Odlesňování bez termínu – další odklad unijní regulace vzbuzuje rozpaky i pochybnosti

Evropská unie se už několik let snaží prosadit právní rámec, který by zamezil dovozu a uvádění na trh výrobků spojených s kácením tropických a jiných lesů. Smyslem takzvaného nařízení o odlesňování (EUDR – EU Deforestation Regulation) je zajistit, aby se v Evropě prodávaly pouze komodity, jejichž produkce nevedla k odlesňování nebo k degradaci lesních ekosystémů. Mezi dotčené suroviny patří především dřevo, palmový olej, sója, kakao, káva a kaučuk, stejně jako výrobky z nich odvozené – například nábytek, čokoláda či káva na pultech supermarketů.

Nařízení, které bylo přijato v roce 2023, stanovilo jasné povinnosti pro všechny hospodářské subjekty, jež uvádějí tyto komodity na trh EU nebo je z něj vyvážejí. Firmy měly být povinny provádět proces náležité péče (due diligence), jehož podstatou je dohledání původu výrobku a doložení, že nebyl vypěstován či vyroben na ploše, kde došlo k odlesnění po 31. prosinci 2020. Součástí povinností mělo být také využití přesných geolokačních údajů o zemědělských parcelách a jejich ověření prostřednictvím satelitních snímků. Importér či výrobce by musel vypracovat prohlášení, že produkt splňuje všechny požadavky nařízení, a toto prohlášení by bylo uloženo v centrálním unijním systému.

Cílem bylo vytvořit transparentní řetězec odpovědnosti, v němž by se zabránilo přenosu environmentálních škod z tropických oblastí do spotřebitelsky silné Evropy. Kontrolní mechanismy měly fungovat na národní úrovni, přičemž členské státy by měly povinnost provádět pravidelné inspekce, stanovovat sankce a hlásit výsledky Evropské komisi. Firmy, které by pravidla porušily, by riskovaly vysoké pokuty, konfiskaci zboží a zákaz účasti na veřejných zakázkách.

Původně se očekávalo, že pravidla začnou platit již koncem roku 2024, po přechodném období stanoveném legislativou. Avšak již letos na jaře bylo jasné, že termín není reálný, a proto byl posunut na 30. prosince 2025. Nyní eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová oznámila, že ani tento harmonogram nebude dodržen. Důvodem je nedokončený informační a sledovací systém, který má shromažďovat a vyhodnocovat prohlášení firem. Bez jeho fungování by nařízení nebylo možné v praxi uplatnit.

Odklad má výrazné politické i hospodářské dopady. Řada států, včetně České republiky, upozorňuje, že text v současné podobě nebere v potaz rozdílné situace mezi členskými zeměmi. Povinnost sledovat původ dřeva či zemědělských komodit se vztahuje i na firmy ze států, kde odlesňování prakticky neexistuje a lesní hospodářství je přísně regulováno. To podle osmnácti ministrů, kteří společně adresovali Evropské komisi kritický dopis, vytváří zbytečnou administrativní zátěž, aniž by přineslo reálný ekologický přínos. Kritici proto žádají zavedení diferencovaného přístupu, jenž by se soustředil na oblasti s nejvyšším rizikem odlesňování, jako jsou Amazonie, střední Afrika či jihovýchodní Asie.

Budoucnost tohoto předpisu tak zůstává otevřená. Nařízení o odlesňování je jedním z nejdůležitějších environmentálních předpisů, které Evropská unie v posledních letech přijala, protože má potenciál omezit ztrátu tropických lesů a tím přispět k ochraně klimatu i biodiverzity, avšak jeho úspěch bude záviset na nalezení rovnováhy mezi ekologickými cíli, reálnými možnostmi firem a zachováním konkurenceschopnosti evropského trhu.