Panel OSN apeluje na rychlé snižování emisí

Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), jenž působí při OSN.

Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Otázkou pouze zůstává, jak rychle k tomu dojde.

Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě.

Vědci, kteří zprávu připravovali, se shodují na potřebě snížit emise všech skleníkových plynů, tedy nejen oxidu uhličitého, kterému je věnována největší pozornost. Obavy budí zejména emise metanu. Plány na nulové emise CO₂ jsou nezbytné, ale přinesou kýžený efekt jen pokud vlády prosadí také rychlé a zásadní snížení všech emisí, upozorňuje zpráva.

Narušení ekosystému

Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu; lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dost sil, aby lidem pomáhaly s bojem proti klimatickým změnám. Jejich kapacita vstřebávat skleníkové plyny bude nižší a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat, uvádí text zprávy.

V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného, lidově zvaného rajský plyn, je nejvyšší za posledních 800 000 let, uvedl panel OSN.

Přítomnost těchto plynů v atmosféře zabraňuje úniku určité části tepla vytvořeného slunečními paprsky zpět do vesmíru a zajišťuje tak dostatečné teplo na Zemi, jejich vysoká koncentrace ale vede k rostoucí teplotě, což má negativní vliv na celkový stav klimatu.

Změna výroby

Od roku 1970 teplota na povrchu Země podle zprávy stoupá nejrychleji v historii. Odborníci se již dříve shodli, že klíčovou hranicí ve změnách klimatu je oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím.

Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, překonáme tuto teplotní hranici zhruba za 20 let. Teplota se nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí, uvádí zpráva IPCC.

Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a lidstvo kritickou hranici nejspíš překoná zhruba o deset let dříve, než vědci původně odhadovali. Panel OSN dnešní zprávou apeluje na politiky i firmy, aby razantně změnili svůj přístup k výrobě a pojetí ekonomiky, které jsou hlavní příčinou globálního oteplování.

Bez lidského přičinění by velmi pravděpodobně nenastal žádný z extrémních klimatických jevů posledních let, jako jsou vlny veder na souši i na moři, sucha nebo záplavy. „Je velmi pravděpodobné, že epizody s vydatnými srážkami budou ve většině regionů s dalším globálním oteplováním intenzivnější a častější,“ uvádí se ve zprávě.

Vliv na oceány

Dopady globálního oteplování jsou odlišné v různých částech planety. Zatímco s extrémními teplotami se potýká Severní Amerika, Evropa, Austrálie a část Latinské Ameriky, sucho dopadá nejhůře na severovýchodní Afriku a Středomoří.

Severní Evropa a Amerika se zase nejčastěji potýkají s extrémními srážkami a povodněmi.

Rostoucí teploty také nezvratně povedou ke stoupání hladiny oceánů, do roku 2100 by se hladina světových moří mohla zvednout až o dva metry, do roku 2150 až o pět metrů. Skutečná výše vody bude záležet na rychlosti oteplování a na opatřeních přijatých jednotlivými vládami i mezinárodním společenstvím.

Od roku 1900 podle AFP hladina moří stoupla o 20 centimetrů. Odborníci jednali o finální podobě zprávy virtuálně od 26. července a své závěry zveřejnili v pondělí. Zpráva zaměřená na fyzikální dopady změn klimatu pracovala se 14 000 odbornými články, na jejím obsahu a schválení se podílelo 234 odborníků a 195 vlád.

Pondělní materiál je součástí již šesté hodnoticí zprávy, kterou IPCC vydá v roce 2022. Minulá zpráva vyšla v roce 2014. Její součástí je také interaktivní online mapa, na které si uživatelé mohou zobrazit požadovaný region a předpovědi, co jej čeká.

Pět scénářů

Panel odborníků vypracoval pět možných scénářů vývoje, které berou v potaz současné trendy globálního oteplování v kombinaci s průmyslovou produkcí při současném tempu a emisích.

Jeden z nich předpokládá naprosté zastavení vylučování skleníkových plynů. Ten nejpozitivnější scénář počítá od roku 2050 s negativními emisemi CO2, tedy s tím, že skleníkových plynů v atmosféře bude ubývat a nikoli přibývat, jako je tomu teď. V tomto případě by v roce 2100 byla teplota na povrchu země o 1,0 až 1,8 stupňě Celsia vyšší, než před průmyslovou revolucí.

Nejpravděpodobnější je podle odborníků oteplení o 1,4 stupně Celsia. Naopak podle nejhoršího možného scénáře, podle kterého by se emise skleníkových plynů do roku 2100 zdvojnásobily proti současným hodnotám, by mohla teplota do konce století stoupnout o 3,4 až 5,7 stupně Celsia.

Z pohledu odborníků je kritická hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia. Tři nejpesimističtější scénáře z pěti navrhovaných tuto hranici překonají nejpozději do roku 2060, ale nejspíše již dříve. Čím vyšší emise, tím rychleji bude hranice pokořena. Naopak scénář s nulovými emisemi od roku 2050 vykresluje variantu, že se teplota na pár let přehoupne přes magickou hranici, pak ale začne opět klesat.

Vybrané body zprávy pracovní skupiny Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) zaměřené na fyzikální dopady změny klimatu: 

• Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety.

• Pokud nebudou přijata okamžitá, rychlá a rozsáhlá opatření ke snížení emisí, průměrná globální teplota během příštích 20 let pravděpodobně překročí práh oteplení o 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Podle nejpesimističtější varianty by to mohlo být už do roku 2030. V minulé zprávě se hovořilo až o roku 2040.

• Při respektování nejambicióznějšího plánu, který zahrnuje naprosté zastavení jakýchkoliv emisí CO2 a razantní snížení všech ostatních emisí, se teplota nejprve přehoupne přes hranici oteplení o 1,6 stupně Celsia a poté ke konci století bude klesat na 1,4 stupně Celsia.

• Celosvětově se již oteplilo o 1,2 stupně Celsia a překročení hranice 1,5 stupně spustí nezvratné změny po celém světě. Zvýšila by se intenzita extrémních teplot a silných srážek, stejně jako sucha v některých regionech.

• Od roku 1960 absorbovaly lesy, půdy a oceány 56 procent emisí CO2, bez této "pomoci" přírody by planeta už byla mnohem teplejší a nehostinnější. Lesy ale pomalu ztrácejí schopnost absorbovat CO2.

• Hladina oceánů by se v tomto století mohla kvůli tání ledovců zvýšit o půl metru. Pokud globální oteplení překročí tři stupně Celsia, mohlo by to být až o metr. Během celého 20. století to bylo asi 20 centimetrů. Do roku 2300 by mohl nárůst dosáhnou až dvou metrů. Kvůli nejistotě ohledně tání ledovců by v nejhorším případě mohl nastat dvoumetrový nárůst již do roku 2100, do roku 2150 by to mohlo být až o pět metrů.

• Roste množství metanu (CH4), který se rovněž podílí na skleníkovém efektu a přispívá tak ke změně klimatu. Metan je součástí zemního plynu, vzniká při likvidaci odpadu nebo chovu hospodářských zvířat. Metan má mnohem větší "oteplovací" sílu než CO2, i když v atmosféře zůstává mnohem kratší dobu.

• V roce 2019 byla koncentrace CO2 v atmosféře nejvyšší za poslední dva miliony let, možná i déle. Koncentrace metanu a oxidu dusného je nejvyšší za posledních 800.000 let.

• Zpráva také varuje před zpomalením proudů z takzvané Atlantické jižní cirkulace (AMOC), které způsobuje globálního oteplování. Zpráva dokonce varuje před úplným zastavením proudů, což by mělo katastrofické dopady po celém světě. Ohrozilo by to například dešťové srážky, na kterých závisejí miliardy lidí v Africe, Indii a Latinské Americe, nebo by ochladilo počasí v Evropě a přispělo k četnějším a vydatnějším bouřím.

• Zpráva varuje před možností, že se amazonský prales změní na savanu. Vědci již dlouho upozorňují na to, že kvůli růstu emisí a teplot přestává fungovat mechanismus, díky kterému amazonský prales skrze odpařování vody sám tvoří deště, které využívá ke svému růstu.

• Nebezpečím je také tání věčně zmrzlé půdy v polárních oblastech (permafrostu), při kterém se do ovzduší rovněž uvolňuje metan.

Další informace:

The Intergovernmental Panel on Climate Change

TZ: Climate change widespread, rapid, and intensifying – IPCC