky související s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. Ta přináší další ekonomické, technologické i sociální změny. Má řadu negativních dopadů, ale nabízí také příležitosti. O tom hovořili účastníci diskuzního setkání na téma „Klimatická politika: Výzvy pro Ústecký kraj“, které proběhlo 8. června 2017 v Ústí nad Labem.

„Česká republika bude v příštích měsících bojovat o to, aby si po roce 2020 zachovala národní obálku v rámci evropské politiky soudržnosti. Její základní zásadou je snižování rozdílů mezi regiony. Prostředky, které se podaří vyjednat, by se měly být v příštím programovacím období lépe zacíleny podle specifických potřeb jednotlivých krajů, tak aby se dařilo rozvíjet i strukturálně zatížené regiony včetně Ústeckého kraje,“ uvedl během debaty europoslanec Polčák.

„Neměly by však zapadnout ani další prostředky, které může ČR využít už v současnosti. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci poskytuje pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku velkých strukturálních změn. V období 2014 až 2020 je v rámci tohoto programu ročně k dispozici 150 milionů eur. Česká republika přitom zatím tento fond prakticky nevyužila,“ dodal.

Na transformaci strukturálně postižených regionů se zaměřuje Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, který v lednu 2017 schválila česká vláda. Na základě jejího zadání nyní vzniká první akční plán, který má přinést konkrétní opatření.

„Akční plán je dokončen a do konce června by měl být zařazen na program vlády. Obsahuje 65 opatření, která mají charakter legislativních a systémových změn, ale zahrnují také alokaci finančních prostředků. Část z nich míří na všechny tři regiony a část se týká specificky jednotlivých krajů. Celkový finanční dosah akčního plánu je pro příští tři roky vyčíslen na 42 miliardy. Pro roky 2017 a 2018 je připraveno přesné vyčíslení nákladů, zbytek je odhad, který bude každoročně upravován při aktualizaci akčního plánu,“ sdělila účastníkům setkání zástupkyně vládního zmocněnce Nekolová.

„Cílem opatření je vyřešení problémů souvisejících s útlumem těžby, rekultivací krajiny, resocializací území a odstranění ekologických zátěží, ale také posílení konkurenceschopnosti místních firem, ať už působí v tradičním průmyslu nebo v nově se rozvíjejících odvětvích,“ vysvětlila. 

Zástupce Evropské komise Štěrba představil, co v tomto směru chystá bruselská exekutiva. „Ve svém sdělení k zimnímu energetickému balíčku se Evropská komise zavázala k pomoci regionům zasaženým útlumem těžby uhlí. Pracujeme na třech vzájemně se doplňujících projektech. Výroční setkávání Dialogu o uhlí v Bruselu chceme nahradit trvalou platformou, která bude poskytovat podporu při přechodu na nové technologie a hledání nových byznys modelů. Komise je také připravena sestavit operativní týmy expertů, kteří mohou pomoci s řešením problémů přímo na místě a aktivně komunikovat s místními představiteli, firmami i občanskou společností. Chceme také sestavit koncepční dokument, který poskytne místním a krajským samosprávám lepší přehled o nástrojích a prostředích, které jsou v této oblasti k dispozici. Tento dokument by měl vzniknout v řádu příštích měsíců,“ řekl.

Výstupem z debatního setkání, jehož partnerem bylo Eurocentrum Ústí nad Labem, se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.

Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EurActiv.cz. Série je součástí projektu „Empowering Youth and Regions in the European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Na setkání vystoupil poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák (STAN), který je členem výborů pro regionální rozvoj (REGI) a životní prostředí (ENVI). Vedle něj se setkání zúčastnila regionální zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová, Václav Štěrba z Oddělení účinného využívání přírodních zdrojů Generálního sekretariátu Evropské komise, člen zastupitelstva Ústeckého kraj a předseda Výboru pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova Miroslav Andrt (ČSSD) a poradce ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Vladimír Vlk.

Ke kulatému stolu s nimi zasedli další představitelé Ústeckého kraje a jeho obcí, zástupci soukromých firem, nevládních organizací i odborníci z akademické sféry. Zúčastnění se shodli na tom, že základem pro úspěšnou budoucnost kraje je soudržnost napříč politickými stranami i hospodářskými odvětvími a vytvoření jasné vize. To podle nich pomůže čerpat z finančních fondů i iniciativ, které se na pomoc podobně zatíženým regionům zaměřují.