Odpady jako surovina, ne problém. Česko má nový odpadový plán a strategii pro biometan i geotermální energii

Vláda dnes schválila nový Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2025–2035, a pokud byste hledali dokument, který má potenciál zásadně proměnit způsob, jakým země přistupuje k nakládání s odpady, je to právě tento. Nejde jen o formální soubor opatření – jde o strategický plán, který určuje dlouhodobou trajektorii českého odpadového hospodářství v nejkritičtější dekádě, jakou kdy tento sektor zažil.

Dokument, který má přes 400 stran, nejen podrobně mapuje současný stav nakládání s odpady v ČR, ale také modeluje vývoj až do roku 2035. Vzhledem k evropským i národním cílům v oblasti cirkulární ekonomiky a dekarbonizace má tento plán ambici stát se motorem proměny, nikoliv jen papírovým manuálem.

Velký důraz je kladen na předcházení vzniku odpadu, prodlužování životnosti výrobků a efektivní využívání omezených zdrojů. Zásadní novinkou je rozšíření konceptu rozšířené odpovědnosti výrobců – systém, který dnes funguje u obalů, baterií nebo elektrospotřebičů, se má nově aplikovat i na textil a obuv. A tím to rozhodně nekončí. Ve výhledu je zahrnutí i dalších skupin výrobků, jako je nábytek, hračky nebo sportovní vybavení. Výrobci tak dostanou jasný signál: nestačí produkt vyrobit a prodat, je třeba přemýšlet nad jeho koncem – nebo ideálně novým začátkem.

Plán staví na principech odpadové hierarchie – na prvním místě je prevence, následuje opětovné použití, recyklace a až poté energetické využití. Skládkování se dostává až na samotný chvost, a to nejen jako priorita, ale i jako reálný cíl – podle schváleného dokumentu by v roce 2035 mělo skončit na skládkách méně než 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu. V kontrastu s tím stojí ambiciózní cíl recyklovat více než 4 miliony tun a energeticky využívat maximálně 2 miliony tun.

Vedle obecné strategie obsahuje dokument také konkrétní programy, například Program předcházení vzniku odpadů, zaměřený na snižování jednorázových plastů a obalových materiálů, nebo Program předcházení vzniku potravinového odpadu, který podporuje činnost potravinových bank, možnosti darování přebytků ze školních jídelen či efektivní distribuci potravin, které by jinak skončily v odpadu. Výrazným krokem směrem k lepšímu využití stavebních materiálů má být zavedení digitálních pasů, které umožní sledovat původ a složení použitých surovin.

Plán je zároveň podpořen rozsáhlou ekonomickou analýzou, která poprvé v historii takto podrobně propojuje investice do infrastruktury s konkrétními cíli. Odhaduje, že pro naplnění plánovaných opatření bude do roku 2035 nutné investovat přibližně 159 miliard korun. Tyto prostředky mají směřovat do budování moderních recyklačních center, sběrných dvorů, technologií pro třídění a zpracování odpadů, ale také do podpory digitálních nástrojů a vzdělávání. Financování bude částečně zajištěno z prostředků Operačního programu Životní prostředí 2021–2027, přičemž plán počítá i s tím, že pomůže nastavit podmínky pro nadcházející programové období po roce 2028.

Nový plán není jen o velkých cílech – je rovněž výzvou ke spolupráci. Vyžaduje aktivní zapojení obcí, krajů, firem, škol, neziskových organizací i jednotlivých občanů. Ministerstvo životního prostředí proto klade důraz na systém pravidelného vyhodnocování dat, dialog se zúčastněnými stranami a na průběžné nastavování systému podle toho, jak se bude situace v jednotlivých regionech vyvíjet.

Záměrem je, aby odpad přestal být vnímán jako problém, ale stal se zdrojem. A to nejen v rovině materiálové, ale i energetické a ekonomické. Tato změna pohledu je pro transformaci nezbytná. Jak uvedlo Ministerstvo životního prostředí: zdroje jsou omezené – a jejich chytré využívání není otázkou ideologie, ale zdravého rozumu.

Biometan a geotermální energie jako domácí zdroje budoucnosti

Vláda České republiky také schválila novou strategii, jejímž cílem je systematické využití biometanu a geotermální energie jako dvou klíčových obnovitelných zdrojů, které mají výrazně posílit energetickou soběstačnost státu, snížit závislost na dovozu fosilních paliv a podpořit snižování emisí skleníkových plynů. Strategie vznikla v úzké spolupráci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.

Strategie reaguje na požadavky Národního klimaticko-energetického plánu (NEKP) a evropské klimatické cíle do roku 2030 a 2050. Klíčovým prvkem strategie je Akční plán pro rozvoj biometanu, který obsahuje konkrétní legislativní, ekonomická i technická opatření na podporu tohoto paliva. Do roku 2030 se počítá se zapojením desítek bioplynových stanic, které budou postupně modernizovány tak, aby mohly produkovat biometan a dodávat ho do existující plynárenské soustavy.

Důraz je kladen na využití místních biologických odpadů, jako jsou odpady z potravinářství, zemědělství, kanalizačních kalů nebo gastroodpadů. Tyto materiály mohou být efektivně využity pro anaerobní rozklad a výrobu bioplynu, který bude dále vyčištěn na úroveň biometanu – tedy paliva, které je plnohodnotnou náhradou fosilního zemního plynu.

Součástí strategie je také plán rozvoje geotermální energie, zejména hlubinné geotermie, s cílem vytvořit podmínky pro investice do výzkumu a následné komerční využívání tohoto zdroje pro vytápění i výrobu elektřiny. Geotermální energie má potenciál přinést stabilní, bezemisní a lokálně dostupnou energii bez závislosti na počasí.

Dokument rovněž navrhuje zjednodušení povolovacích procesů, rozšíření finanční podpory a vytvoření příznivého investičního prostředí pro soukromý i komunální sektor. Cílem je podpořit rozvoj regionálních projektů, které přinesou nové příležitosti pro obce a venkovské oblasti – jak z hlediska zaměstnanosti, tak jako stabilního zdroje energie.

Z dlouhodobého hlediska má strategie přinést více než jen čistší energii. Posiluje naši soběstačnost, dává smysluplné využití biologickým odpadům a otevírá nové možnosti pro obce i podnikatele v regionech. Biometan a geotermální energie tak představují nejen cestu ke snížení emisí, ale i šanci, jak spojit ochranu klimatu s rozvojem místních ekonomik. Tyto zdroje se tak mohou stát stabilními pilíři energetiky, která bude nejen šetrná k životnímu prostředí, ale i odolnější vůči výkyvům trhu a geopolitickým rizikům.