Odpovědnost firem za celý dodavatelský řetězec dostává konkrétní podobu. Evropská komise připravuje pravidla

Evropská směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti patří mezi nejvýznamnější legislativní změny posledních let. Jejím cílem je přimět velké společnosti, aby aktivně předcházely negativním dopadům svého podnikání na lidská práva a životní prostředí v celém hodnotovém řetězci. Evropská komise nyní zahájila přípravu praktických pokynů, které mají firmám usnadnit plnění nových povinností a sjednotit jejich výklad napříč členskými státy.

Evropská komise zveřejnila veřejnou konzultaci k přípravě pokynů pro provádění směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti známé pod zkratkou CSDDD. Směrnice 2024/1760 představuje nový rámec podnikové odpovědnosti, který výrazně rozšiřuje povinnosti velkých společností při řízení environmentálních a sociálních rizik. Připravované pokyny mají odpovědět na řadu praktických otázek, které podniky řeší v souvislosti s implementací nových pravidel, a současně zajistit jejich jednotné uplatňování v celé Evropské unii.

Základní princip směrnice spočívá v tom, že odpovědnost podniku nekončí za branami výrobního závodu ani u přímých obchodních partnerů. Velké společnosti budou povinny systematicky identifikovat skutečné i potenciální negativní dopady své činnosti na lidská práva a životní prostředí, těmto rizikům předcházet, přijímat opatření k jejich odstranění nebo zmírnění a průběžně ověřovat účinnost zavedených postupů. Povinnosti se přitom vztahují nejen na vlastní činnost společnosti a jejích dceřiných podniků, ale také na významnou část hodnotového řetězce zahrnující dodavatele i další obchodní partnery.

Environmentální část směrnice pokrývá široké spektrum oblastí. Firmy budou muset věnovat pozornost například znečišťování ovzduší, vody a půdy, nakládání s odpady, ochraně biologické rozmanitosti, odlesňování, využívání přírodních zdrojů nebo emisím skleníkových plynů. Součástí hodnocení se stává také posuzování klimatických dopadů podnikání a jejich slučitelnosti s dlouhodobými klimatickými cíli Evropské unie. Směrnice tak propojuje ochranu životního prostředí s řízením podnikových rizik způsobem, který dosud evropská legislativa v takovém rozsahu nevyžadovala.

Vedle environmentálních aspektů se nová pravidla zaměřují také na ochranu lidských práv. Společnosti budou muset vyhodnocovat rizika spojená například s dětskou prací, nucenou prací, diskriminací, nebezpečnými pracovními podmínkami nebo porušováním práv místních komunit. Smyslem není pouze odhalovat již existující problémy, ale především vytvářet preventivní mechanismy, které jejich vzniku zabrání.

Významnou změnou je přechod od jednorázového plnění administrativních povinností k průběžnému systému řízení rizik. Podniky budou muset začlenit náležitou péči do svých interních politik, pravidelně vyhodnocovat účinnost přijatých opatření, zavést mechanismy pro oznamování problémů a transparentně zveřejňovat informace o přijatých krocích. Nejde tedy o jednorázové splnění zákonné povinnosti, ale o dlouhodobý proces, který se má stát součástí běžného řízení společnosti.

Připravované pokyny Evropské komise mají podnikům pomoci zejména při identifikaci rizik, určování priorit, spolupráci s dodavateli a při zavádění účinných preventivních opatření. Komise současně usiluje o to, aby se výklad směrnice v jednotlivých členských státech zbytečně nerozcházel a aby podniky působící na evropském trhu nemusely čelit odlišným požadavkům národních orgánů. Právě jednotná metodika je považována za jednu z podmínek úspěšného fungování celé regulace.

Povinnosti podle směrnice se budou vztahovat především na velmi velké společnosti působící na evropském trhu. Přesto lze očekávat, že jejich dopady zasáhnou podstatně širší okruh podniků. Velké firmy budou od svých dodavatelů vyžadovat informace o environmentálních a sociálních rizicích, zavádění preventivních opatření i vyšší úroveň transparentnosti. Řada malých a středních podniků se tak s požadavky směrnice setká nepřímo prostřednictvím obchodních vztahů se svými odběrateli, přestože samy nebudou adresáty nové legislativy.

Veřejná konzultace představuje první krok při tvorbě prováděcích pokynů, které mají odstranit nejistotu kolem praktického uplatňování směrnice. Evropská komise vyzvala podniky, profesní organizace, odbornou veřejnost i další zainteresované subjekty, aby poskytly své zkušenosti a připomínky k otázkám, které bude nutné při aplikaci pravidel řešit. Výsledkem by měl být soubor doporučení usnadňující zavádění jednotného systému náležité péče v celé Evropské unii.

Dokument ke stažení:

U 124_26 EK Náležitá péče podniků v oblasti udržitelnosti