Odpad jako palivo nabírá na významu. Česká energetika využila téměř 1,4 milionu tun

Energetické využívání odpadů v Česku pokračuje v růstu a jeho struktura se postupně proměňuje. V roce 2025 připadlo na čtyři sledované skupiny zařízení celkem 1,379 milionu tun odpadů a alternativních paliv, meziročně o 19 500 tun více. Největší objem zpracovaly spalovny komunálního odpadu, výraznou roli však hrají také cementárny a vápenky, které využívají alternativní paliva při výrobě stavebních materiálů. Zatímco komunální spalovny zvyšují zpracovávané množství i výrobu elektřiny, další segmenty vykazují odlišný vývoj.

Celkové množství energeticky využitých odpadů a alternativních paliv dosáhlo v roce 2025 hodnoty 1 378 620 tun. Proti předchozímu roku, kdy statistika vykázala 1 359 120 tun, jde o nárůst přibližně o 1,4 %. Energie obsažená ve sledovaných odpadech a alternativních palivech dosáhla 19,82 milionu gigajoulů. Zatímco hmotnostní bilance meziročně vzrostla, energetický obsah se zvýšil z 19,11 milionu gigajoulů. Rozdíl mezi oběma ukazateli připomíná, že tuna odpadu nemá vždy stejnou energetickou hodnotu. Záleží na složení, vlhkosti, výhřevnosti i na tom, zda jde o směsný komunální odpad, vytříděné palivo nebo materiál určený pro konkrétní průmyslovou technologii.

Od spalování k pokročilým palivům

Dlouhodobý vývoj ukazuje rozsah proměny, kterou tento segment prošel. V roce 1989 statistika evidovala 56 735 tun energeticky využitých odpadů. V roce 2000 to bylo 438 465 tun a v roce 2010 už 796 472 tun. Hranici jednoho milionu tun ročně souhrnná bilance překročila v roce 2012 a od roku 2014 se drží nad touto úrovní. V roce 2025 tak dosáhla téměř čtyřiadvacetinásobku množství evidovaného na začátku sledované historické řady. Srovnání je třeba vnímat v kontextu vývoje technologií i rozšiřování statistiky o využívání alternativních paliv. Zatímco v počátcích převažovalo přímé spalování odpadu, postupně se výrazněji prosadila paliva vyráběná z odpadových materiálů a využívaná v průmyslových provozech.

Největší část současné bilance připadá na zařízení pro energetické využití tuhého komunálního odpadu. V roce 2025 zpracovala 840 390 tun, což představuje přibližně 61 % celkového vykázaného množství. Meziročně přibylo více než deset tisíc tun. Ve srovnání s rokem 2022, kdy spalovny vykázaly 701 379 tun, jde o nárůst téměř o pětinu. Výraznější růst je patrný zejména v posledních třech letech. Kromě provozních výsledků jednotlivých zařízení se do něj promítají také změny jejich kapacit. ZEVO Malešice například v letech 2023 a 2024 postupně navýšilo roční kapacitu až na 480 tisíc tun, zatímco zařízení v Chotíkově přešlo po rozšíření z prosince 2024 na kapacitu 133 tisíc tun ročně.

Kapacita velkých městských spaloven

Čtyři hlavní zařízení pro energetické využití komunálních odpadů v Praze, Brně, Liberci a Chotíkově zpracovala podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu v roce 2025 dohromady více než 853 tisíc tun odpadu. Největší množství připadlo na ZEVO Malešice, které vykázalo 389 559 tun. SAKO Brno zpracovalo 250 344 tun, zařízení v Chotíkově 126 981 tun a liberecké TERMIZO 86 797 tun. Součet těchto hodnot je vyšší než údaj 840 390 tun ve statistice MPO pro spalovny komunálního odpadu. Rozdíl souvisí s odlišným vymezením a metodikou jednotlivých evidencí, a proto nelze údaje bez dalšího sjednocení považovat za vzájemně zaměnitelné.

Rozvoj komunálních spaloven se odráží také ve výrobě elektřiny. V roce 2025 dosáhla jejich hrubá výroba 281 057 MWh, zatímco v roce 2020 činila 205 174 MWh. Za pět let tak vzrostla přibližně o 37 %. Ještě v roce 2010 statistika vykazovala 59 522 MWh, což ukazuje, jak výrazně se změnily možnosti výroby elektřiny v této skupině zařízení. Vývoj souvisí s modernizací technologií a rozvojem kogenerační výroby, při níž se z jednoho palivového zdroje získává elektřina i teplo.

Výroba tepla ovšem sleduje odlišnou křivku. V roce 2025 činila hrubá výroba tepla v komunálních spalovnách 3,94 milionu gigajoulů, zatímco v roce 2024 dosáhla 4,13 milionu gigajoulů. Dodávka tepla odběratelům se snížila z 2,77 milionu na 2,72 milionu gigajoulů. Oproti roku 2020, kdy zařízení dodala 2,86 milionu gigajoulů, je současná hodnota rovněž nižší. Vyšší množství zpracovaného odpadu tedy automaticky neznamená vyšší dodávky tepla. Výsledek ovlivňuje energetická kvalita vstupního materiálu, účinnost zařízení, vlastní spotřeba i poptávka po teple v lokalitě, do níž je energie dodávána. Pro hodnocení přínosu spaloven je proto užitečné sledovat vedle tun odpadu také skutečnou výrobu a dodávku energie.

Stabilní role stavebního průmyslu

Z pohledu celého systému je podstatné také postavení cementáren a vápenek. Ty v roce 2025 využily 405 948 tun odpadů a alternativních paliv, přibližně 29 % celkového množství evidovaného ve statistice. Meziročně jejich spotřeba vzrostla z 390 928 tun o zhruba 3,8 %. Po poklesu v roce 2023, kdy objem činil 380 160 tun, tak pokračuje postupné oživení. K hodnotě 486 565 tun z roku 2021 se však tato skupina zatím nevrátila. Vývoj potvrzuje, že alternativní paliva mají v průmyslové výrobě stabilní místo, jejich spotřeba však závisí na konkrétních provozních a ekonomických podmínkách.

V cementářských pecích se odpadová paliva využívají již několik desetiletí. První spalování pneumatik v českých cementárnách se datuje do první poloviny osmdesátých let, výraznější rozvoj následoval po roce 1991. Sortiment se postupně rozšířil od pneumatik a kapalných alternativních paliv k palivům vyrobeným z vytříděných odpadů, průmyslovým zbytkům, materiálům z ekologických sanací a dalším specifickým proudům. Současná statistika proto zahrnuje několik odlišných kategorií. V roce 2025 vykázaly cementárny a vápenky 284 920 tun tuhých alternativních paliv, 56 776 tun pneumatik, 28 213 tun materiálů zařazených mezi obnovitelné zdroje, 23 818 tun deklarovaného průmyslového a jinak nezařazeného odpadu, 6 886 tun tuhých aditivních paliv a 5 334 tun kapalných alternativních paliv a odpadů.

Největší položku tak tvoří tuhá alternativní paliva, jejichž množství se meziročně zvýšilo z 266 775 na 284 920 tun. Jejich energetický přínos nelze posuzovat jen podle hmotnosti, protože složení paliva se může významně lišit. Výroba paliva z vytříděného odpadu vyžaduje dosažení parametrů odpovídajících potřebám konkrétního zařízení. Pro cementářský provoz jsou důležité nejen výhřevnost, ale také chemické složení a vliv jednotlivých složek na výsledný výrobek i provozní podmínky pece. Energetické využití zde proto představuje specifický průmyslový způsob využití paliva, nikoli univerzální řešení pro všechny druhy odpadu.

Specifika průmyslových a nemocničních provozů

Třetí skupinou jsou spalovny průmyslových a nemocničních odpadů. V roce 2025 zpracovaly 62 182 tun, oproti 65 777 tunám v předchozím roce. Meziroční pokles činil přibližně 5,5 %. Ve srovnání s rokem 2020, kdy tato zařízení vykázala 90 373 tun, jde o výraznější snížení. Jejich postavení se od komunálních spaloven liší nejen rozsahem, ale také charakterem vstupních materiálů. Průmyslové a nemocniční odpady mohou vyžadovat specifické podmínky tepelného zpracování a zabezpečení provozu. Publikace MPO uvádí, že v Česku je v provozu 23 spaloven průmyslových a nemocničních odpadů. Mezi zařízeními jsou provozy v průmyslových lokalitách i nemocniční spalovny, přičemž ne všechna tato zařízení jsou automaticky zahrnuta do energetické bilance. Statistika započítává pouze ta, která odpad skutečně energeticky využívají.

V roce 2025 tato skupina vykázala hrubou výrobu elektřiny 2 652 MWh, tedy více než v předchozím roce, kdy dosáhla 2 457 MWh. Hrubá výroba tepla činila přibližně 483 tisíc gigajoulů, avšak dodávka tepla odběratelům dosáhla jen zhruba 150 tisíc gigajoulů. Rozdíl mezi vyrobeným a dodaným teplem může být u těchto zařízení významně ovlivněn vlastní technologickou spotřebou. MPO upozorňuje, že zejména potřeba tepla na čištění spalin může v některých spalovnách podstatně omezovat množství využitelné energie. I zde se proto ukazuje, že hmotnost zpracovaného odpadu sama o sobě nevypovídá o celkovém energetickém přínosu zařízení.

Investice mění energetickou mapu

Zajímavý vývoj zaznamenala také energetika, do jejíž bilance statistika zařazuje využívání alternativních paliv v energetických provozech. V roce 2025 zde bylo vykázáno 67 425 tun, oproti 71 732 tunám v roce 2024. Výrazný nárůst v této kategorii začal po modernizaci Teplárny Přerov, dokončené na konci roku 2022. Zařízení využívá multipalivové parní kotle, v nichž se spalují tuhá alternativní paliva vyrobená z vytříděných komunálních a dalších běžných odpadů. Roční kapacita zařízení činí 114 tisíc tun. Zatímco v roce 2022 statistika vykázala pouze 2 629 tun, v roce 2023 už šlo o 30 537 tun a o rok později o 71 732 tun. V roce 2025 teplárna dodala odběratelům 425 592 GJ tepla a vyrobila 43 709 MWh elektřiny. Případ Přerova ukazuje, že investice do konkrétní technologie mohou rychle změnit strukturu celé statistické kategorie.

Při interpretaci výsledků je nutné zohlednit také metodiku publikace. MPO sleduje energeticky využívané odpady a alternativní paliva pravidelným statistickým šetřením od roku 2003, které doplňují údaje Energetického regulačního úřadu, Českého hydrometeorologického ústavu a Českého statistického úřadu. Výsledky slouží především pro potřeby energetické bilance České republiky, mezinárodního výkaznictví a stanovení podílu obnovitelných zdrojů energie. Zahrnují spalování komunálních, průmyslových a nemocničních odpadů i využívání alternativních paliv, ale pouze v případech, kdy vyrobená energie skutečně slouží energetickým účelům.

Toto vymezení má praktický dopad na porovnávání statistik. Hmotnost odpadu uvedená v publikaci MPO proto nemusí odpovídat celkovému množství odpadu vykázanému v evidencích odpadového hospodářství. Rozdíly vznikají mimo jiné tím, že energetická statistika nezahrnuje veškeré spalování odpadů, ale sleduje pouze případy s energetickým přínosem. Publikace navíc upozorňuje na možné odlišnosti mezi národní metodikou a údaji zveřejňovanými v databázích Eurostatu, zejména kvůli odlišnému výpočtu tepelné energie a rozdělení paliv. Pro odborné srovnání je proto nezbytné znát nejen vykázané číslo, ale i jeho metodické vymezení.

Legislativní rámec a budoucí cíle

Data o energetickém využívání odpadů vycházejí z publikace Ministerstva průmyslu a obchodu Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv 1989–2025, která propojuje údaje statistického šetření s dalšími energetickými statistikami. Budoucí vývoj ovlivňuje zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Od 1. ledna 2030 zakazuje ukládání na skládky u vymezených kategorií využitelných odpadů, mimo jiné u odpadů s výhřevností v sušině nad 6,5 MJ/kg a odpadů, které lze účelně recyklovat. Pro komunální odpady stanoví zákon pro rok 2035 a následující období cíl recyklace nejméně 65 %, maximální podíl skládkování 10 % a maximální podíl energetického využití 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů.

Dokument ke stažení:

Statistika energetického využívání odpadů a alternativních paliv, 1989–2025