Více času na podstatné
Odpadářům hoří miliardy eur. Baterie mění každodenní svoz odpadu v požární riziko

Každý den přibližně třicet požárů. Škody za 2,66 miliardy eur ročně a další dvě miliardy investované do protipožární ochrany během pouhých tří let. Evropský odpadový sektor čelí stále vážnějšímu problému, který začíná u zdánlivě nevinné věci. Použité baterie končící ve směsném odpadu, kontejnerech na tříděný odpad nebo ve sběrných vozech. Nová čísla Evropské federace odpadového hospodářství FEAD ukazují, že požáry způsobené bateriemi už představují významné ekonomické riziko pro celý evropský systém nakládání s odpady.
Požáry v odpadovém hospodářství se stávají každodenní realitou. Podle nového odhadu Evropské federace odpadového hospodářství FEAD způsobily požáry související s bateriemi v roce 2025 v Evropské unii škody ve výši přibližně 2,66 miliardy eur. Za období let 2023 až 2025 dosáhly celkové škody zhruba 7,3 miliardy eur. K tomu je potřeba připočítat další výdaje na zabezpečení provozů. Jen v roce 2025 investovaly odpadové společnosti do modernizace zařízení a protipožární ochrany přibližně 730 milionů eur. Za poslední tři roky tyto investice dosáhly zhruba dvou miliard eur.
Čísla ukazují rozsah problému, který se postupně promítá do ekonomiky celého odpadového hospodářství. Náklady na likvidaci následků požárů, opravy technologií, bezpečnostní opatření a provozní výpadky nesou převážně samotné odpadové společnosti. FEAD současně upozorňuje na stále obtížnější a dražší sjednávání pojištění odpadových provozů. Riziko požáru se tak promítá také do provozních nákladů, investičního plánování a ekonomické stability podniků.
Třicet požárů denně a rostoucí účet za škody
V roce 2025 odhaduje FEAD v evropském odpadovém sektoru přibližně 10 900 požárů souvisejících s bateriemi. To představuje zhruba třicet událostí denně. Ve srovnání s rokem 2023, kdy jich bylo evidováno přibližně 8 600, jde o nárůst o 27 % během pouhých dvou let. Celkový počet požárů v evropských odpadových zařízeních přitom FEAD odhaduje na 17 500. Baterie tak stojí přibližně za šesti z deseti požárů. Skutečný podíl může být ještě vyšší, protože příčina řady událostí zůstává neobjasněna.
Zásadní komplikací je také nedostatečné zachycování těchto incidentů ve statistikách. Z odhadovaných 10 900 požárů souvisejících s bateriemi se v roce 2025 dostalo do veřejně dostupných informací pouze přibližně 1 100 případů. Mnoho menších požárů totiž pracovníci odpadových společností uhasí vlastními silami, aniž by museli zasahovat hasiči. Podle FEAD tak na jeden medializovaný požár připadá dalších devět událostí, které zůstanou mimo pozornost veřejnosti. Z pohledu bezpečnosti práce jde přitom o stejně závažné situace.
Evropská čísla ukazují rozdíly i společný trend
Rozdíly mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou značné, společným jmenovatelem je však rostoucí počet incidentů. V Belgii odpadový sektor odhaduje jeden požár každé tři dny. V Německu přineslo šetření mezi 181 odpadovými zařízeními přibližně 2 000 požárů a dalších 3 000 nebezpečných případů lokálního přehřátí v roce 2025. Přibližně 90 % těchto událostí bylo spojováno s lithiovými bateriemi. V Nizozemsku se počet požárů v odpadovém hospodářství mezi lety 2016 a 2024 zvýšil více než čtyřnásobně. V Belgii se počet požárů zaznamenaných v médiích mezi roky 2023 a 2025 téměř ztrojnásobil.
Pozoruhodná jsou také rakouská data. Podle studie zpracované ve spolupráci s rakouským svazem odpadových společností VOEB vzrostl počet veřejně známých požárů v odpadových provozech z deseti v letech 2007 a 2008 na 147 v období 2024 a 2025. Studie zároveň upozorňuje na čtyřnásobný nárůst množství lithiových baterií nesprávně odkládaných do směsného odpadu za posledních deset let. Na jednu tunu směsného odpadu jich dnes připadá více než osm. Průměrný svozový vůz s nákladem přibližně 8,5 tuny tak může převážet kolem sedmdesáti lithiových baterií. Každá z nich přitom představuje potenciální zdroj vznícení.
Riziko začíná už ve svozovém voze
Problém se týká prakticky celého odpadového řetězce. Požáry vznikají už při svozu odpadu, v přepravních vozidlech, na třídicích linkách, ve skladech, recyklačních zařízeních i na skládkách. V Nizozemsku připadá přibližně 40 % požárů na fázi svozu. Francouzská databáze průmyslových havárií ARIA eviduje případy napříč různými způsoby nakládání s odpady, od sběru přes třídění a recyklaci až po konečné zpracování. Riziko se přitom netýká pouze směsného komunálního odpadu. Baterie se dostávají také do kontejnerů na papír, karton, plasty, objemný odpad, kovy a vysloužilá elektrozařízení.
S rostoucím počtem baterií v každodenně používaných výrobcích se rozšiřuje také množství potenciálních zdrojů požárů. Vedle běžných akumulátorů z elektroniky a domácích spotřebičů jde například o baterie v chytrých hodinkách, bezdrátových sluchátkách, hračkách nebo jednorázových elektronických cigaretách. Právě malé výrobky představují z hlediska správného třídění zvláštní problém. Snadno končí v běžném odpadu a jejich skutečný obsah si spotřebitelé často ani neuvědomují.
Pomoci by mohl fond i zálohový systém
Lithiové baterie mohou při mechanickém poškození, zkratu nebo jiném narušení své bezpečnosti podléhat tepelnému úniku. Při tomto procesu dochází k nekontrolovanému růstu teploty, který může vést k požáru a uvolňování nebezpečných plynů. V prostředí svozových vozidel a třídicích linek, kde dochází k lisování, drcení a mechanické manipulaci s odpadem, se tak i malá baterie může stát příčinou rozsáhlé havárie. Následky přitom zasahují pracovníky, technologie, budovy i okolní životní prostředí.
FEAD proto požaduje koordinovanou evropskou reakci. Jedním z hlavních návrhů je vytvoření fondu pro prevenci požárů a obnovu po haváriích, který by byl financován prostřednictvím rozšířené odpovědnosti výrobců baterií a elektronických zařízení. Prostředky by pomáhaly odpadovým společnostem financovat preventivní opatření i obnovu po požárech. Federace dále navrhuje zálohový systém pro baterie s vysokým požárním rizikem, který by podpořil jejich oddělený sběr. Třetím požadavkem je zákaz jednorázových výrobků obsahujících baterie, zejména jednorázových elektronických cigaret.