Ovzduší u letišť a přístavů představuje skrytou emisní zátěž evropských dopravních uzlů

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila novou analýzu kvality ovzduší v okolí letišť a přístavů, která odhaluje, že tyto oblasti patří mezi nejvíce znečištěné části evropského území. Studie upozorňuje na dlouhodobě zvýšené koncentrace oxidů dusíku (NO₂) a jemných částic (PM₂.₅), které v některých lokalitách překračují limity nejen současné, ale i budoucí, stanovené novou Směrnicí EU o kvalitě ovzduší pro rok 2030. Jedná se o varování, že rostoucí objemy letecké a námořní dopravy představují významnou environmentální a zdravotní zátěž, kterou nelze ignorovat.

Analýza ukazuje, že v přístavech je dominantním zdrojem znečištění stále námořní doprava, jejíž emise NOₓ a PM₂.₅ mohou v přímořských městech převýšit veškeré ostatní zdroje dopravy. U letišť se situace komplikuje kombinací vzdušného provozu a pozemního servisu, který produkuje další emise a zvyšuje koncentrace ultrajemných částic (UFP). Tyto částice nejsou běžně sledovány v každodenním monitoringu, což znamená, že skutečné hodnoty znečištění mohou být ještě vyšší než naměřená data. V některých lokalitách, například přístavy v Pireu a Neapoli či letiště Milán‑Linate a Lisabon, překračují měřené koncentrace NO₂ a PM₂.₅ hodnoty okolních regionů i nové závazné limity, což ukazuje, že evropská dopravní infrastruktura se stává významným zdrojem lokálních „horkých skvrn“ znečištění.

Studie dále upozorňuje na nedostatečné rozmístění monitorovacích stanic, které často nejsou strategicky umístěny tak, aby zachytily skutečnou expozici obyvatel nebo intenzivní znečištění při směru větru od zdroje. To má zásadní dopad na přesnost hodnocení zdravotních rizik a efektivity regulačních opatření. S rostoucí dopravní aktivitou se zvyšuje i potřeba komplexního monitoringu včetně sledování ultrajemných částic, ekotoxických látek a dalších kontaminantů, které mohou ovlivnit jak lidské zdraví, tak kvalitu životního prostředí.

Znečištění ovzduší kolem těchto uzlů má přímý dopad na veřejné zdraví. Jemné částice a oxidy dusíku jsou spojovány s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními, zvýšeným rizikem chronických chorob a zhoršenou kvalitou života v přilehlých oblastech. To vyvolává potřebu nejen sledování, ale i konkrétních opatření — od regulace emisí lodí a letadel, přes zavádění čistších pohonů a technologií, až po implementaci lokalizovaných opatření ke snižování expozice obyvatel, například výsadbou zelených pásů či optimalizací dopravy.

Z hlediska evropské politiky jde o jasný signál, že standardy kvality ovzduší je nutné propojit s realistickými monitorovacími systémy a preventivními opatřeními. Směrnice EU poskytuje právní rámec a závazné limity, avšak místní realita často ukazuje výrazné překročení hodnot a nedostatečné kapacity k jejich kontrole. Rostoucí letecký i námořní provoz, zejména v hustě osídlených přístavních regionech, vytváří dlouhodobě udržitelný tlak na zlepšení infrastruktury monitorování a zavedení inovativních opatření ke snížení emisí.

Zpráva EEA tak nabízí i doporučení pro plánování a politiku: je nezbytné rozšířit měřicí sítě, zavést jednotné standardy měření všech relevantních znečišťujících látek, mapovat ultrajemné částice a připravit strategie snižování emisí v souladu s evropskými limity. Současně je potřeba edukace a spolupráce s provozovateli dopravní infrastruktury, aby byla ochrana obyvatel a životního prostředí účinná a cílená.