Více času na podstatné
Odpad dostává v Evropě zelenou. Brusel chce usnadnit jeho cestu k recyklaci
Evropská komise připravuje pravidla, která mohou výrazně zjednodušit přeshraniční přepravu vybraných druhů odpadu určeného k recyklaci. Na takzvaný zelený seznam mají nově přibýt například některé druhy elektroodpadu, kovový odpad z aut, hliník a ocel ze stavebních konstrukcí, matrace nebo permanentní magnety. U skleněného odpadu se zároveň navrhuje jasný limit znečištění ve výši 10 procent. Cílem je odstranit rozdíly ve výkladu pravidel mezi členskými státy a usnadnit vznik skutečného evropského trhu s druhotnými surovinami.
Evropská komise otevřela další kapitolu evropské politiky oběhového hospodářství. Připravovaný akt má upravit pravidla pro přeshraniční přepravu některých druhů odpadu mezi členskými státy tak, aby se materiály určené k recyklaci mohly dostat rychleji a s menší administrativní zátěží tam, kde pro ně existuje odpovídající zpracovatelská kapacita. V praxi jde o poměrně významnou věc.
Komise nyní navrhuje změny příloh III, IIIA, IIIB a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2024/1157 o přepravě odpadů. Evropská unie chce usnadnit přepravu odpadu, který je považován za bezpečný a vhodný k využití. Pokud se určitý druh odpadu dostane na takzvaný zelený seznam, odpadá u něj při přepravě za podmínek stanovených nařízením režim předchozího písemného oznámení a souhlasu příslušných úřadů. Namísto toho se uplatní takzvané obecné informační požadavky podle článku 18 nařízení 2024/1157.
Co přesně znamená zařazení na zelený seznam?
Právě tady je důležité vysvětlit, co evropská legislativa výrazem zelený seznam vlastně myslí. Nejde o označení odpadu, který je automaticky ekologický nebo bez jakéhokoli rizika. Jde o právní kategorii odpadu, u něhož evropské předpisy stanovují jednodušší režim přeshraniční přepravy, protože při splnění stanovených podmínek lze předpokládat jeho environmentálně šetrné využití. Základ tvoří příloha III nařízení 2024/1157, která obsahuje odpady podléhající obecným informačním požadavkům.
Vedle ní existuje příloha IIIA pro některé směsi zeleně uvedených odpadů a příloha IIIB pro další odpady, které jsou pro účely přepravy uvnitř Evropské unie dodatečně zařazeny do jednoduššího režimu. Naopak příloha IV obsahuje odpady podléhající režimu předchozího písemného oznámení a souhlasu.
Zjednodušení ale neznamená, že odpad může být naložen na kamion a bez dalších povinností převezen přes hranice. U zeleně uvedených odpadů se například uplatňují obecné informační požadavky a pro přepravu existuje dokumentace podle článku 18. Nařízení rovněž stanoví, že ani odpad uvedený na zeleném seznamu nemůže využít tento zjednodušený režim, pokud je kontaminován jinými materiály natolik, že by se zvýšila související rizika nebo by nebylo možné zajistit jeho environmentálně šetrné využití. Rozhodující je tedy nejen druh odpadu, ale také jeho skutečné vlastnosti, složení, míra kontaminace a způsob, jakým s ním bude nakládáno v místě určení.
Konec nejednotných pravidel a stanovení limitů pro sklo
Právě zde vzniká jeden z problémů, který chce Komise novým aktem řešit. Evropské předpisy totiž v některých případech obsahují obecné požadavky, ale neposkytují dostatečně přesnou hranici, podle níž by bylo možné jednoznačně rozhodnout, zda konkrétní zásilka ještě patří na zelený seznam. Výsledkem mohou být rozdílné přístupy jednotlivých členských států. Stejný materiál tak může být v jedné zemi považován za odpad vhodný pro jednodušší režim přepravy, zatímco jinde mohou úřady požadovat přísnější postup.
Evropská komise proto hodlá využít pravomoc, kterou jí dává článek 29 odstavec 6 nařízení 2024/1157. Ten jí umožňuje přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými může stanovit kritéria pro harmonizovanou klasifikaci odpadů, včetně konkrétních limitů kontaminace. Právě tento mechanismus je základem druhého z připravovaných aktů.
Nejlépe je to vidět na skle. Skleněný odpad je již dnes v příloze III veden pod položkou B2020, která vychází z Basilejské úmluvy. Problémem však dosud byla absence jednotného evropského limitu, který by přesně určoval, kolik jiných materiálů může zásilka skla obsahovat, aby stále mohla být považována za odpad na zeleném seznamu. Komise upozorňuje, že tato nejednotnost vede k rozdílnému posuzování stejných toků odpadu v jednotlivých členských státech.
U skleněného odpadu B2020 by se měla stanovit maximální celková míra kontaminace jinými druhy odpadu na 10 procent hmotnosti zásilky. Komise uvádí, že právě tato hranice vzešla z konzultací a měla by představovat jasné a prakticky použitelné kritérium pro jednotnější uplatňování pravidel v celé Evropské unii.
Které další materiály nově získají jednodušší režim?
Nový přístup má proto propojit environmentální ochranu s fungováním evropského trhu s druhotnými surovinami. Samotné nařízení 2024/1157 sleduje vedle ochrany životního prostředí a lidského zdraví také podporu oběhového hospodářství. Evropská komise v připravovaném aktu výslovně spojuje zjednodušení přepravy odpadu s vytvořením jednotnějšího trhu s druhotnými surovinami, což zapadá také do širšího směru nastaveného Čistou průmyslovou dohodou a připravovaným aktem o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act).
Změny se přitom nemají týkat pouze skla. Návrh počítá s poměrně širokým rozšířením seznamu materiálů, které budou moci při splnění stanovených podmínek využívat jednodušší režim přepravy uvnitř Evropské unie. Mezi nové položky se mají zařadit například kompozitní materiály vyztužené vlákny, některé hliníkové a ocelové odpady ze stavebnictví a demolic, odpadní matrace, permanentní magnety získané z elektrozařízení, vyřazených větrných turbín a vozidel s ukončenou životností nebo kovový odpad získaný z autovraků.
Nový systém klasifikace nebezpečného elektroodpadu od roku 2027
Významnou pozornost věnuje návrh také elektroodpadu. Právě zde se evropská legislativa dostala do situace, kdy bylo potřeba pravidla přizpůsobit novému mezinárodnímu rámci. Konference smluvních stran Basilejské úmluvy v roce 2022 rozhodla o zahrnutí nových položek týkajících se nebezpečných i jiných elektrických a elektronických odpadů do příslušných příloh úmluvy. Tyto změny začaly platit od 1. ledna 2025. Evropská unie na ně reagovala vlastními úpravami, přičemž současné přechodné řešení pro některé nebezpečné elektroodpady v rámci Unie má platit do konce roku 2026.
Od 1. ledna 2027 proto Komise navrhuje nový a přesnější systém. Dosavadní odkazy GC010 a GC020 mají být z přílohy III odstraněny a nahradit je má mimo jiné nová položka BEU09 v příloze IIIB. Ta má zahrnout nebezpečné elektrické a elektronické zařízení, které prošlo odpovídajícím zpracováním podle směrnice 2012/19/EU, nebezpečné komponenty elektrozařízení a odpady vznikající při zpracování elektroodpadu.
Současně má být vytvořena pojistka pro elektrozařízení, které odpovídajícím zpracováním ještě neprošlo. Takový odpad má být zařazen pod novou položku EU49 v příloze IV, což znamená zachování režimu předchozího písemného oznámení a souhlasu. Zjednodušený režim tedy nemá být dostupný jen proto, že jde o elektroodpad označený jako nebezpečný. Podstatné bude také to, zda byl odpovídajícím způsobem zpracován.
Z hlediska praxe je zajímavé, že mezi materiály, o jejichž zařazení na zelený seznam se v konzultacích výrazně zajímali účastníci, patřily také fotovoltaické panely a jejich komponenty, motory, transformátory, kabely, kovové odpady nebo některé plastové frakce vznikající při zpracování elektroodpadu. U elektrozařízení se přitom opakovaně objevoval požadavek na odstranění baterií a kondenzátorů, provedení dekontaminace před přepravou a prokázání toho, že výsledný odpad není nebezpečný.
Do připravovaných pravidel se dostává také textil. Návrh počítá s doplněním přílohy IIIA o směsi textilního odpadu zařazeného pod položku B3030 s obuví, klobouky, pásky a dalšími doplňky. Cílem je umožnit jednodušší přepravu takových materiálů mezi členskými státy, pokud jejich složení umožňuje environmentálně šetrné využití.
Výsledky veřejných konzultací a přísná kritéria Komise
Důležitá je také skutečnost, že Komise před přípravou návrhu vycházela z veřejná konzultace, která probíhala od 2. července do 31. října 2025 a Komise v jejím rámci obdržela připomínky od 146 zainteresovaných subjektů. Z nich podle dokumentu vyplynula podpora rozšíření zeleného seznamu zejména u odpadových toků, u nichž již existují zavedené recyklační nebo zpracovatelské trhy a u nichž lze doložit environmentálně šetrné nakládání.
Konzultační proces přinesl návrhy na zařazení celé řady dalších materiálů. Zmiňovány byly některé druhy plastového a textilního odpadu, směsi kovů s dalšími materiály, dřevní odpad nebo odpady obsahující chemické látky. Komise však při jejich hodnocení posuzovala nejen jejich složení a případnou nebezpečnost, ale také přítomnost kontaminujících látek, kontrolu emisí a znečištění při recyklaci, kvalitu výsledných recyklovaných materiálů a dostupnou recyklační kapacitu v členských státech. Což je jasným signálem, že aktivním zapojením do příprav evropských předpisů má významné opodstatnění.
Dokument ke stažení:
Zdroj: Ilustrativní obrázek pro vás vytvořil ChatGPT. Pokud jste v tom nepoznali ruku umělé inteligence, vězte, že žádný robot při tvorbě neutrpěl žádnou újmu